Znáte ten pocit, když vyprávíte jedinečné zážitky z dovolené a váš posluchač pouze klade všetečné otázky, místo aby sdílel nadšení? Při sledování nového filmu Mela Gibsona budete sdílet spíše pocity toho posluchače.
Mel Gibson si v posledních letech prožívá skandály malé i velké. Nemá smysl se jimi příliš zabývat při hodnocení třetího z filmů, jimiž tyto skandály během svého návratu před kamery prokládá. Před dvěma lety si po delší herecké pauze střihnul hlavní roli v thrilleru Na hraně temnoty, loni hledal cestu z osobnostní krize za pomoci Pana Bobra. V obou případech si připsal na konto kvalitativní průměr a finanční propadák. Někdejší frajer ze Smrtonosných zbraní a hrdina ze Statečného srdce (1995) to nyní zkouší opět trochu jinak.
Letní prázdniny si Gibson naplánoval jako docela slušný hajzlík, který se rozhodl přiživit se na cizím špinavém úspěchu. Namísto užívání nabytého bohatství se však při úniku z místa loupeže dostane do pořádné šlamastyky. Přijde o parťáka a sám skončí s rozbitým autem a boulí na hlavě pár metrů za mexickými hranicemi. Tam se takzvaná policie s ničím nepáře, shrábne prachy a pošle „hrdinu“ do El Pueblita, tedy do místa, které není o nic více vesnicí než věznicí a naopak. El Pueblito je prazvláštní mikrokosmos. Jedná se o vězeňské ghetto, kde na hromádce žijí psanci všeho druhu, někdy i se svými rodinami, někdy i se svými mafiánskými rodinami.
Jestli odsud Gibsonův starý mládenec jakožto špinavý gringo vyvázne živý a zdravý (což by se ve skutečnosti stalo jen sotva – běloch ve společnosti Mexikánců, kteří v životě nejdou a nešli daleko pro ránu pěstí či z devítimilimetru, by moc času ani prostoru nedostal), je otázka pro hodinku a půl filmařského řemesla, které uteče jako voda. Podobně i osvěží, ale poměrně rychle vyšumí a nezdrží se v těle dlouho. Nezbude po něm nic moc, snad s sebou jen odplaví trochu stresu či jiných škodlivin. Chuť by mělo dodávat vykreslení prostředí, charakterů a nějaká nosná zápletka. Ve všech bodech je to chuť příjemná, ale nikterak intenzivní.
Co se týče objevování tajů či mechanismů moci v El Pueblitu, debutující režisér Adrian Grunberg jej servíruje zručně a stručně. Velmi přehledně a nenásilně představuje vše, co divák o tomto světě potřebuje znát, a zvládá své prostředí posilovat o další vrstvy i v rámci akčnějších pasáží. Ačkoliv se jedná o režijní prvotinu, Grunberg se nemusel při natáčení ostýchat. Sbíral totiž dlouhá léta zkušenosti jako druhý režisér mimo jiné ve štábech áčkových filmů Stevena Soderbergha (Traffic: Nadvláda Gangů /2000/), Tonyho Scotta (Muž v ohni /2004/) či Sama Mendese (Mariňák /2005/). Nejedná se také ostatně o jeho první spolupráci s hvězdným Melem. Vedle Gibsona-režiséra se podílel na Apocalyptu (2006), Gibsona-herce pak opět na pozici druhého režiséra potkal na place už zmíněného thrilleru Na hraně temnoty. Učil se očividně poměrně dobře a určitě se vyplatí dát si na něj pozor, pokud se představí v budoucnu s ambicióznější látkou.
Snímek je totiž pouze skromnou příležitostí pro svoji hlavní hvězdu, jak ukázat, že na to stále má. Mel Gibson hraje prim ve všech scénách. Jeho počínání doprovází voiceover životem prověřeného mazáka, který cynicky glosuje vlastní pech i vlastní zkaženost a snaží se příliš neukazovat, na kterém místě má opravdu své srdce. Funguje to poměrně dobře, a pokud ještě tomuhle šestapadesátníkovi zůstali nějací fanoušci, měli by si přijít na své. Nic nového ale postava tohoto gringa rozhodně nepřináší. Snad jen poznání, že Gibson si ještě umí máknout v posilovně a třeba by se neztratil ani ve třetích Expendables. V gringově tažení filmem jej provází sympatický chlapec, znalý poměrů v ghettu, a posléze i chlapcova matka, které neleží na srdci nic jiného než synovo bezpečí.
Vychovávat malého kluka na takovém místě není jen tak, zvlášť když to možná není úplně obyčejný mrňous. Gringo odhaluje příčiny pobytu matky se synem v El Pueblitu, tím ukazuje chlapcovu postavu v opravdovém světle a přichází poměrně poutavá, i když nikterak překvapivá zápletka. Postavy se příliš nekošatí, děj téměř nestrhne a hlášek či černohumorných okamžiků, které by nakoply bránice, se také nedostaví mnoho. Nakonec přijde i nějaké to vyřizování účtů se záporákem v podání prověřeného (a opakujícího se) Petera Stormarea, a úplný závěr? Pointa dech nesebere ani nezkušenému divákovi. Gibsonův gringo si své letní prázdniny představoval odlišně, rozhodně si je ale užije úplně jinak, než mírně znuděný či vcelku spokojený posluchač jeho vyprávění.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
