Jupiter vychází – sláva Wachowských zapadá

4.2.2015 at 21:13  •  Posted in Recenze by

Sourozenci Wachowští se pustili do uvolněného vesmírného dobrodružství, v němž se vzdali ambicí něco měnit.

Channing Tatum, magnet na kasovní úspěch, se v roli modifikovaného vesmírného legionáře musí potýkat se svou vlčí stránkou. Mila Kunis, podle magazínu FHM nejvíc sexy žena roku 2013, se jako genetická reinkarnace vesmírné vladařky živí čištěním záchodů v Chicagu. To jsou jen drobky z bujarého fantazírování sourozenců Wachowských, kteří po několika ambiciózních projektech, jako byly Matrix (1999, 2003), Speed Racer (2008) a Atlas mraků (2012), ponechali snahy o revoluce stranou a vypráví brakové sci-fi dobrodružství, jaké pravděpodobně v mládí sami rádi hltali. I když kvůli odkladu premiéry o půl rok, který nikdy nevěstí nic dobrého, hrozí kasovní pohroma, pokusili se pro studio Warner Bros. vlastně připravit formálně standardní velkofilm, na kterých se v létě běžně rejžují velké peníze. Jenomže je únor a pořád je to film Wachowských, takže úplně standardní práci nemůžeme očekávat.

Jupiter Jones (Mila Kunis) žije nuzný život nelegální přistěhovalkyně v americkém městě, kde si vydělává uklízením bytů a domů těch movitějších. Když si chce přivydělat víc peněz, aby si mohla koupit teleskop, který míval její otec, kývne na nápad svého bratrance prodat na reprodukční klinice svoje vajíčka. Než se tak stane, zasáhne ale do jejího světa Caine (Channing Tatum), který ji zachrání před smrtí z rukou zlovolných nohsledů, kteří se za doktory jenom maskovali. Záhy Jupiter zjistí, že lidstvo není ve vesmíru samo a ona je žádanou osobou vzhledem k tomu, že je reinkarnací zesnulé vládkyně. Čeká ji setkání s potomky a dědici této ženy. Ona by se ale chtěla jenom vrátit k rodině a možná při tom zachránit i lidskou rasu na Zemi

Při sledování Jupiter vychází je třeba nechat stranou veškerá velká očekávání. Nabízí se pozoruhodné srovnání s rokem 1999, kdy Wachowští ustanovili nový přístup k žánru sci-fi se svým Matrixem, čímž podrazili nohy Georgi Lucasovi, jenž ten rok představil ne tak oblíbené pokračování Hvězdných válek, kterým mnozí vyčítali dětinskost a zbytečné politikaření. V letošním roce se v roli George Lucase ocitají Wachowští, zatímco revoluční sci-fi přijdou spíš od Chappieho nebo Ex Machina. Pokud by navíc nové Hvězdné války v prosinci představily neuvěřitelnou podívanou, pak bychom se dočkali zábavného filmověhistorického rámce.

jupiter_vychazi_y

 

Evoluční teorie, verze tři

Jupiter vychází splácal dohromady hordu nápadů, zároveň je ale při tvorbě vlastního fikčního univerza – svého alternativního výkladu lidské existence ve vesmíru – velkorysý. Případně je zdařilý vypravěč, který umí zabavit představou, že dinosauři nebyli jenom dinosauři, ale konkurenční predátorskou rasou, kterou lidé před osídlením planety Země vyhubili. Ve svém konceptu lidstva jsou Wachowští znovu skeptičtí k jeho údělu ve vesmíru. Pokud bylo v Matrixu zdrojem energie pro stroje a v Atlasu mraků se nižší kasty živily sebou samými, ani v Jupiteru si nemůžou obyvatelé Země činit nárok na vrchol potravinového žebříčku.

Z hlediska čistoty vyprávění je nešťastné, že se pokoušejí některé motivy tematizovat ve více paralelách. Sklizni lidstva musí Jupiter Jones zabránit podobně jako sklizni svých vajíček, které symbolizují zárodek lidstva. Záchrana Jupiter se odehrává uvnitř Jupiteru, když je sama nucena čelit zkáze své nebo zkáze celého lidstva. Protežuje se vztah s otcem, kterého Jupiter sama nepoznala, ale jeho zápal pro hvězdy a astrologii, které jí slibovaly velkou budoucnost, nesouzní s realitou, která Jupiter nutí každý den čistit domovy mnohem bohatších a důležitějších. Je toho dost, co se odehrává na čistě symbolické rovině, nicméně neslouží to prosté radosti z vyprávění příběhu. Je to spíš takový pozůstatek tendence Wachowských říkat víc.

JUPITER ASCENDING

 

Politologie na dva semestry

Divák se dostává do stejně nepříjemné situace jako ústřední postavy, protože film je koncipován způsobem, že nejlepší cestou, jak se naučit plavat, je hodit dítě do vody. Některé fantaskní filmy odvíjejí vyprávění od postavy, které slouží jako středobod ve světě, který je jim přizpůsoben tím, jak jím procházejí, ačkoliv v něm z globálního hlediska nemusí všechno štymovat. Je to případ i nedávného, rovněž odkládaného (že by byla letos zima odložených propadáků?) Sedmého syna. Na druhé straně Jupiter vychází se odvíjí od okolního prostředí, kterému se postavy musejí přizpůsobovat.

Máme tu tedy rozsáhlou politickou situaci panující ve vesmíru, která je poměrně složitá na pochopení a ani autor tohoto textu neví, jaké postavení ve vesmíru zastávají složky Aegis, kteří působí jako policejní útvar, zvlášť když se tak o nich mluví a bývají mezi nimi maršálové jako v americkém federálním systému. Jenomže pak je tu trojice dědičných vladařů, kteří pravděpodobně mají jenom malou zodpovědnost vůči těmto složkám, byť by tato vesmírná policie proti nim v případě potřeby ráda zasáhla. Odkud tedy berou svou autoritu, kdo je zřizuje a co vůbec mohou? Je to jedna z nevýhod, když tvoříte velký svět pro „malý“ dvouhodinový filmy.

Zmatená a snadno náchylná důvěřovat cizím slovům je v tomto světě i Jupiter, kterou struktura snímku postupně přivádí k jednotlivým dědicům vesmírného bohatství, kteří jí odkrývají vždy dílek skutečnosti. Nevíme, komu věřit, nevíme, kdo lže a kdo mluví pravdu. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že zrada a nájemné praktiky tu jsou zcela běžné. V míře střídání kabátů je film jak druhý a třetí díl Pirátů z Karibiku. Jupiter nemá žádné reference, nemá žádnou všeobecnou znalost, nemá noviny, kde by si přečetla, že ten a ten frajer zastává úplně jiné názory. Čím víc z vesmíru vidí, tím víc jako by slepla, protože nemůže vědět. Wachowští ji v tom nechávají na poměry dvouhodinového filmu řádně topit.

JUPITER ASCENDING

 

Kurzy psaní se sci-fi guru

Jupiter vychází je zkrátka velká space opera starwarsovského střihu, která žánrově míchá osudové drama s humorem a romantikou. Je hojně osídlená velkolepými vědeckofantastickými záběry, z nichž svou familiérností i tajuplnou záhadností nejvíc ohromuje planeta Jupiter, kterou si tvůrci zvolili pro důležité příběhové dějství. Ale doplňují je ohromná a často nápaditá vesmírná plavidla i mnoho rozsáhlých akčních scén, v nichž jako prskavky hojně poletují zajímavé nápady. Nejvýrazněji se zhodnocují antigravitační brusle, které činí většinu bojových momentů Channinga Tatuma jedinečnými a odlišnými od další laserové přestřelky.

Ústřední dvojice tvoří nezbytný předpoklad pro milostnou linii a Tatum s Kunis ho bezvýhradně naplňují. Sean Bean je Sean Bean, a pokud chcete vědět, jestli se nad ním Wachowští smilovali a nechali ho jednou dožít titulků, tak já to neprozradím. S vhodnou mírou aristokratické nadřazenosti i pomýlenosti, s níž ze svých vzdušných věží shlížejí na lidstvo, jsou zpodobněni všichni tři dědicové, ačkoli nejpoutavější a zlounsky nejpřitažlivější je samozřejmě Eddie Redmayne (oscarový kandidát s Teorií všeho) jako Balem, jehož nemohoucí šepot je stejně úchvatný jako jeho komplexy z matky. Excelentní padouch, který kromě výhružek nemá nic.

JUPITER ASCENDING

V konečném součtu ale Jupiter vychází nezapře, že by se mu hodila trochu přísnější dramaturgie, která by košatost usměrnila vstříc lepší návaznosti a logice a lépe profilovaným postavám. Kromě všech možných mimozemšťanů, důrazu na možnosti genetického inženýrství a explozí planetárních rozměrů bychom snad rádi propadli trochu víc postavám, aby nám finální moment obyčejné radosti z létání nepřišel jako zvláštní a banální tečka, která místo uzavření příběhu nebo budování základů pro další doplňky této fikce neví, jaké má být její poslední slovo.

(6.5/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát

Originální název: Jupiter Ascending

Režie: Andy Wachowski, Lana Wachowski, Scénář: Andy Wachowski, Lana Wachowski

Hrají: Channing Tatum, Mila Kunis, Sean Bean, Eddie Redmayne, Gugu Mbatha-Raw

Žánr: sci-fi/dobrodružný/akční, Země původu: USA, Stopáž: 125 minut

Premiéra: 5. února 2015, 2D, 3D, 4DX, titulky

jupiter_vychazi_plakat

Adam Fiala