Miláček pije krev

0
21.3.2012 at 18:21  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Alespoň tedy v novém filmovém zpracování klasického románu. Jeho autor Guy de Maupassant by jistě pojítka mezi svým dílem a režijní prvotinou anglické dvojice Declan Donnellan a Nick Ormerod s „upírem“ Robertem Pattinsonem v hlavní roli hledal s velkou nelibostí.

 

   Jaká asi může být motivace k filmovému zpracování známého naturalistického románu? Složit poctu velkému spisovateli, ukázat nadčasovost díla nečtenářům či zkrátka vydělat peníze? První dvě motivace zůstaly z velké části bohužel nenaplněny, finanční neúspěch by si pak film, který má v zámoří až červnovou premiéru, snad i zasloužil.

milacek_3  milacek_2

 

   Do příběhu o navrátilci z války, který si ve Francii díky štěstí (muška jenom zlatá), konexím a především díky vlastní bezohlednosti proklestil cestu z chudoby do vyšších pater společnosti, autoři filmu nepřináší nic pamětihodného. Ať už se potom sami dohodnou, jestli je to výsledek působení zmateného scenáristického pera (Rachel Bennette), nebo neobratné režijní taktovky (výše zmíněné duo). Z divácké pozice se zdá, jako by se obojí v představovaném počinu nepříjemně snoubilo. Zásluhu na tom bude mít zřejmě především nezkušenost všech tří klíčových tvůrců – debutantů, kteří se nechali komplexností předlohy zválcovat.

milacek_4  milacek_5

 

   Guy de Maupassant dokázal svá díla opřádat detaily z lehkosti a těžkosti bytí jedinců z rozmanitých sociálních vrstev a vytvářet tak neobvykle hlubokou sondu do dynamicky se měnící francouzské společnosti konce devatenáctého století. Právě tato jeho schopnost mu vynesla literární nesmrtelnost. Velký příběh třídního boje se v klasikově podání odehrává na pozadí pohnutého osudu titulního Miláčka. Slabina nového filmu pak spočívá v tom, že ačkoliv Miláčkův příběh dnes nikterak nešokuje a nepřináší nijak zvlášť objevný pohled na zákoutí nezdravé lidské duše, jeho pozadí zůstává načrtnuto velmi útržkovitě, zmateně a nekoncepčně. Jedná se tedy v podstatě jen o sotva rutinní převyprávění jednoho kariérního vzestupu, který mířil přes mrtvoly mocných mužů a přes srdce vlivných žen.

milacek_1  milacek_7

 

   Je tedy možné si Miláčka zamilovat? Podařit by se to mohlo snad jen fanynkám (a fanouškům?) filmové „ságy“ Stmívání. Ale pouze těm ve správném věku. V titulní roli se totiž vybarvuje oblíbený upír Robert Pattinson (přičemž rating R – u nás přístupnost od patnácti let – nedává pištícím mláďatům příliš šancí, ostatně odhalené zadní partie jejich idolu by je mohly vylekat). Snaží se tak nadále rozvíjet své herecké obzory. Sluší se říci, že pro hlavní roli není úplně špatnou volbou. Dokud se hlavní postava tváří dobrácky, znuděně, pyšně, naivně či hloupě, všechno je v pořádku – Pattinson je zkrátka už od čtvrtého Harryho Pottera hezounek a zároveň sympaťák. Jakmile ale dojde na hlubší emoce, jako je skutečný vztek a znechucení či vyznání a odmítnutí lásky, je to s uvěřitelností slabší. Souvisí to i s tím, že jeho postava je ve filmu nedostatečně vykreslená a opřít se ve své roli pouze o charakteristickou samolibost je výzvou, jakou často nezvládají ani zkušenější herci. Vedlejší postavy jsou typově také obsazeny velmi dobře. Uma Thurman, Kristin Scott Thomas i Christina Ricci sice mají úlohu mnohem snadnější než Miláček Pattinson, nicméně své party odvádějí bez zaváhání.

milacek_8  milacek_9

 

   Pokud se o tomto zpracování knižní klasiky bude napříště mluvit jako o zbytečném, hledat opačné argumenty bude velice obtížné. Jedná se o povrchní záležitost maximálně na jedno použití. Skutečné řemeslné nedostatky se sice vyskytují zřídka, v tomto ohledu si režiséři alespoň vyzkoušeli větší filmovou produkci a obstáli celkem bez problému. Jakéhokoliv náznaku invence či hlubšího sblížení s děním na plátně by se ale divák nedohledal. Film tak může působit přes svou střízlivou stopáž úmorně. Pokud by se nepodařilo k filmu zlákat zmíněná herecká jména, zcela jistě by skončil jen na televizních obrazovkách, v pozici kostýmního doplňku k žehlení či usínání. Bylo by mu tam lépe.

(4.5/10)

Přečteno: 986x

Vašek Voslář

Odmalička vybíravý filmový nadšenec, mohl by se utlouct po koncepčních, promyšlených a nápaditých, ne však nutně experimentálních a nadšeneckých dílech. I proto jsou aktuálně jeho největšími oblíbenci sourozenci Wachowští. Na Moviescreenu tříbí své postoje od roku 2012.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Lorax – nekácejte stromy a buďte veselí

Bláznivý film, jehož ekologismus se mění v ekoterorismus. Batolata možná zabaví, malé děti to zvládnou a budou se vlnit v...

Zavřít