Assassin – obřadnost místo krve

0
1.8.2016 at 09:25  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

V novém filmu čínského tvůrce je sice bojové umění, ale mnohem více režisér dbá na poetiku, a to do té míry, že jde víc o obřad než souboj.

 

    Assassin je v české kinodistribuci výjimečný film, který oplývá artovými vlastnostmi do té míry, že z nich divák běžné filmové produkce musí být zmaten. Ztrátu orientace nám přináší už pouhá kulturní rozdílnost, jiný způsob vyprávění, který spoléhá na to, že se člověk v reáliích vyzná. Film není vřelý v popisnosti,  takže úmysly i vztahy mezi postavami jsou předmětem odhalování až do samotného konce. Vždyť si vezměte, že samotná nájemná vražedkyně není schopná celý film splnit svůj úkol – a my zmateně dumáme nad zastřenými skutečnostmi. Místo krve z filmu tečou náznaky a postavy se halí do rituálů.

    I když je tak děj těžko uchopitelný, obřadnost snímku a schopnost režiséra Choua Siao-siena ji esteticky povýšit dává dost příležitostí k tomu, aby bylo možné si plynutí filmu užívat. A pokud není zrovna chvíle na přípravu koupele nebo krášlení vévodovy ženy, bere snímek dech i přírodními exteriéry. Výběr lokací je totiž v řadě případů miliónový a dodává snímku ještě intenzivnější pocit, že sledujeme příběh, který je vznešený.

the assassin 1

 

    Vizuální stránka je tedy silnou doménou snímku. Tvůrce si navíc s formou pohrává. Uvede se černobíle, ale hlavní příběh nechává vyznít v sytých a ostrých barvách. Po většinu času také zachovává “akademický” formát. Náš rozhled je tím de facto omezen, na což Chou Siao-sien ještě útlocitně a uvědoměle v jednu chvíli upozorní skladbou mizanscény a nuceným švenkováním kamery. Element, který by byl ale rušivý, pokud by byl využit extenzivně, posléze nahradí vytříbenou kompozicí.

 

Nebýt jen nástroj, ale ukořistit si vlastní život

   Komu se pak podaří rozšifrovat zastřené politikaření i osobní pletichaření, ten může proniknout skrze tvrdý a neměnný výraz asasínky, která svůj vražedný úkol odkládá a přetváří, až se stává její osobní výpravou za dosažením vlastního života. Jistý klíč k pochopení možná dává letmo zmíněný (ale zdůrazněný změnou obrazového formátu) příběh o vzácném ptákovi, který zpívá jenom za přítomnosti svého druhu a který – oklamán zrcadlem – nakonec umírá.

the assassin 2

 

   Asasínka (Qi Shu) se tak například musí postavit v metaforické scéně maskované bojovnici, jejíž tvář nezahlédneme, protože zračí asasínku samotnou, a nad níž zvítězí zlomením její masky, nikoli dalším a dalším zabíjením. Nakonec se také musí vrátit a postavit se člověku, který z ní chtěl vytvořit nástroj smrti.

   Vše je ztvárněno elegantně, duchaplně a s poezií. I když se v mnoha chvílích odkazuje k žánru wu-xia filmů, dokladem toho, že režisérovi o bojové kreace tolik nejde, je scéna, která by mohla být masovou akční ukázkou, ale sledujeme ji jen zpovzdálí jako hemžení mezi stromy. Stejně tak by to mohl i vítr nebo píseň. Filmu Assassin jde zkrátka o víc.

 

(8.5/10)

Zdroj foto: Film Europe

 
  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Nie yin niang

Režie: Chou Siao-sien; Scénář: Chu Tien-wen, Chou Siao-sien, Hsieh Hai-Meng, Zhong Acheng

Hrají: Shu Qi, Chang Chen, Zhou Yun, Satoši Cumabuki, Ethan Ruan

Žánr: drama/historický/umělecký; Země původu: Čína/Hongkong/Taiwan/Francie; Stopáž: 105minut

Premiéra: 9. června 2016

assassin_plakat

Přečteno: 211x

Adam Fiala

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Passer na LFŠ: Filmařskou dráhu mu nastartovalo štěstí a slepice

Ivan Passer zažívá letos velkou pozornost s restaurovanou verzí filmu Intimní osvětlení. Na Letní filmové škole se rozpovídal o své...

Zavřít