Kubo a kouzelný meč – magií otupělá povídačka

25.10.2016 at 19:56  •  Posted in Recenze by

Studio Laika zaměřené na loutkovou animaci přišlo s dalším originálním příběhem. Bohužel jeho epický nádech přichází vniveč.

 

   Studio Laika je nezmar a v zásadě je to dobře. Před více než sedmi lety dalo příležitost Henrymu Selickovi, méně známému jménu za slavnými Ukradenými Vánocemi Tima Burtona (1993), a byla z toho úchvatná Koralína (2009). Skvostná rukodělná animace ve spojení s fantastickým příběhem podle knihy Neila Gaimana dodnes okouzluje, vedle fenoménu hřmotných CGI produkcí byl ale zájem diváků vlažný. Spíše podprůměrnou návštěvností se studio zatím nenechalo odradit ani v následujících letech, kdy uvedlo tři filmy. I Norman a duchové (2012) dokázal překvapit sympatickou hlavní postavou a nečekaně se vinoucím dějem. Škatuláci (2014) hýřily rozvernými nápady, i když vyprávění bylo přímočařejší. A letos se dostáváme ke Kubovi, jehož kouzelný meč je tupější, než by se slušelo.

KUBO AND THE TWO STRINGS

   Snímek se točí okolo chlapce, který s matkou utíká před zlovolným praotcem Měsíčním králem a krvežíznivými tetičkami. Aby se jim vyhnul, musí dodržovat jednu věc – po setmění být zpátky v provizorním domově. Jenomže jednoho večera to Kubo nestihne a odstartuje tak pouť, na níž musí získat kouzelný meč, zbroj a helmu, aby se mohl utkat s Měsíčním králem a porazit ho. Pomocnou pracku mu podává opice a pomocné tykadlo hmyzí muž. Na první pohled to nevypadá na silnou sestavu.

 

Nahodilost v hezkém balení

   Slabost se nicméně skrývá hlavně ve scénáři. Základním prohřeškem je, že Kubo neumí nebo nechce pracovat s nahozenými motivy. Vezměte si třeba titulní postavu chlapce. V rámci žánru dětského filmu zaujme handicapem v podobě jednoho oka. O druhé ho připravil praotec, jenž pase i po tom zbývajícím. Fyzicky ochudit dětskou postavu v rodinné podívané (byť místy dost strašidelné) není úplně obvyklé, nabízí se třeba srovnání se ztracenou nohou v Jak vycvičit draka (2010). V případě Kuba ale nemá jeho jednookost žádný vliv na charakter, jeho počínání ani zápletku.

   Druhá věc se týká toho, jak nám Kubo příběh prezentuje. Seznamujeme se s ním jako se šikovným vypravěčem, který si tím přivydělává na náměstí v blízké vesnici. Své posluchače dovede slovy i hudbou téměř uhranout. Jeho vyprávění je zároveň předzvěstí dobrodružné cesty, která ho čeká. Nikdy přitom při svých vystoupení před publikem nedopoví konec, zůstává tak otevřen jak pro jeho diváky, tak pro nás až do samotného finále filmu, kdy závěr příběhu sám prožije. Z nějakého důvodu ale zdůrazňuje, že posluchač nesmí mrknout nebo se ohlédnout, aby o nic nepřišel a aby hrdina nezemřel. Tato slova ale nejsou v Kubově výpravě nikterak reflektována.

KUBO AND THE TWO STRINGS

   Samotná cesta pak spočívá v získání tří zmíněných kouzelných artefaktů. Film je tak de facto vystavěn na formě postupného překonávání jednotlivých levelů před finálním střetem s bossem. Jenomže jednotlivým překážkám chybí nápad, kterým by byly překonány, a stejně tak smysluplnost, která by dávala význam pro samotného Kuba. Řešení je většinou náhodné nebo banální. Nejenže se přes potíže jenom nějak protlučou, ale ani prožité dobrodružství nijak neposouvá jejich charaktery nebo dovednosti.

 

Všemocná kouzla

   Film se odehrává ve světě, v němž postavy ovládají kouzla. Tvůrci je ale do příběhu vplétají jako deus ex machina. Nikdy si totiž nestaví pravidla a neustále je porušují. Postavy dělají kouzla čistě pro efekt nebo potřebu zápletky, ale šidí tím na logice.

    Kardinální problém je to v samém závěru, v němž očekáváme smysluplné a emocionálně silné rozuzlení celého problému, byť trocha melancholie se dostaví.  Jako úspěšné završení skoro epického příběhu je to ale katastrofa, protože nectí nic z toho, co o postavách víme. Očekávané vítězství dobra neuspokojí, protože není jasné, jak k němu mohlo dojít. Budiž filmu k dobru, že alespoň originální název získá na síle a významu (doslovně Kubo a dvě struny, zatímco oficiální překlad míří hodně mimo).

KUBO AND THE TWO STRINGS

    Nápady má film dobré, nechává se ovlivnit asijskou estetikou a vizuální imaginací přímo plýtvá v místech, kde dochází myšlenky. Ruční loutková animace je nádherná jako v minulých počinech studia Laika, ačkoli se nějak vytrácí okouzlující dojem reálných materiálů, které nejsou jen výplodem počítačových grafiků. Těžko říct, proč Kubo v zahraničí sbírá tak nadšené ohlasy, když selhává v tom základním – potěšit nás vyprávěním, při kterém bychom nechtěli ani mrknout.

 

(6/10)

Foto: CinemArt

 
  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Kubo and the Two Strings

Režie: Travis Knight; Scénář: Marc Haimes, Chris Butler

Hrají: (v českém dabingu) Matěj Převrátil, Tereza Bebarová, Ladislav Cigánek, Filip Švarc

Žánr: animovaný/dobrodružný; Země původu: USA; Stopáž: 101 minut

Premiéra: 6. říjen 2016

Kubo a kouzelný meč

Adam Fiala