Beth navštíví svou sestru Ellie, která žije se třemi dětmi v bytě v chátrajícím mrakodrapu v Los Angeles. Jejich setkání však naruší nález tajemné knihy, která do našeho světa vypustí krvelačné démony posedlé lidským masem.
Když v roce 1981 natočil tehdy 22letý Sami Raimi nízkorozpočtový horor Lesní duch (v originále The Evil Dead), vyprávějící o skupině přátel, které v chatě uprostřed lesů začne terorizovat pradávné zlo, odstartoval tím jednu z nejosobitějších novodobých žánrových sérií. Film, jenž svébytně čerpá ze satanistických a zombie hororů, se stal brzy kultem. Především díky dodnes působivým zběsilým nájezdům kamery, hrozivé atmosféře, záplavě krvavého násilí a šokujícím scénám v čele s neobvyklým zneužitím, které utrpí jedna z hrdinek.
Od drsného hororu ke komediální fantasy
Obří úspěch filmu vedl k natočení dvou nevídaně rozdílných, přesto srovnatelně zdařilých pokračování. V roce 1987 vzniklo – opět pod Raimiho režijním vedením – Smrtelné zlo 2 (Evil Dead II), které však spíše než tradičním sequelem bylo remakem s výrazným příklonem k černohumorné grotesce. Zásadní proměnou prošel i protagonista Ash (životní role charismatického Bruce Campbella). V druhém dílu se z obyčejného sympatického mladíka stane zabiják monster, byť z donucení. Díky stylovým drsňáckým hláškám, upilované dvouhlavňové brokovnici v jedné ruce a signifikantní motorové pile připevněné k pahýlu ruky druhé se vyprofiluje v ikonického filmového hrdinu.
Kultovní status (série i ústřední postavy) naplno stvrdil třetí díl pojmenovaný Armáda temnot (1992), jenž se od původního snímku nepřehlédnutelně odchýlil už téměř ve všem. Jeho děj se odehrává ve středověku (zápletka pracuje s motivem cestování v čase) a místo temné a děsivé podívané se diváci tentokrát dočkali bláznivé poloparodické fantasy, která s hororem měla společného už jen velmi málo. Přestože se jednalo o výborné završení trilogie, dlouho se mluvilo o případném dalším dílu.
Pokusy o restart
Po řadě spekulací nakonec došlo v roce 2013 k natočení remaku prvního dílu v režii Fedeho Alvareze, jenž v Česku opět vyšel pod názvem Lesní duch. Přijat byl však rozpačitě a žádných pokračování se nedočkal. O pouhé dva roky později se začal vysílat seriál Ash vs. Evil Dead (2015–2018), který dějově navázal na Armádu temnot (události z remaku zcela ignoroval), stylově ale na hororově-komediální druhý díl. Po odvysílání třetí řady byl v roce 2018 zrušen, ačkoliv u fandů, jimž byl primárně určen, si vysloužil velmi kladné přijetí.
Nový filmový příspěvek do série opět vznikl za produkčního dohledu Sama Raimiho a jeho dlouholetého kolegy Roba Taperta. Režie byla tentokrát svěřena nepříliš známému Lee Croninovi (The Hole in the Ground /2019/). Cílem tvůrců bezesporu bylo (stejně jako v případě remaku) vrátit se ke kořenům a natočit regulérní horor, v němž prim budou hrát temná a bezútěšná atmosféra, strašidelné masky a explicitně nasnímané tvrdé násilí.
Z lesní chaty do velkoměstského mrakodrapu
V tomto ohledu autoři bez větších výhrad uspěli. Po technické stránce je snímek na vysoké úrovni a během přiměřené 90minutové stopáže nabídne několik kvalitně ztvárněných pasáží, v nichž hrdinové zažívají okamžiky čiré hrůzy, protečou potoky krve, nelítostně se masakrují lidská těla apod.
Dle očekávání se také dočkáme většiny zásadních trademarků dané značky. Ke slovu se dostanou obligátní propriety jako brokovnice a motorová pila, zazní některé povědomé hlášky, odkazuje se na stěžejní scény atd. Problémem je, že kromě (z pohledu série) nezvyklého dějového zasazení Croninův film nepřináší do série v podstatě nic, čím by naplno obhájil svou existenci a zasloužil si pozici právoplatného člena franšízy.
Zábava pouze pro otrlé
Film má slibný prolog, jenž je stylově završený úchvatně zpracovaným titulkem názvu snímku, a také patřičně extrémní finále, které citlivějším povahám může přivodit hodně nepříjemné chvíle. Přesto je snímek nejstrašidelnější v momentech, které naplno vychází z originálu – při listování ďábelským Necronomiconem a přehrávání znepokojující nahrávky osvětlující jeho záhadný původ.
Veškeré ryze hororové scény jsou ucházející, kromě nápadu s kukátkem ve dveřích však postrádají znatelnější invenci a rafinovanost, které jsou pro režijní styl Sama Raimiho příznačné. Cronin se, na rozdíl od Alvareze v předělávce, párkrát pokusí i o specifický „evildeadovský“ humor. V jeho podání však poťouchlé zvrhlé a morbidní gagy nedosahují vtipnosti řízných komediálních momentek z druhého a třetího dílu. Paradoxem navíc je, že i přes okázalé odkazování na typické aspekty série se nejpovedenější reference vztahuje ke zcela jiné klasice totožného žánru.
Nový Ash se (opět) nekoná
Celkový dojem nevylepšuje ani práce s postavami, které jsou nastíněny velmi matně. Dětští hrdinové jsou charakterizováni maximálně jednou vlastností (starší dcera Ellie je ekologická aktivistka a syn vášnivý hudebník). O moc lépe na tom ale není ani Beth (Lilly Sullivanová), ústřední hrdinka, která po letech přichází za sestrou Ellie (Alyssa Sutherlandová) kvůli osobním problémům. Trápí ji především to, že si o ní její okolí myslí, že je „groupie“, tj. sexuálně poddajná fanynka kapely, s níž spolupracuje.
Po stránce psychologie i celkového dějového vývoje je Smrtelné zlo: Probuzení zcela plochým, ničím výrazným počinem. Prakticky totéž by se sice dalo říci i o předchozích filmech, Raimiho trilogie ale absenci propracovaných scénářů bohatě kompenzovala strhující režií a nezapomenutelným protagonistou. Ovšem zatímco v případě Cronina je možné, že se z něj časem stane Raimiho důstojný následovník, šance, že by se Beth povedlo převzít štafetu po Ashovi, je dost nízká. Pokus o stvoření plnohodnotné ženské náhrady Campbellova hrdiny už ostatně proběhl i v remaku – a neúspěšně.
Navzdory uvedeným výtkám lze film označit za mírný žánrový nadprůměr. Ale čekat od něj novou klasiku či dokonce hororový milník významem srovnatelný s původním Lesním duchem, by bylo poněkud přehnané.
Foto: Vertical Ent.