Na vlásku

3.2.2011 at 21:27  •  Posted in Recenze by

Dobrodružství, které se neřídí heslem – dlouhé vlasy, krátký rozum, nýbrž pořádná porce zábavy, přichází z disneyho studií, nad jejichž tvůrčím bláznovstvím by dnes už kdekdo zlomil hůl.

 

Slavné animační studio v posledních letech žije ze spolčení s Pixarem, jehož know-how na funkční, zábavné, výdělečné a oceňované animáky je pokladem, který by si měli střežit před zákonitostmi trhu a Hollywoodu. Ostatně po letech odmítání natáčení pokračování zavedených značek tvůrčí jádro Pixaru vyměklo a po Toy Story 3 přijedou letos nablýskaná Auta 2, v závěsu za nimi se chystají Příšerky s. r. o. podruhé vyděsit a pobavit. Studio Walt Disney si místo toho vytvořilo renomé firmy na mladé hvězdičky, jimž zaplavuje x-té variace trapně ztřeštěných a bláznivých hraných seriálů – od Hanny Montany až ke Kouzelníkům z Waverly. Fakt, že se jejich padesáté filmové dílo nese v duchu tradice, je zázrakem, z něhož by do budoucna měli vycházet. Příjemná pohádka o princezně a chuďasovi bude fungovat vždy, když se natočí nápaditě a vtipně.

vlas_2vlas_3

Rapunzela (Locika) měla od narození smůlu. Během těžkého porodu mohla umřít ona i její královská matka, ale naštěstí se podařilo najít legendární léčivou rostlinu, z níž ukuchtili vývar, který je obě zachránil. To se vůbec nelíbilo ježibabě, která květinu po staletí skrývala a zneužívala, aby dosáhla věčného mládí. Nyní je květina pryč a ona místo ní uzme královským rodičům jejich jediné dítě, protože se kouzelné vlastnosti květiny přenesly na Rapunzelu, respektive její zlatavé vlasy. Zastřižený pramen odumírá a ztrácí své jedinečné vlastnosti, a tak po osmnácti letech strávených v cele nejvyšší věže uprostřed rozlehlých lesů z Rapunzely vyrostla pohledná dívka s nejdelšími a nejúžasnějšími vlasy. Žít v normálním světě, už by dělala reklamu na Pantene, ale ježibaba, která si ji přisvojila, ji nedovoluje vycházet. Přitom je to její jediné přání. Chce se dozvědět, co jsou zač podivná světla, která se každoročně vznáší nad oblohou.

vlas_4vlas_5

A zde přichází na scénu chrabrý…zloděj Flynn, aby zapomenutou princeznu vysvobodil, pomohl ji v rebelském vzdoru pubertálního stylu a dovedl ji za světly, které ji fascinují. Cesta to bude trnitá, a jak se dá čekat, obě postavy dojdou poznání i lásky. To, že se naplňují určité vzorce, ale není na škodu. Ba je velmi příznivé, že se v Disneym rozhodli pro jednou vařit podle tradiční receptury, vykašlat se na nějaká nesmyslná exotická koření nebo způsoby, při nichž se pekelně popálí. Je to jednoduchá kombinace. Základové těsto z klasické pohádky (tedy o Rapunzele s předlouhými vlasy), k tomu špetka romance, hrst komedie, pár kapek napětí, posypáno akcí a k tomu písničková obloha. Tvůrci se přesvědčili, že osvědčené recepty fungují. Dokazuje to jak výsledná kvalita, která je ostatně subjektivní dojem, tak hlavně mnohem objektivnější měřítko, a to celosvětové výdělky, které se blíží půlmiliardě. Dost mě těší, že příběh je konstruován tak, že pokračování je možné jen za předpokladu nezodpovědnosti šéfů, kteří se za penězi poženou spíš, než aby měli v úctě úspěch, kterého dosáhli, a podle toho podporovali jiné projekty.

vlas_6vlas_7

Receptura strýčka Disneyho samozřejmě doznala jisté modernizace, ale je to nutná daň současné kinematografii i rychleji dozrávajícím dětem. Původní dvojrozměrná animace se nejprve nafoukla v počítačích do digitální animace, ale při zachování pastelových barev, lehké stylizace a nasládlé světlosti. Výsledek není rušivý, pro oko lahodivý a není přímo snadné ho obvinit z kýčovitosti, protože právě spojitost s tím, jak vypadaly dřívější pohádky, ho očišťuje. Digitální animaci pak nafoukli do stereoskopického 3D, díky kterému si v kině můžete připlatit a film vidět už úplně plasticky. Že by to byla podmínka úspěchu, to ne. Mnohem víc ale škodí některé formální vypravěčské postupy. Například úhlavního hrdinu staví do role úvodního vypravěče legendy o kouzelné květině, ale jako postava o událostech nic neví a jako rámcový vypravěč nefunguje, protože převyprávěním úvodu pro něj tato role končí, pak už jen uhání dívku nespoutaných vlasů.

Zatímco muzicírování se nese v duchu sebevyjadřujících písní bez závadného obsahu, komediální stránka působí mnohem otrkanějším dojmem a v rámci dětského příběhu hodně vsází na ironický, až sarkastický tón, zvlášť v postavě Flynna Ridera. O ostatní humor se pak zasloužila hromada vedlejších postav, z nichž vynikne dvojka bělostného hřebce a nesmlouvavého chameleona. Potěšující zjištění v jejich případě je, že scenáristé i ostatní autoři dokážou vystavět děj a hlavní postavy tak, aby prim nehráli vtipní side-kickové, kteří si tím kradou film pro sebe. V případě Na vlásku jejich výstupy fungují, mají šmrnc a nechybí jim osobitost, ale pořád stojí na vedlejší koleji, která jim byla určena a baví do míry, jež jim byla dána rolí. V opačném případě a při aplikaci kuchařské metafory bychom měli pokrm, v němž si užíváme chutnost přílohy, ale chuť hlavního jídla se ztrácí.

vlas_8vlas_9

Ta je tentokrát dostatečně výrazná. Zkřížení osudů Flynna a Rapunzely nepřipomíná nešikovné dohazovačství ze strany přátel. Jejich sbližování a poznávání sice nevykročí ze stínu pravidel romantických filmů, ale nevzývá jej jako jedinou dogmatickou variantu, a tak ani peripetie, které vztah naruší, nenutí dospělé láteřit nad mizérii dnešního Hollywoodu. Rapunzela má potenciál stanout po boku svých starších sestřiček z disneyovek a nemusí se bát, že se v jejich stínu ztratí, kouzelné vlasy (někdy až moc čarovně měnící délku) ji zajistí místo po boku Sněhurky, Popelky i Šípkové Růženky. Na druhé straně, srdce diváků se jen těžko dobývají s pánvičkou v ruce.

Adam Fiala
Starší příspěvky:
Tři dny ke svobodě

Skvělá akční jízda na inzulinu od režiséra snímku Crash s nebývale odhodlaným taťkou Russellem Crowem, který chce z vězení dostat...

Zavřít