Indiana Jones a království křišťálové lebky

0
25.5.2008 at 19:45  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Čekání skončilo. Konečně. Indiana se po letech vrací, aby si na důchod nastřádal nějaké drobné, a přitom nás pobavil tak, jak to umí jenom on. Spielberg a Lucas se se scénářem piplali dost dlouho. Jak to dopadlo? Ne tak snadno, jako dřív, ale pěkně postaru. A s velkou dávkou humoru.

 

    Tenhle dědula (smím-li převzít pojmenování od nejmladšího člena dnešní výpravy) bude mít dlouhou a trnitou cestu za úspěchem. Ne proto, že by trpěl artritidou nebo jinou podobnou nemocí sužující starší obyvatelstvo. Na svůj věk je Indy poměrně fit, ačkoliv akrobatické prostocviky se nekonají (což kupodivu ani v dílech předešlých). Důvodem je téma, kterým se ubírá. Spielberg s Lucasem nelhali, když tvrdili, že spolu s věkem Harrisona Forda se posunou dál v čase, a to jak v historii, tak stylu brakových románů. Tady právě sídlí ten nebezpečný hlodavec (někteří by jej nazvali Syslem obecným, jehož domovská hrouda z určitého pohledu připomíná horu), který Indymu znepříjemňuje život víc jak tlupa nácků s Hitlerem v pochodujícím obrněném transportéru. Pro mladou krev je Království křišťálové lebky moc staromilecké a hlavní hrdina starochem, pro odrostlé fandy je film naopak moc jiný, než jak si ho ve své nadpozemské úctě představují. Paradoxně by tak mohl nejvíc potěšit střízlivé fanoušky, kteří chápou souvislosti a kteří se vyrovnají s určitými tendencemi. Kamenem úrazu je, že žádný typický styl Indiana Jonese (filmů, ne hlavního hrdiny) neexistuje, Království křišťálové lebky v tom zachází ještě dál. Dokonce takovým způsobem, že já sám jsem chvíli nemohl uvěřit, že se Spielberg rozhodl pro tuto cestu, avšak v souvislosti s tím zvládá diváka tak ukonejšit, že jsem se přestal tím problémem zabývat a užíval si poslední dobrodružství Indiana Jonese, hrdiny z masa a kostí, který stále udělá nějakou tu chybu, ale kulky se mu vyhýbají stále neobyčejně dobře.

  indianajones4_2 indianajones4_3

     Jak vlastně celý malér tentokrát začal? Hrubé základy najdete v roce 1947, ale podstatné byly nevýznamné archeologické vykopávky, během kterých byl Indiana Jones s kamarádem Macem unesen sovětskými agenty, aby pod vedením nejúžasnější ženštiny rudého východu Irinou Spalko pomohl nalézt bednu a cosi, co je pro diváka až do odhalení tajeno s umíněností malého dítěte. Vzbuzuje u nás ale o to větší touhu zjistit, o co se jedná. Indiana Jones se popere s přesilou dvaceti mužů a zradou z vlastní řady a dostane se pryč. Zpátky doma to není o nic lepší. Kvůli incidentu na tajné základně je podezříván ze spolupráce s komunisty a nakonec je propuštěn i z práce univerzitního profesora. Když se vydává na cestu do Lipska, zastaví jej jakýsi mladík přezdívající Rafan, který mu od své matky předává dopis, který má vést k rozluštění záhady křišťálové lebky, jež při navrácení do chrámu z ryzího zlata nabídne neomezenou moc danému člověku. Indiana je ale pronásledován agenty KGB, takže s pomocí Rafana unikne, aby se vydali pátrat po profesoru Oxleym. Právě ten jim může pomoci záhadu rozluštit. To ani Indiana Jones netuší, jaká překvapení ho čekají.

 indianajones4_4 indianajones4_5

     Království křišťálové lebky stojí na dvou silných podpěrách, díky kterým zapomenete na vše, co by vás případně mohlo rozčilovat. Jednou je Harrison Ford, který je v roli Indyho stále výjimečný, suchou hlášku umí utrousit skvěle (zvlášť když tím štve sovětské vojáky), na problémy naráží častěji než na pěťáky a sympaticky naráží i na své stáří. Dokonce i na hady dojde a práskání biče se ozývá s láskyplnou ozvěnou starých a krásných časů. Ford byl v posledních letech hvězdou na odpis. Indy ho nevrátí zpátky na výsluní, ale díky němu se po dlouhé době stává hvězdou plátna, středobodem vesmíru na dvě hodiny. Lišácky vzdorující a hádanky a záhady řešící s bázní. Takový je Henry Jones Jr., jež baví celou dobu, i když jen probíhá „rodinná“ hádka v sovětském zajetí. Druhou oporou je Steven Spielberg, který natočil skvěle fungující akční dobrodružství, při němž se dění nezastaví ani na chvíli, obejde se bez prázdného blábolení a žene děj dopředu rychleji než pendolino bez poruch. Jiné velkofilmy tedy mohou jen tiše závidět. Spielbergovi se tím daří zamazat všechny dějové a logické chyby, jež by mohly dát vzniknout vráskám na čele. Častokrát se nebezpečně přiblíží k hranici, za níž by se z chytlavého a humorného dobrodružství stal superhrdinský spektákl nebo hůře, ale vždy v pravou chvíli ucukne dobře mířenou Indyho pravačkou nebo vtipem. Skutečným překvapením je, že scény jsou natočeny nápaditě, hlavně ty akční, neboť se vyhýbá nudnému stereotypu a jakýmkoliv zmatkům. Zůstává věren osmdesátkovému stylu – obejde se bez zběsilých kamerových jízd nebo rychlostřihu za zachování kontinuity s předchozími díly. Přitom to není vůbec na škodu, protože tenhle styl stále funguje, ať si to dnešní publikum a producenti chtějí nebo nechtějí připustit. Dojde pak jak na nebezpečné kousky, jež jsou zároveň uvěřitelné, tak humorným čachrům při honičce, aniž byste se v ději ztratili. Díky tomu Indiana Jones šlape jako hodinky i v třetím tisíciletí, a to bez přesunu do jiné stylové skupiny(a nemyslím tím starobinec).

 indianajones4_6 indianajones4_7

     Celkově pak (po dvojím zhlédnutí) musím uznat, že scénář, který napsal David Koepp a který po mnoha verzích schválil i George Lucas, je dost povedený – v drobnostech i celku. Je třeba si uvědomit, že každý z filmů o Indiana Jonesovi je trochu jiný. Cíleně na brak odkazující Dobyvatelé ztracené archy; temný, až nechutný Chrám zkázy a mírnější, ale komičtější Poslední křížová výprava. Ostatně Indiana Jones nikdy nebyl koncipován jako trilogie (Dobyvatelé ztracené archy ani neměli ve svém jméně Indianu Jonese). Indy se ale stal tak slavným, že za dobu, která dělí třetí a čtvrtý díl, vzniklo mnoho parodií (rozuměj vykradačů posvátných síní), a tak byl dost velký problém, jak udržet určitou úroveň, přijít s něčím zajímavým a zároveň se vydělit z řady parazitujících dobrodružných filmů. Tvůrci se s tím poprali se ctí a nebývalou chytrostí. Indy proto tlačí na humor už od první chvíle, ale s dostatkem nadhledu, aby nesklouzával do pasti trpké sebeparodie. Několikrát zavzpomíná na staré časy a špičkování s mladým Rafanem připomíná hned několik scén z Chrámu zkázu (včetně špičkování s malým pomocníkem). Zároveň se jako první otevřeně hlásí ke sci-fi (co si budeme povídat, Lucas a Spielberg mají s tímhle žánrem požehnaně zkušeností), ale většinu času zůstává tento prvek v pozadí a děj se odehrává v klasických starých mayských chrámech, džungli, pohřebních komorách. Stejně tak dobové zasazení do pozdních padesátých let a spory s KGB/sověty/komunisty jsou zvládnuty s jasně řečenou charakterizací, humorem, ale i temnými stránkami. Kvůli častým podezřením z kooperace s KGB se i z Indyho stává ve čtvrtém díle vyděděný Harry Potter, jež je vyhozen z práce, jeho zásluhy se dostávají do pozadí a většina jeho důvěrně blízkých je po smrti. Těžký život archeologa.

 indianajones4_8 indianajones4_9

     Naštěstí mu scenáristé do života přihrávají starou lásku Marion a jejího syna Rafana. Schválně nezmiňuji Macka v podání Raya Winstona, který se žene jen za vidinou velkého balíku. Právě Marion herečky Karen Allen je pěkným návratem, který tvoří pevný spojovací můstek mezi starými díly a Královstvím křišťálové lebky a ve výsledku i pěknou tečku. Její jiskření s Harrisonem Fordem je znatelné jako v Dobyvatelích ztracené archy, i když někteří si mohou kvůli jejich stáří odfrknout podobně jako Rafan, který je vykreslen jako pěkný floutek, ale možná méně drzý než by se na jeho formát slušelo. Právě vztah mezi ním a Indianou je jemnější, než by si film zasloužil, ale jeho obava o vlastní účes je milou upomínkou na dobu, jejíž mladickou část reprezentuje. „Skoro“ fantastická je Cate Blanchett jako Irina Spalko, která je vtipná už svou reputací – Stalinova favoritka, držitelka tří Leninových řádů a Hrdinka socialistické práce, jež se specializuje na psychické čáry máry. Cate Blachett skvěle zvládla ruský přízvuk a v každé své scéně exceluje gestikulací, chladnou hrůzostrašností a touhou po vědění, ale scénář a potažmo pak film nedává její postavě toliko prostoru, aby vynikla nad rámec běžných rolí, což vzhledem k roli padouchů v indianajonesovské série nevadí, ačkoliv bude jediným záporákem, na kterého se snadno nezapomene.

Závěr

Je to pořád stejný Indy. Je to úplně jiný Indy. S oběma fakty se musí smířit jak fanoušci starých filmů, tak noví fanoušci odkojení na Transformerech apod. Důležité je, že film funguje sám o sobě, a to setsakramentsky dobře. Humor, akce, dobrodružství, radost z odhalování tajemství – vše je podáváno s pevnou rukou mistra žánru v pravých momentech s umaštěnou grácií Indiana Jonese. Čistá radost z toho sedět v kině, radost z toho sledovat, která z kolujících fám o filmu se stala skutečností, jak souzní ve struktuře filmu a v celém indianajonesovském mýtu.

(10/10)

Přečteno: 4333x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
U mě dobrý

U tvůrců je to určitě dobrý. Hřebejk si totiž nemá na co stěžovat se stabilní návštěvností svých filmů. Mě osobně...

Zavřít