Temný rytíř – recenze filmového majstrštyku

0
4.8.2008 at 00:40  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

„Buď zemřeš jako hrdina, nebo žiješ dost dlouho na to, abys viděl, jak se z tebe stává mizera.“ Otázka, která definuje ústřední téma Temného rytíře a záměr kousavého psa s klaunským výrazem.

 

   Bruce Wayne se stal novým ochráncem Gothamu, kvůli kterému se všichni padouši bojí vycházet v noci na ulici. Světlomet ozařující noční oblohu symbolem netopýra je jim silnou výstrahou. On sám pomalu vzhlíží k státnímu návladnímu Harveymu Dentovi, díky kterému by jednoho dne mohl zamknout netopýří kostým do skříně, klíč zahodit a spokojeně se vrátit k Rachel. Nakonec vytvoří s ním a s přítelem z policie poručíkem Gordonem tajnou koalici, která se pokusí definitivně zbavit město mafiánské lůzy. Na scéně se ale objevuje nepříjemná hrozba. Namaskovaný zlosyn upomínající hororovou verzi klauna nabídne mafii řešení jejich problému – zabití Batmana. Rozjíždí se šílená série zločinů, která dává Batmanovi na svědomí životy civilistů i vysoce postavených, správných lidí v justici. Batman se dostává do zoufalé situace, kterou Joker stupňuje svými hrůznými činy.

 dark_knight_2 dark_knight_3

   Temný rytíř se už ocitá na pomezí nebezpečné hranice, kde opouští zónu zábavně zaměřených komiksových adaptací a vstupuje do míst podobných filmové smetánce, ve které jde už o vážné věci. Temný rytíř již není obyčejnou komiksovou adaptací, žánr jako takový přesouvá na novou úroveň, velmi vážnou a realistickou, v níž fikce a nadsázka ustupuje do pozadí a která upřednostňuje vážnější tóny velkých dramat. Následuje tak svého povedeného předchůdce, kterého ale ve své dokonalosti sráží k nohám, které je chtě nechtě donucen líbat. Jakkoliv je Batman začíná totiž poutavý, pořád je spíše odlehčenou zábavou, která komiks předvedla v autentičtějším světle. Temný rytíř zachází povážlivě dál, konceptuálně těží z bravurní souhry bratrů Nolanů, kteří tak předvádějí svůj um v překvapivých (ale uvěřitelných) zvratech, záměrech a profilování charakterů. Což ovšem vůbec neznamená, že by se film vyhýbal obvyklým proprietám velkofilmů. Akční scény jsou tu ve vyváženém poměru s ostatními (ačkoliv ona každá scéna s Jokerem je jaksi akční, stačí, že výhrůžně stojí a do toho hraje nervy drásající hudební motiv). Samotná akce je pak o poznání přehlednější, energičtější a explozivnější. Celkovému vyznění filmu dodává náboj to, že se nevyhýbá lidským ztrátám, které se silně poutají k hlavním postavám a dávají jim smysl všech skutků. Zatímco řada tvůrců se takového radikálního kroku obává, pravdou je, že naopak jsou výsledné filmy silnější.

 dark_knight_4 dark_knight_5

   Podstatné je, že vše, o co ve scénáři, režii nebo vizuálnosti Christopher Nolan a jeho bratr Jonathan usilují, předvádějí jako jednoduchou a nenásilnou básničku, protože film netrpí hluchými místy nebo špatným časováním, což se nijak nevylučuje s tím, že je složitý a náročný. Zatímco u půl druhé hodiny dlouhého filmu i já snadno usínám, Temný rytíř si drží pozornost, i když mine hranici dvou hodin a s lehkostí letu netopýra si střihne poslední půl kilometr v tempu, které by zmohlo i olympijského běžce. Nolanovou režijní třešničkou je několikrát použité propojení různých scén se společným vyústěním, což funguje napínavě a podtrženo hudebním motivem gradující sirény i geniálně. Není to jen způsob a styl, jakým je Temný rytíř podáván, ale výrazný podíl má i myšlenkový rámec, na který Christopher Nolan nahlíží se zájmem studenta filozofie. Kromě toho, že funguje jako neobyčejně dobré a napínavé kriminální drama, zahrnuje Temný rytíř ve svém sdělení rozpor mezi morálními hodnotami a nespoutaným zlem, jejich vzájemnou rozdílnost, zkoumá, jak a kdy dokáže ono zlo zlomit pevnou vůli dobra a donutit ho konat svým způsobem. Bratři Nolanové pak ve scénáři zdatně zohledňují smysl filmu Batman začíná, kterému šlo kromě pohledu na minulost a přeměnu Bruce Wayne v Batmana i o důvod, proč tak jedná. Chtěl dát lidem symbol, který by jim ukázal, že každý může něco udělat pro dobro. Jak se ale hned na začátku ukazuje, místo toho se za něj převlékají padouši a ten nejhorší pak využívá nové symboly, své symboly, aby Batmanovu snahu absolutně zvrátil a prostřednictvím nevybíravého a mrazivě drsného chování ho donutil ke kapitulaci. Jednoduše řečeno Temný rytíř ve své komplexnosti obsahuje vše, co je potřeba a mnohem víc.

 dark_knight_6 dark_knight_7

   Jak je řečeno, zlo je tentokrát ještě nebezpečnější a děsivější, naštěstí Batman není na zvrácenou situaci záhadného a mistrného Jokera sám. Několik málo spojenců, ale na správných místech představuje podobně vznosné ikony jako je on, často však pro společnost přijatelnější, jež nejsou ušetřeny neméně trýznivého teroru Jokera. Že pak jeden z nich podlehne je nezbytným zvratem, dobře vystavěným a vysvětleným, který vytváří další postavu padoucha, Two-Face, který je ještě méně absurdní postavičkou komiksu, než jak předvedl Tommy Lee Jones za Burtonovy vlády. Půlka obličeje zohavená popáleninami z něj nevytvoří šílenou rozdvojenou osobnost. Taková markantní změna nenastává, jen už Harvey tolik nehledí na zákony, ale na náhodu hodu mince (Máte ještě v paměti zabijáka z Tahle země není pro starý? Tak tihle dva mají stejného psychiatra). Vůbec nevadí, že se v závěru vyrojí druhý záporák. Už proto, že herecky je pořád lepší než charisma všech tří padouchů z posledního Spider-Mana dohromady a že zapadá do struktury filmu, která se snaží poukázat na zmařený Batmanův cíl dát Gothamu hrdinu s tváří a na skromný úspěch Jokerovy šílené mysli. Joker se stává fantastickým Batmanovým protikladem, stínem, a jak sám říká, jeho věčnou nemesis, která rozpoutává postupně čím dál větší chaos stavící na absolutně protikladné logice. Vše, co činí, se děje v jaksi zvráceném a pokřiveném postoji k selskému rozumu. Jeho vidina anarchie je brutální a hrůzostrašně autentická v Nolanově provedení. Nechat během natáčení vyhodit do povětří existující budovu za efektního výbuchu stojí odvahu.

 dark_knight_8 dark_knight_9_vetsi

   Přezdívkami jako mistr chaosu, pán anarchie a král šílenců bychom dotyčnou osobu jistě potěšili. Věřte, že na tom není vůbec nic směšného. S veškerou úctou k panu Nicholsonovi, Heath Ledger tu vytváří unikátní filmovou postavu, která by si těžko hledala konkurenta a která přetrvá věky, podobně jako Nicholsonův Joker. Dost přitom pochybuji, že by Joker z Temného rytíře kdy našel pokořitele. Snoubí se v něm šílená roztěkanost, hrůzyplná chladnost a vášeň při výkonu svého povolání – vytváření chaosu. Hra, kterou hraje, je smrtelně vážná. Každé mlasknutí, zakoulení očima, pronesená výhružka, ječivý smích se stává jeho děsivým trademarkem. Je to známka promyšleného a brilantního herectví. Nikdy bych to do Ledgera neřekl, tleskám mu a doufám, že vidí, že snaha nepřišla v niveč. Kdo by totiž neviděl jeho talent, ten by potřeboval další dioptrie nebo je holt nenapravitelným filmovým analfabetem. Touze po chaosu odpovídá i jeho maskování, které klaunskou přívětivost nepřipomíná ani se zavřenýma očima. Tenhle psychopat by byl podobně vhodným doplňkem narozeninové oslavy jako růžová v bytě satanisty. Za svoje „kouzlo“ vděčí Joker jak Heathu Ledgerovi, tak i scénáristům. Něco takového může vymyslet buďto úplný cvok nebo génius. Jokerovy repliky jsou totiž tak vypointované, tak šíleně děsivé a tak úchylné. Ostatně ve sféře dialogů se Nolanům daří obecně, protože vytvořili film, který oplývá chytrostí, skrýváním a promyšleností, a to promítají do briskních dialogů. Děsivé vyznění Jokerova charakteru je podtrženo kontextem soudobé společnosti, kde není nikým jiným než teroristou, a to nebezpečně aktivním, maniakálním a nezastavitelným. Nebezpečná kombinace, která dá bez problémů zavařit jak neustále prohnilé gothamské policii, tak i superhrdinské modle, Batmanovi. Ostatně, nevzpomínám si, kdy naposledy bylo tolik prostoru věnováno postavě padoucha na úkor postavě kladného hrdiny, ale to jen proto, že vykreslení Bruceova charakteru jsme si užili v prvním díle a že Batman je v tomto případě formován skrze Jokerův charakter a záměr. Musí se poprat s vlastním svědomím a dokázat, zda-li je hoden přízviska temný rytíř. Pravdou je, že jak Bruce, tak Batman ustupují lehce do pozadí, i když pořád mají nejvýznamnější úlohu a pořád se jedná o špičkový výkon Christiana Balea. Problémem je, že z Temného rytíře se stal kolektivní film, který nestojí jen na jedné postavě. Pouhou zmínku si proto zaslouží Aaron Eckhart jako přísný a dobrotivý Two-Face/ Harvey Dent, Maggie Gyllenhaalová jako nová tvář Rachel, Gary Oldman v krásně obyčejné roli policejního vyšetřovatele, Michael Caine jako vždy pohotově vtipný sluha Alfréd a Morgan Freeman jako loajální šéf Waynovy firmy.

 dark_knight_10 dark_knight_11

Závěr

Dokonalý trik bratrů Nolanů, posmrtný triumf Heatha Ledgera a komiksová adaptace, která má s komiksem společného tolik, co učebnice fyziky. Tohle není žádné uměle vybuzené nadšení, tohle je holá skutečnost. Temný rytíř je hoden své pověsti.

(10/10)

Přečteno: 4232x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Mumie: Hrob Dračího císaře

Sedm let si mumie spokojeně hnila ve filmovém archívu, aby byla znovu násilným probuzena a znovu nucena bavit diváky. Tentokrát...

Zavřít