Režisér filmů Příšerná tchýně a Pravá blondýnka nás zavádí do vod lasvegaského hazardu, ve kterém není radno počítat karty.
Ben Campbell má jediný sen. Odmaturovat na MIT, studovat medicínu na Harvardu a žít šťastný a klidný život. A když to půjde najít si i nějaké pěkné děvče. Co čert nechtěl, ale školství ano, musí sehnat 300 tisíc dolarů, jinak mu jeho přemoudřelý mozek, grandiózní prospěch a sny budou k ničemu. Tolik totiž stojí školné. Ben je z toho chudák celý zoufalý, protože si sotva vydělá osm dolarů prací v butiku spolu se svým kamarádem Milesem, s nímž navíc pracuje na jakémsi robotickém projektu pro soutěž 2,09. Jeho talentu si však k jeho štěstí všimne profesor matematiky Micky Rosa, který mu nabídne uvolněné místo v jeho skupině, která pracuje na zcela mimoškolní činnosti, že by i keramický kroužek čučel. Učí se počítat karty, aby si pak o víkendu při výjezdech do Las Vegas přivydělali nějaké ty peníze. Souhlasí, a tak spolu s Fisherem, Choiem, Kiannou a Jill, do které je zakoukaný a která ho nakonec svou osobou přemluvila, vyráží na rýžování do města, které nikdy nespí. A tím myslím hlavně Colea Williamse, šéfa ochranky kasin, který dohlíží i na odporné podvodníky, kteří počítají karty.
V úvodu jsem nevyjmenoval režijní počiny Roberta Luketica pro nic za nic. Uděláte si tím lepší obrázek, do čeho se tento nebožák uvrtal. Podle novinového článku Bena Mezriche chtěl Kevin Spacey zfilmovat příběh počítání karet při blackjacku (něco jako oko bere) několika matematicky nadaných studentů, kteří si tím přivydělali slušný balík. To, jak film dopadl, je o to pozoruhodnější, že byl pod dohledem Kevina Spaceyho nejen v herecké pozici, ale i producentské. Vznikl totiž typický hollywoodský paskvil, který je do určitého momentu zajímavou a chytrou hrou, ale v jednom pevně daném bodě začne logika pokulhávat až nakonec dostane srdeční infarkt a režisér s herci si musí poradit bez ní. Všechno se tedy děje podle typicky hollywoodských měřítek s typickou imbecilitou. Ale to jsme přeskočili na konec podobně jako střih filmu a lepší bude mrknout se na začátek, který je přeci jen zajímavější.
Už samotná premisa je dost slibná, protože se příběh točí okolo několika studentů a jejich profesora, který z nich vytváří skupinu, kryje jejich aktivitu a který z ní má (ne)zasloužený podíl. Vztahy ve skupině a motivace jednotlivých (i když povrchně nastíněné) jsou zajímavé a největší potenciál má vztah profesora ke studentstvu, který projde všemi polohami až se nakonec přiznává, že se nejedná o nic jiného než o byznys a pokud hra nevyjde, poznáte nefalšovaný hněv obchodního partnera, který investicí přišel o nějaký ten milion. Ale aby k hněvu mohlo dojít, stanou se nejprve věci, které by soudný člověk (nedej bože matematický génius) nečekal.
Ačkoliv je film založen na matematických operacích, film je podává tak, že je nemáte šanci pochopit, ale naštěstí se dozvíte, že jakousi přednášku hlavního hrdiny Bena svého času nepochopil nikdo. Hra samotná je pak podávána spíš vizuálně poutavou formou, než stylem „teď zapni mozek a počítej s námi“. Kupodivu ze začátku se o to pokouší prostřednictvím blikajících číselek v rozích karet, těkavých pohledů hlavního hrdiny a neustále nadhazovaných čísel v jeho hlavě, ale skončí u rychlostřihových záběrů na úspěšného karbaníka v několika různých hrách. Zvláštní na tom je, že forma podrží obsah a film přitom nenudí. Pokud se v tom nebudete moc hrabat.
Jen se samotnou hrou by to tvůrci doslova nevyhráli, takže, jak jsem zmínil na začátku „hollywoodizaci“, dojde na oblíbené zápletky v televizní tvorbě pro mladé. Láska, nenávist, žárlivost, a ztráta kontroly. Z hodného a klidného chlapce se stává bujarý mladík, který neudrží emoce na uzdě, aby se v závěru mohl polepšit. Vše v pouťově barevném balení města Las Vegas s atraktivní Kate Bosworth, která ostatní spoluhráče přehrává o dvě délky, kromě samotného šéfa Kevina Spaceyho, který si je jak v příběhu, tak ve skutečnosti nenechává přerůst přes hlavu. Ačkoliv by si zase mohl zkusit jinou roli než chytrého, silně nebezpečného muže se sklony ke zločinu. Laurence Fishburne pak předvádí pár pěkných boxerských úderů, což k silnějšímu zážitku nestačí. Už proto, že tohle není boxerské drama. Potěší ale několik málo humorných vložek, mezi kterými jasně vynikne scéna v níž Ben předvádí své nadání v obchodu s oděvy, kde cenu jednotlivých kusů oblečení se započítáním slev zvládne hravěji než japonská kalkulačka. Takhle poctiví kdyby byli všichni obchodníci.
Závěr
Dannyho parťáci pro mladé a matematicky nadané. Ostatní si jdou povinně zahrát oko bere postaru, protože tenhle film jim nic nedá.
