Lidskoprávní festival dokumentárních filmů Jeden svět se ve svém 18. ročníku pouští do aktuálního tématu, které mění Evropu.
Jeden svět startuje 7. března v Praze, kde potrvá do 16. března, následně se rozjede do měst v jednotlivých českých regionech, nově i do Karlových Varů a Zlína. Ve 12 tematických sekcích se představí 123 dokumentárních snímků, z toho 26 z nich přehlídka nabídne ve světové premiéře. Ceny vstupenek jsou 70 až 90 korun. Kompletní program včetně doprovodných akcí si návštěvník může pořídit do mobilu v aplikaci pro Android i Apple nebo na stránkách festivalu Jeden svět.
Zvláštností budou letos interaktivní projekce. Některým tvůrcům totiž nestačí promítací plátno a vytvářejí projekty pro počítače nebo brýle s virtuální realitou, do nichž se divák může aktivně zapojit. Obojí bude možné si osahat ve čtyřech interaktivních zónách v Diváckém centru a kinech (Světozor, Městská knihovna, Kino 35). Příkladem je projekt Přestaňte slídit, příběh složený z informací získaných z IP adres uživatelů nebo z jejich sociálních sítí. V projektu Svědek 360° 7/7 vytvořeném ve virtuální realitě si publikum bude moci zkusit zjistit, jaké to přibližně bylo při teroristickém útoku v londýnském metru v roce 2005. Oba projekty budou představeny na speciální masterclass v Kině 35.
Festival se jinak zaměřil na dvě hlavní témata, která proměňují Evropu. Prostřednictvím dokumentárních filmů i debat představí velmi komplexně problém migrace – od útěku z válečné zóny, přes čekání na azyl až po integraci. Nezapomíná se ani na dění na Ukrajině, které festival ukáže z ukrajinské i ruské strany konfliktu; očima vojáků, obyčejných lidí i pozůstalých.
Uprchlická krize skrz naskrz
Odvahu začít budovat nový domov se snaží najít i hrdinové zahajovacího filmu 18. ročníku. Dokument Žádný člověk není ostrov sám pro sebe festival představí v mezinárodní premiéře a byl zařazen s dalšími jedenácti filmy do Hlavní soutěže. Belgický režisér Tim De Keersmaecker, který osobně přijede do Prahy, natáčel o migrantech z Tuniska a Ghany, jimž na ostrově Lampedusa obrazně hodily záchranný kruh dvě italské rodiny. „I když protagonisté mají o živobytí postaráno, necítí se šťastní a svobodní. Stále jsou na někom závislí. Film je plný metafor, které dobře vyjadřují to, co prožívají uprchlíci z různých koutů světa,“ vysvětluje Hana Kulhánková, ředitelka festivalu Jeden svět.
Šokující záběry z cesty přes Středozemní moře, které pořídili sami protagonisté dokumentu Plavba, nebo jedinečný záznam proměny jedné ulice v syrském Aleppu v hromadu ruin (Domy bez dveří), tyto a další dokumentární filmy složí detailní obraz takzvané migrační krize. Festival Jeden svět, jehož hlavním tématem je letos Hledání domova, ukáže životy uprchlíků ve švédském detenčním centru (Detence) i těch čekajících nekonečně dlouho na azyl v Německu (Café Waldluft). Dokument Syrská love story, příběh dvou disidentů ze Sýrie, jejichž vztah se rozpadá stejně jako představy o lepším životě ve Francii, dobře ilustruje deziluzi nově příchozích do Evropy. O tom, jak složité je zapadnout, naučit se jazyk a najít si práci v místě, které si uprchlíci pro život vlastně nevybrali, ukazuje snímek Amal.
Festival se dotkne i často debatované radikalizace evropských muslimů. Dokument Můj džihád se odehrává v belgické čtvrti, odkud velká část muslimských mladíků odešla bojovat do Sýrie. Místní imám a komunita kolem něj se snaží předcházet tomu, aby se nechávali zlákat ideologií takzvaného Islámského státu.
Ukrajina zbavená klidu
Po dvou letech od událostí na Majdanu vznikla ve spolupráci s Goethe-Institutem programová kategorie Neklidná Ukrajina. Film Návrat domů o situaci na Krymu ukazuje, že co je pro jednoho návratem ke kořenům, pro jiného je důvodem k vystěhování. Snímek Olegova volba publikum seznamuje s mladými Rusy, které k narukování přiměla propaganda i touha po dobrodružství. Z druhé, ukrajinské strany konfliktu je film o ukrajinských patriotech Jak jsme se stali válečnými dobrovolníky. Důsledky války jsou pak dobře vidět ve snímku Cargo 200 o tom, jak do Ruska z východu Ukrajiny tajně putují mrtvá těla vojáků, přestože Putinův režim přítomnost armády popíral.
Druhá soutěžní kategorie nese název Máte právo vědět. Upozorňuje na hrubé porušování práv ve světě. Jeden svět uvede například film Model pana starosty. Ten šokuje tím, jak hlava maďarské vesnice Érpatak uplatňuje své ultranacionalistické smýšlení v praxi. Publikum tak sleduje zánik liberální demokracie v centru Evropy. Hooligan Sparrow je přezdívka známé čínské aktivistky Ye Haiyan, bojující za ženská práva, z okruhu umělce Aj Wej-Weje. Stejnojmenný film, jehož mladá režisérka Nanfu Wang přijede na Jeden svět, ukazuje represe čínského režimu proti komukoliv, kdo ohrožuje status quo.
Tradičně se pak vrací kategorie jako Cesty ke svobodě, Takzvaná civilizace, Moc médií, Panorama a Český pohled. Nově festival ještě zařadil kategorii Mezi druhy o vztahu člověka se subjekty, které nejsou lidmi. Název další nové kategorie Kdo je tady normální? je inspirován filmem Normální porucha. Jeho hrdina, mladík po mozkové obrně, píše divadelní hru, jejímž hlavním tématem je, zda má vůbec právo na život. O svém místě ve společnosti uvažuje i režisér filmu Tak mluvíme my, který od mala trpí koktavostí.
Zdroj perexové foto: Facebook Jeden svět, Autor: Lukáš Bíba
Ostatní foto: Jeden svět