Ač si to mnozí neradi připouštějí, i v hollywoodské „továrně na sny“ se dějí smutné věci.
Před dvěma týdny dobrovolně odešel z tohoto světa režisér Tony Scott, ale osud tomu chtěl, že se v krátkém časovém období nejednalo o poslední ránu, která měla fanoušky filmu zasáhnout. V losangeleské nemocnici včera v ranních hodinách zemřel Michael Clarke Duncan, jehož většina zná především díky roli dobrosrdečného obra Johna Coffeyho ze Zelené míle. Bylo mu 54 let.
Život před filmovou kariérou
Michael Clarke Duncan se narodil 10. prosince 1957 v Chicagu, Illinois. Poté, co z domu odešel otec, vyrůstal pouze se sestrou Judy a matkou Jean, která se živila jako uklízečka. Už od malička Duncan snil o herectví, ale kvůli nemalým finančním problémům v rodině se musel držet při zemi. Díky své úctyhodné výšce (196 cm) a váze (142 kg) neměl problém s přijetím do plynárenské společnosti Peoples Gas, kde vykopával plynové rozvody. Přivydělával si také jako vyhazovač v mnoha chicagských klubech.
Mladý Duncan nebyl žádný svatoušek, o čemž svědčí dnes již legendární příhoda o tom, jak v roce 1979 při zápasu chicagských White Sox ukradl hráči Billu Meltonovi baseballovou pálku. Naneštěstí mu ji však prý týden na to někdo zcizil. Obrovitý černoch se tak evidentně nebál předvádět a stále živil svůj sen o herecké kariéře. Kam jinam se za takovou kariérou vydat, než do města splněných snů Los Angeles?
Strmý vzestup kariéry
Po příchodu do Los Angeles si Duncan brousil zuby na role v reklamách, odkud se chystal posléze posunout dále. Musel si však mezitím vydělávat na živobytí, což mu bylo umožněno dělat způsobem jemu blízkým. Dostal totiž práci v ochrance Willa Smithe, Martina Lawrence, LL Cool J či Jamieho Foxxe. Díky tomu se dostal nejen blízko ke hvězdám, které mu mohli s kariérou pomoci, ale zároveň dostával menší role ve filmech, kde tito herci hráli. S ochrankou však skončil už v roce 1997, kdy byl zastřelen jeden z jeho zaměstnavatelů, rapper Notorious B.I.G. Ačkoliv to nebyla přímo Duncanova vina (v osudný den poslal místo sebe svého kamaráda), událost s ním hodně otřásla.
O rok později však vyhrál konkurs na roli Jayotise „Medvěda“ Kurleenbeara v kultovním Armageddonu. Zde navázal přátelství s Brucem Willisem. Nakonec to byl právě Willis, který zajistil svému příteli velký zlom v kariéře. Doporučil ho totiž režiséru Franku Darabontovi na roli vězně Johna Coffeyho pro film Zelená míle. Nezapomenutelná role ve snímku podle Stephena Kinga přinesla Duncanovi nominaci na Oscara a Zlatý glóbus. Ačkoliv si cenu neodnesl, vstoupil konečně pořádně do podvědomí diváků a filmařů.
Po Zelené míli
Po Zelené míli dostal Michael Duncan několik nabídek, které mu pomohly se etablovat jako hvězda vedlejších rolí. Vedle Bruce Willise a Matthewa Perryho (Chandler z Přátel) se objevil v úspěšné krimi komedii Můj soused zabiják (2000), o rok později byly jeho svaly využity Timem Burtonem v Planetě opic, zatímco v roce 2002 si střihnul vedlejší roli Balthazara ve filmu s Dwaynem „The Rock“ Johnsonem Král škorpion. V roce 2003 dostal možnost zahrát si Kingpina, nepřítele Daredevila ve stejnojmenném filmu s Benem Affleckem. Ačkoliv se drtivá většina diváků shodla, že se pro tuto roli příliš nehodil, nejednalo se o tak zásadní propadák, který by nějak výrazně předznamenal horší zítřky.
Pravdou ovšem zůstává, že se Duncan už nikdy nedočkal tak zásadní role, jako v Zelené míli. Nebyl však evidentně nikdy vybíravý, z čehož pramenila záplava filmů, kde se alespoň na chvíli objevil. Kromě role Manuta v Sin City – Město hříchů, se však v letech po Daredevilovi na filmových plátnech nijak zásadně nepředstavil. Duncan však také disponoval velice charakteristickým a nezaměnitelným hlasem, což ho přivedlo i k dabingu. Poprvé si tuto práci mohl vyzkoušet v animáku Jako kočky a psi (2001), kde nechal promluvit starého ovčáka Sama. Vedl si velice dobře, což mu přineslo nabídky na filmy jako Medvědí bratři (2003), Rychlý Stripes (2005) či Kung Fu Panda (2008).
Na sklonku života
V posledních letech neměli diváci možnost vidět příliš snímků, kde by se Duncan objevil. Není to však bohužel tím, že by nehrál. Nedostatečný cit (či smůla) při výběru vhodných rolí způsobil, že Green Lantern (2011) byl jedním z mála snímků, který se vůbec dostal do kin. Nepočítaje polohraný animák Jako kočky a psi: Pomsta prohnané Kitty, šly všechny ostatní rovnou na DVD. Možnost se ukázat dostal Duncan v podobě Muže z oceli, který jde do kin příští rok.
Slavnostní premiéry se však bohužel už nikdy nedočká. Dne 13. července tohoto roku byl kvůli infarktu hospitalizován v nemocnici Cedars-Sinai Medical Center v Los Angeles. Média posléze prohlásila, že před příjezdem záchranné služby oživovala svého snoubence masáží srdce hvězda reality show Omarosa Manigault-Stallworth. Hercova mluvčí Joy Fehily informovala 6. srpna o tom, že byl přeložen z jednotky intenzivní péče, ale že je nadále hospitalizován.
Všichni však věřili, že se z toho silák brzy vylíže. Možná i proto bylo takovým šokem, když se 3. září objevila smutná zpráva, že Michael Clarke Duncan nad ránem zemřel. Prý se jednalo o komplikace při zotavování po infarktu. Kdy a v jaké formě bude probíhat rozloučení, zatím není známo. Jisté však bohužel je, že už nikdy neuvidíme obrovitého sympaťáka v žádném dalším filmu. Ačkoliv se nejednalo o herce velkých rolí, do povědomí se zapsal takřka všem…
Foto: Warner Bros.
- Frasier bude informátorem Expendables! - 18.9.2013
- Společná výprava Hollywoodu a Evropy na Everest - 19.7.2013
- Steven Spielberg zafinancuje Hrozny hněvu - 6.7.2013
10 Komentářů