Aquaman – komiksový vodník na vlnách epické fantasy

4.1.2019 at 09:04  •  Posted in Recenze by

Se závěrem loňského roku svitla studiu Warner Bros. naděje, že komiksové oddělení přece jenom nebudou muset zavřít.

 

   Aquaman si pro sebe v kinech zabral vánoční svátky a kde minulé roky výdělky sklízely Hvězdné války, těží diváky svalnatý komiksový vodník. Komerčně tak film směřuje do kategorie úspěchu a studio Warner Bros. si může vydechnout, že s adaptováním komiksových dobrodružství od DC netápou neustále ve tmách.

   O rok dřív totiž zažili velké štěstí i velkou smůlu. Tím prvním byla Wonder Woman (2017), která rezonovala díky tomu, že na superhrdinku ve vlastním filmu se docela dlouho čekalo a že to zkrátka byl poutavý a funkční film. Druhou stranou mince byla Liga spravedlnosti (2017), chvátající projekt, který nenaplnil své ambice a jako dítě dvou tvůrců se změnil v noční můru. Znát to bylo i na tržbách – Liga spravedlnosti totiž nenapodobila úspěch konkurenční týmovky Avengers a předvedla nejhorší kasovní výsledek v rámci své série.

   Ligu teď přeplaval i Aquaman, jemuž svědčí, že je přímočarým, sevřeným a lehkonohým dobrodružstvím, které má se svými králi, královstvími a následníky trůny i trochu pohádkového odéru. Je snadno stravitelným blockbusterovým výplachem barevným jako omalovánky a se vším vizuálním pozlátkem, které se ani nestydí za to, že jeho hrdina je tak trochu hlupák. Navíc to, že se film nedrží zpátky, mu umožňuje rozjet akční scény, které nemají problém trumfovat Ligu spravedlnosti, jelikož se minimálně v závěru z Aquamana stává epická fantasy, v podstatě taková podvodní Bitva pěti armád z třetího Hobita (2014).

 

Triky na vodě a sázka na zábavu

   Nese to ale s sebou i řadu negativ. Z čistě technického hlediska Aquaman počítá s tím, že diváka svou výtvarnou stránkou opojí tak, že přimhouří oči nad ne vždy dokonalými triky, které si v nadměrném množství vyžádala sama skutečnost, že se podstatná část děje odehrává pod vodou, ale také scény z minulosti, které některé herce omlazují do podoby voskových figurín. Svou přehlceností pak snímek přichází o soustředěnost i dramatický účinek – to platí třeba pro závěrečnou bitvu, jejíž podstatou se stává nepřeberné hemžení.

   Aquaman rozhodně nezná střídmost, v charakterizaci postav tlačí na pilu, nebojí se být patetický a nabubřelý, ale tím i křečovitý. Nedává prostor jemnějším emocím a zároveň ani hrdinovi nestaví skutečné překážky. Trochu dojíždí na superhrdinský syndrom, který u Aquamana nepříjemně praští do očí od prvních scén – je to nezranitelná bytost. Z fyzického hlediska nemá moc co zdolávat. Příběh ale nepracuje ani s nějakou osobnostní proměnou, Aquaman proplouvá vyprávěním a nechává se unášet proudem, aniž by se musel příliš snažit. Stačí mu být, kým je, aby uspěl jak v zápletce, tak u diváků, kteří chtějí zábavu.

   Režisér James Wan, jinak spojovaný s hororovými snímky, částečně zúročil zkušenosti s podobně ze řetězu utrženého akčního filmu z roku 2015 Rychle a zběsile 7 (který si navíc dojel v celosvětových tržbách pro 1,5 miliardy a akceleroval komerční možnosti série). Ovšem Aquamana možná nešlo pojmout jinak, postava byla vždy poměrně vysmívaný superhrdina – vždyť jeho schopností je, že mluví s rybami. A když se ve filmu jezdí na mořských konících nebo na kosatkách, zdá se, že serióznost, která sluší Batmanovi, musí jít stranou. Ne každé dílo má větší ambice.

   Aquaman je tak sice samý sval, ale bez nějaké známky oduševnělosti nebo poetiky zůstává zoufale plochou jednorázovou zábavou. Snad jenom obdivování detailů z rozsáhlého budování podvodních království vydrží déle. 

(6/10)

 

Foto: Warner Bros.

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Aquaman

Režie: James Wan; Scénář: David Leslie Johnson-McGoldrick, Will Beall

Hrají: Jason Momoa, Amber Heard, Patrick Wilson, Nicole Kidman, Willam Dafoe

Žánr: akční, dobrodružný, komiksový, fantasy, sci-fi; Země původu: USA; Stopáž: 143 minut

Premiéra: 13. prosince 2018

Adam Fiala