Svěrákův Kuky se vrací

0
17.5.2010 at 21:57  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Je to malé, růžové, vtipné a zažívá to setsakra dramatické situace, kde jde o holý plyšový život! Je to Kuky.

 

   Po velmi úspěšných Vratných lahvích, na které stáli (nejen) důchodci frontu, přichází Jan Svěrák s dalším filmem, ovšem na české poměry velmi netradiční. Kuky se vrací je mixem hraného a loutkového filmu. Projekt měl být hotový už v roce 2008, ale potýkal se s řadou obtíží. To tak ostatně bývá, když natáčíte povětšinou v lese, kameramani se válí po zemi, loutku drží až 4 lidé a odpoledne už štáb posíláte domů, protože v lese je tma jak pod mechem.

 kuky_2 kuky_3

   Autorem scénáře je po delší době pouze sám Jan Svěrák, i když dával otci Zdeňkovi své rané verze scénáře číst a ten je pak komentoval. Hlavní dětskou postavu hraje režisérův syn, ale neobešlo se to bez obstrukcí. Malý Ondra se po první castingu rozbrečel (2007) a roli odmítl. Když ale bylo potřeba o dva roky později namluvit pomocné dialogy k natáčení, tak svolil a následně se i zvykl na představu, že by roli opravdu vzal. Režisér o tom říká: „Na chalupě jsme založili zvukové studium Tři deky, na půdě jsme kvůli odhlučnění pověsili tři deky a nahrávali jsme. Táta mluvil kapitána von Hergota, ale původně nechtěl, protože podle něj to jméno uráželo křesťany“.

   Kuky vypadá na ryze rodinný a malý projekt, ale není tomu tak. Původních 35 natáčecích dnů se protáhlo na 100, nedaleko vybraných lokací po celé ČR (Nová Paka, Bechyně, Vyškov u Brna ad.) si udělalo základnu kolem 60 členů štábu. Natáčení se ale zastavilo, režisér se dostal do slepé uličky. K výtvarné spolupráci přizval Jakuba Dvorského. Ten je autorem světově velmi úspěšných počítačových her Samorost a Machinarium. Pracuje s přírodními motivy, proto mu byla práce na filmu určitým způsobem blízká. Inspirací pro umělecké pojetí filmu byl i výtvarník František Skála (mj. autor „komiksů z přírody“), jemuž je v titulcích věnováno poděkování.

 kuky_4 kuky_5

   Příběh začíná tím, jak matka vyhodí malému Ondrovi jeho oblíbeného plyšáka. Růžový Kuky je sice pořádně vypelichaný, ale to není hlavní důvod. Chlapec má astma a medvídek v sobě drží prach. Ondra se s tím odmítá smířit, tak se vydá Kukyho zachránit. Ovšem jeho mise se mu jen zdá a Kuky je už na cestě směrem na skládku. Ondra se začne se svým dalším plyšákem intenzivně modlit a prosí Boha, aby Kuky ožil a utekl. A Kuky se zázračně zvedá a začíná utíkat před bagrem, co mu jeho pidi nožičky stačí. Startuje tak dobrodružství, kde je zdánlivě obyčejný les plný zvláštních postaviček, maliní je nebezpečným škrtičem a pošírované zaječí bobky luxusní pochoutkou!

   Je zřejmé, že Svěrák chtěl svůj příběh ukotvit v realitě, ovšem já bych si celou linii reálného světa nechala ujít. Ne, že by Ondřej či jeho matka hráli špatně. Ale linie s bezdomovcem nebo neustálé nákupy v Albertu jsou otravné. (Product placement z filmu často přímo řve, ale bez něj by s velkou pravděpodobností v našich podmínkách film nikdy nevznikl.) Jakmile se Kuky rozběhne po zasluněném obilném poli, rozehraje se hravá hudba, jste tam. Jste v kouzelném dětském světě plném fantazie a skvělých nápadů. Co postavička, to originál. Film pobaví děti, aniž by ovšem na dospělé působil infantilně. Rozesměje, aniž by použil trapné a vulgární troškovské vtipy. Vše vypadá dokonale a zcela profesionálně, vůbec vás nenapadne, že Kuky se pohybuje jen díky nitím, které ovládají loutkáři, a že auta postaviček jsou řízena na dálkové ovládání atd. Svěrák dokázal, že máte pocit, jako kdyby ten lesní mikrosvět skutečně existoval.

 kuky_6 kuky_7

   Se svými postavami se dabéři vypořádali dobře (Čtvrtníček, Lábus, Liška), až na Macháčka, který v roli zlého Anušky dost přehrává. Kukyho dabuje Ondřej a kupodivu mu dabing jde lépe než hraní. Jeho dětsky rozviklaný a nejistý hlas je přesně to, co byste si u světa neznalého médi představovali. Zdeněk Svěrák coby morousovitý Hergot je skvělý (jeho hlas dobře zafungoval už v upoutávce) a dodává postavě novou dimenzi. Chválím též hudbu poměrně neznámého Michala Novinského. Když je to potřeba, stává se hudební podkres epickým a mocným, jindy je decentní a jemný, aby pak mohl být hravý a rozverný – stejně jako svět, ve kterém se vše odehrává.

   Přesto, že Kuky nemá vyloženě nudné pasáže, dokonalý také není. Když ze mě cca po hodině opadlo prvotní vzrušení a nadšení, začala jsem víc věnovat pozornost jiným aspektům filmu, než jen uchvacující vizuální stránce. Gradačně je film docela nevyrovnaný, v poslední třetině bezhlavě servíruje jednu akci za druhou, přidá i divočáky, ale napětí tak dlouhou dobu udržet nelze. V podstatě Kuky neustále někam jde – domů, zpět do lesa, zase zpět domů… Pak prchá před hlídači skládky, zlým Anuškou. Pokud však nejste zarytí cynikové, doteď máte na posteli svého oblíbeného plyšáka a odmítáte ho vyhodit, byť už je úplně olezlý, věříte, že když jedete rychle, tak je zima, bude vás Kuky bavit. Film vás vezme do originálního světa, z jehož odpadků by dostali příznivci zelených amok, kde by gurmáni znechuceně krčili nos nad místními pochoutkami, kde mají tamní obyvatelé vytuněná auta nitrem a kde malý medvídek s velkou hlavou plnou pilin hravě natrhává všem záporákům… pytlíky!

(8/10)

Přečteno: 29456x

Marie Dostálová

Marie Dostálová

Zamilovaná do kinematografie. Sledující zejména současnou americkou, evropskou, ale i asijskou tvorbu. Má nakoukáno mnoho kraťasů pro potěchu všedních dní. Kritická, avšak se slabostí pro fantasy. Nadšená málokdy, zato intenzivně. Poslouchající soundtracky, Čajkovského i rock. Milující různé seriály, drzý humor, modré nehty, větné rozbory a sáhodlouhé debaty. Na Moviescreenu od roku 2009.
Marie Dostálová

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Robin Hood

Historický film o kořenech mytické postavy ignoruje samotného Robina a zdůrazňuje intriky anglického dvora.    V dnešním Hollywoodu nenaleznete povolanější osobu...

Zavřít