Mladý Viking Škyťák a Bezzubka nevylétli do závratnějších výšin než minule, bez problémů však baví i napodruhé.
Jak vycvičit draka – jeden z nejoblíbenějších animovaných filmů posledních let je po čtyřleté odmlce zpátky. Snímek si vedl velmi dobře u kritiků, utržil téměř trojnásobek svého rozpočtu a ještě získal nominace na Oscara a Zlatý glóbus. Tvůrci nechali spolu s diváky zestárnout i hlavní hrdiny a dvojka se posouvá o pět let dopředu. Na ostrově Blp žijí nyní Vikingové s draky v dokonalé symbióze a nenajde se tu téměř nikdo bez trochu živelnějšího domácího mazlíčka. Škyťák s Bezzubkou objevují nová území a jednoho dne zjistí, že obyvatelé Blpu nejsou jedinými jezdci na dracích.
Podívaná stvořená pro kino
První díl Jak vycvičit draka (2010), který také režíroval Dean DeBlois, doletěl na plátna kin poměrně záhy po velkolepě vydělávajícím Avatarovi (2009) a za způsob, jakým využil třetí rozměr pro požitek z létání, se nemusí stydět ani při srovnání s dnes již kultovním kolegou. Tvůrci jsou si tohoto faktu moc dobře vědomi i tentokrát a úvod filmu se ani o nic jiného než o zprostředkování dokonalého pocitu z letu nesnaží. Animace studia DreamWorks opět představuje detailně vypiplanou práci, kterou můžete obdivovat po celou stopáž.
Tezi o tom, že s pokračováním narůstá snímek především co do velikosti a velkoleposti, naplňuje Jak vycvičit draka stoprocentně. Draků je ještě více a v porovnání s obry, kteří se zde objeví, je závěrečný drak z jedničky jako Sněžka proti Himalájím. Rozpohybovat mohutná těla stojí nějaké úsilí, a tak tu vzniká zajímavý kontrast pomalé, ale opojně hřmotné akce dračích velikánů a dynamická svižnost soubojů draků běžné velikosti.
„Jsem tvoje matka, Luku!“
Zápletka snímku obsahuje kromě archetypálního soupeření dobra se zlem i dojemnou rodinnou vložku shledání po letech, a to Škyťáka s matkou Valkou. Osudovému momentu předchází takřka mystická scéna, v níž tvůrci překvapují nečekaně povedenou temnou atmosférou. Matko-synovská dynamika však lehce pokulhává, což zamrzí vzhledem k tomu, že se Škyťák od prvního dílu pere se svojí identitou a pocitem jisté nepatřičnosti mezi blpskými spoluobčany.
Významové odůvodnění přidání Valky do příběhu tak nechybí, problém je v tom, že její postava je poměrně otravná. Škyťákova máti je totiž ještě větší hippie, než se čekalo. Z její strany scházelo už jen vyprávění o tom, že i květiny mají svou duši. Její postava se ale přinejmenším nepřímo postará o nejslzopudnější scénu snímku.
Souboj hodného a zlého páníčka
Emoce tedy filmu neschází a kupodivu zde s trochou snahy nalezneme i nějaký přesah. Příběh sice originalitou neohromí, jeho poslání je však zcela zjevné. Škyťák se kromě znovuobjevení maminky stihne dostat do křížku i se samozvaným „dračím bohem“ Dragem. Drago si stejně jako Škyťák dokáže získat dračí poslušnost, používá k tomu však poněkud méně humánní metody.
Dragovy nekompromisní velitelské způsoby vykazují poměrně velkou efektivitu, a tak se rozhodně nestává snadným soupeřem. Nemá smysl vyzrazovat do recenze krok po kroku celou bitvu, a tak stačí jen říct, že zastrašováním získáte u zvířete respekt, ale věrné vám bude jen za předpokladu, že ho vychováváte s láskou. Domnívám se, že tohle zasáhne kohokoliv, kdo někdy měl psa.
Nejvíce funkčním prvkem, na kterém Jak vycvičit draka stojí a padá, totiž nadále zůstává vztah Škyťáka s Bezzubkou. Drak, který se chvílemi chová jako kočka, jindy připomíná poslušného pejska či rozzuřenou šelmu, boduje roztomilostí a dokonalou ladností svého pohybu. Škyťákovy vztahy s ostatními postavami působí rovněž přirozeně, ale zcela bezprostředně vám přiroste k srdci právě tato dvojka, což ostatně většina z nás ví po prvním filmu. Absence postupného rozvíjení přátelství mezi chlapcem a drakem tak není handicapem, vztah je pouze posunut do jiné roviny a setrvává jako hybná síla filmu.
Jak vycvičit draka není Shrek, vtipy tudíž pobaví spíše mladší publikum. Stále se však jedná o perfektně naanimovanou akční jízdu, které nechybí poselství ani emoce. Co bychom vlastně od snímku pro dětské publikum měli žádat více. Dodejme ještě, že český dabing je vcelku zdařilý, pro zájemce o originální znění, v němž uslyšíte řadu známých amerických herců, je v kině i kopie s titulky.