V novém filmu čínského tvůrce je sice bojové umění, ale mnohem více režisér dbá na poetiku, a to do té míry, že jde víc o obřad než souboj.
Assassin je v české kinodistribuci výjimečný film, který oplývá artovými vlastnostmi do té míry, že z nich divák běžné filmové produkce musí být zmaten. Ztrátu orientace nám přináší už pouhá kulturní rozdílnost, jiný způsob vyprávění, který spoléhá na to, že se člověk v reáliích vyzná. Film není vřelý v popisnosti, takže úmysly i vztahy mezi postavami jsou předmětem odhalování až do samotného konce. Vždyť si vezměte, že samotná nájemná vražedkyně není schopná celý film splnit svůj úkol – a my zmateně dumáme nad zastřenými skutečnostmi. Místo krve z filmu tečou náznaky a postavy se halí do rituálů.
I když je tak děj těžko uchopitelný, obřadnost snímku a schopnost režiséra Choua Siao-siena ji esteticky povýšit dává dost příležitostí k tomu, aby bylo možné si plynutí filmu užívat. A pokud není zrovna chvíle na přípravu koupele nebo krášlení vévodovy ženy, bere snímek dech i přírodními exteriéry. Výběr lokací je totiž v řadě případů miliónový a dodává snímku ještě intenzivnější pocit, že sledujeme příběh, který je vznešený.
Vizuální stránka je tedy silnou doménou snímku. Tvůrce si navíc s formou pohrává. Uvede se černobíle, ale hlavní příběh nechává vyznít v sytých a ostrých barvách. Po většinu času také zachovává „akademický“ formát. Náš rozhled je tím de facto omezen, na což Chou Siao-sien ještě útlocitně a uvědoměle v jednu chvíli upozorní skladbou mizanscény a nuceným švenkováním kamery. Element, který by byl ale rušivý, pokud by byl využit extenzivně, posléze nahradí vytříbenou kompozicí.
Nebýt jen nástroj, ale ukořistit si vlastní život
Komu se pak podaří rozšifrovat zastřené politikaření i osobní pletichaření, ten může proniknout skrze tvrdý a neměnný výraz asasínky, která svůj vražedný úkol odkládá a přetváří, až se stává její osobní výpravou za dosažením vlastního života. Jistý klíč k pochopení možná dává letmo zmíněný (ale zdůrazněný změnou obrazového formátu) příběh o vzácném ptákovi, který zpívá jenom za přítomnosti svého druhu a který – oklamán zrcadlem – nakonec umírá.
Asasínka (Qi Shu) se tak například musí postavit v metaforické scéně maskované bojovnici, jejíž tvář nezahlédneme, protože zračí asasínku samotnou, a nad níž zvítězí zlomením její masky, nikoli dalším a dalším zabíjením. Nakonec se také musí vrátit a postavit se člověku, který z ní chtěl vytvořit nástroj smrti.
Vše je ztvárněno elegantně, duchaplně a s poezií. I když se v mnoha chvílích odkazuje k žánru wu-xia filmů, dokladem toho, že režisérovi o bojové kreace tolik nejde, je scéna, která by mohla být masovou akční ukázkou, ale sledujeme ji jen zpovzdálí jako hemžení mezi stromy. Stejně tak by to mohl i vítr nebo píseň. Filmu Assassin jde zkrátka o víc.
Zdroj foto: Film Europe
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Chou Siao-sien; Scénář: Chu Tien-wen, Chou Siao-sien, Hsieh Hai-Meng, Zhong Acheng
Hrají: Shu Qi, Chang Chen, Zhou Yun, Satoši Cumabuki, Ethan Ruan
Žánr: drama/historický/umělecký; Země původu: Čína/Hongkong/Taiwan/Francie; Stopáž: 105minut
Premiéra: 9. června 2016
