Robert Rodriguez produkuje počin Nimróda Antala, který se snaží důstojně točit pokračování filmové legendy. Popravdě, kdyby tohle byl první film o Predátorech, tihle emzáci by se kultem nikdy nestali.
Royce (Adrien Brody) letí volným pádem. Kdyby tušil proč, možná by tuhle šlamastyku neřešil. Když dopadne, probere se uprostřed džungle. Postupně nachází další lidi, kteří dopadli podobně jako on – obrazně i doslovně. Všichni si pamatují na bílé světlo a bum, jsou tady. Každý je různé národnosti, ale všichni mají jedno společné – zbraně, boj a strategii války znají dobře (až na jednoho, který je povoláním doktor), a protože mají při sobě dost zbraní, nezbývá jim už nic jiného, než se z džungle vymotat. Brzy je překvapí pohled na obzor s několika planetami, útok podivných zvířat a nakonec lovecká sezóna mimozemšťanů zvaných Predátoři.
Na jaké další filmy se v létě těšit? Čtěte ZDE!
Komu se dělalo upřímně zle z crossoverů, v nichž Predátor zkřížil své zbraně s Vetřelcem, tady si asi oddechne, ale ne moc. Za prvé buď scenáristé, režisér nebo Rodriguez sám příliš sledovali seriál Ztraceni. Už záběr na začátku, kdy se Brody probudí v džungli, je doslovnou citací. Já jsem se díky tomu skvěle bavil, protože těch podobností je tady více než poskrovnu. Vlastně je to taková ozbrojená představa Ztracených, kde ostrov vyměnili za planetu a černý kouř za Predátory. Stejně neshovívaví jsou k postavám, které chtě nechtě postupně hází flintu do žita kopou si vlastní hrob.
Ale podstatný rozdíl je hned v několika věcech. Nimród a spol. neviděli konec Ztracených, nepochopili význam postav a hlavně tohle mají být Predátoři. Tudíž zatímco ve Ztracených byla ztráta každé další postavy emocionální ranou srovnatelnou se ztrátou blízkého člověka, Predátoři jsou rodným kořenem blíž typické vyvražďovačce, v níž 90 % postav umře a nám je to až na jednu výjimku opravdu jedno. A tady se vesele umírá, aby Predátoři měli další zářez na pažbě, nicméně divák jen nezaujatě tipuje, kdo půjde z kola ven. A když hned zkraje odpraví nejnadějnější prvek masakrózní zábavy – Dannyho Treja, který připomínaje Machetteho má potenciál uvařit si všechnu tu predátoří verbež k obědu, důvodů fandit bezejmenným lidem po Brodyho boku není mnoho, i když by měli sebevětší bouchačku.
Adrienovi Brodymu by přitom nepomohla ani BFG. On není Arnold Schwarzenegger, i kdyby si to možná hodně přál. Brody skutečně nebyl dobrá volba na hlavní macho postavu. Na mysl mi přichází srovnání s podobně neakčním Gyllenhaalem, který se pro Prince z Persie taky mučil v posilce, ale zatímco jemu zůstalo něco mladického šibalství, kterým nepůsobil ve výsledku směšně, Brodyho chraplák a snaha o situační hlášky fungují jako perfektní zbraně proti filmu. Nedoporučuji ani těšit se na Laurence Fishbournea. Z ukázek to možná není patrné, ale jeho úloha je malá a divná. Být magorem není jeho nejsilnější stránkou. Nakonec snad potěší jen Topher Grace se svou pointou. Ale spíš ne.
Predátoři jako takoví jsou stejní, jak si je pamatujeme. Film se snaží kráčet ve stopách prvního filmu v tom ohledu, že je před námi skrývá a my o jejich přítomnosti víme pouze skrze termální vidění situace, ale neměl jsem pocit, že by své lovecké možnosti a schopnosti využili tak, jak mohli, a vzhledem k domovskému prostředí. Také podle toho dopadli – obrazně i doslovně.