Jeden svět startuje. Kromě problémů fyzického světa se tematicky obrátí i k virtuálnímu prostoru.
On-line svět se stává dominantou v životech stále většího počtu lidí, a tak se i problematika dodržování lidských práv stále více vztahuje na kyberprostor. Proto letošní ročník lidskoprávního festivalu zahájí film Čističi, který přibližuje práci, život a podmínky moderátorů obsahu na sociálních sítích. Bezejmenní lidé v bezejmenných budovách ve filipínské Manile rozhodují o tom, co uvidíme na své facebookové zdi. Film osobně uvede německý režisér Moritz Riesewieck.
Digitální tematice se věnuje kategorie Jedna nula, která se zaměřuje na příběhy lidí, kteří v digitálních sítích uvízli. Oscarová režisérka Laura Poitras poté, co natočila portrét Edwarda Snowdena, zavádí diváky ve svém snímku Risk do úkrytu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Film PreKrim (r. Matthias Heeder, Monika Hilscher) ukáže, jak se využívají velká data k predikování možných budoucích zločinů, podobně jako ve slavné Spielbergově sci-fi Minority Report, na který naráží název dokumentu. Sociální sítě také umožnily snazší aktivizaci občanů na mnoha místech světa. Mobily a internet jako pracovní nástroje aktivistů informujících o bezpráví se ale snadno mohou obrátit proti nim, víc ukáže film Černý kód.
Přehlídka ale nemůže opominout ani fyzický svět. Nabídne pohled na problematiku lidských práv z mnoha různých, často nečekaných úhlů pohledu a přiváží filmy z 52 zemí světa.
Vybírat se bude i nejlepší film. Soupeřit budou v sekci Mezinárodní soutěž, která představí dokumenty, které vynikají jedinečným autorským rukopisem. Jeden svět uvede například dokument Vím, že tam jsi (r. Thom Vander Beken), jenž sleduje příběh Quentina, který se po autonehodě probudil ve stavu minimálního vědomí, a jeho rodiny, která se o něj již deset let dennodenně stará. Válečnou tematikou se zabývá snímek O otcích a synech úspěšného autora Talala Derkiho, který zachycuje islámskou radikalizaci dětí, podporovanou jejich nejbližší rodinou. Život desetiletého kluka, který žije jenom kousíček od frontové linie na Ukrajině zase ukáže Vzdálený štěkot psů. Odvrácenou stránku sportovního tréninku s ruskou gymnastkou Ritou Mamun pak nabídne Za hranicemi možností.
Ženy venezuelského chaosu
V kategorii Máte právo vědět se o cenu Poroty Václava Havla uchází dvanáct filmů, které odkrývají závažná porušování lidských práv nebo představují silné příběhy lidí, kteří za lidská práva aktivně bojují. Film režiséra Barbeta Schroedera Ctihodný W. představí aktuální téma diskriminace a utlačování etnické menšiny Rohingů, ke kterému dlouhodobě dochází v převážně buddhistické Barmě. Pozvání do Prahy přijala také režisérka filmu Ženy venezuelského chaosu Margarita Cadenas, které se skrze příběhy pěti žen různých generací povedlo zachytit unikátní svědectví o jedné z nejhorších krizí v dějinách Venezuely. Dokument maďarské režisérky Bernadett Tuza-Ritter V zajetí odhaluje případ otroctví, které je v současné východní Evropě stále přítomné.
Porota bude rovněž podruhé rozhodovat o nejlepším dokumentu v kategorii Česká soutěž. O domácí ocenění se utká deset filmů, které vznikly v české produkci. Ve světové premiéře budou uvedeny filmy Bohu žel režiséra Saši Dlouhého o životě migrantů v České republice, Budovatelé říše Andrana Ambramjana, kteří naopak představují inscenovanou show lokálních extremistických bojovníků proti islámu a snímek AsexuaLOVE, který jako první proniká do subkultury asexuálů u nás.
Budovatelé říše
V české premiéře se ještě představí další tři snímky. Nic jako dřív režisérského dua Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské, který vypráví o dospívání v současném českém pohraničním maloměstě, Až přijde válka (r. Jan Gebert) o kontroverzní polovojenské skupině Slovenští branci a dokument Petra Horkého Švéd v žigulíku zachycující osud ruské automobilky AvtoVAZ a legendárních vozů Lada.
Své problémy mají Spojené státy americké i Evropa
Tematickou novinkou je letos kategorie Americana, která nabízí pohled na aktuální společenskou situaci v USA. Uplynul rok od zvolení Donalda Trumpa – jeho cestu prezidentskými volbami zachycuje snímek Trumpoty trojice režisérů (Ted Bourne, Mary Robertson a Banks Tarver). Palčivým tématem stále zůstává postavení Afroameričanů na které upozorňují snímky Čí jsou ulice? (r. Sabaah Folayan) a Pro Akheema (r. Jeremy S. Levine). Minulostí není ani problematická politika vůči původním indiánským obyvatelům, jak potvrzuje snímek Jeremyho Williamse Na ostří s Tupými noži.
Mimo pozornost ale nezůstává ani Evropa, které se věnuje kategorie Eurodrom, která zachycuje zkoušky, kterými si Evropa v posledních letech prochází, ať už se jedná o masovou migraci, rostoucí populismus nebo ekonomickou krizi. Se sílícím nacionalismem se potýká Řecko, kde extremistická strana Zlatý úsvit získala ve volbách třetí místo. Film Ženy zlatého úsvitu (r. Håvard Bustnes) představuje dcery, matky a manželky, které se snaží udržet toto hnutí při životě, zatímco lídři sedí už čtyři roky ve vazbě. Otřeseni teroristickými útoky nejsou jen rodilí Evropané, ale také ti, kdo do Evropy přišli hledat bezpečné útočiště. Jednou z nich je i novinářka Zineb El Rhazoui, protagonistka snímku Nic se neodpouští, která se musí vyrovnat s následky atentátu na její kolegy ze satirického časopisu Charlie Hebdo. Jak samotná Zineb, tak režisér filmu Vincent Coen, budou na festivalu osobně.
Brexitannia
Dokumenty v kategorii Cesty ke svobodě se zase věnují zemím, v nichž aktivně působí společnost Člověk v tísni nebo na ně dlouhodobě směřuje svou pozornost. Film režiséra Ferase Fayyada Poslední v Aleppu, který se dostal mezi nominované na letošní Oscary za nejlepší dokument, zachycuje dopady války v Sýrii. Snímek Kambodžské jaro (r. Christopher Kelly) pak sleduje několikaleté protesty proti nezákonným záborům půdy, na níž stojí domy mnoha obyvatel.
Hrdinové kategorie Ať žije život boří zažité stereotypy a ukazují, že se i v dnešní stresující zrychlené době lze vydat vlastní cestou a užít si život po svém. Většinové zábavě se rozhodně vymyká jízda na dřevěných koních na tyči, která je velmi populární mezi teenagery ve skandinávských zemích. Této netradiční zábavě se věnuje film Revoluční koníček režisérky Selmy Vilhunen. Na hranice svých možností si sáhnou aktéři snímku Ultra, který dokumentuje přípravy běžců na Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů. Zúčastnil se ho také samotný režisér Balázs Simonyi.
Environmentálním tématům se věnuje kategorie Zemětaje. Zhoršování stavu životního prostředí se stále nedaří zastavit ani zpomalit. Dokument Strážci Země (r. Filip Antoni Malinovski) se vrací do roku 2015 a zachycuje atmosféru a chování politiků na pařížské klimatické konferenci, která patřila k nejdůležitějším v historii. Film Poslední svého druhu válečné fotoreportérky Kate Brooks se věnuje problematice pytláctví, která každoročně zabije tisíce slonů a nosorožců. Brooks během své cesty zavítala také do ZOO ve Dvoře Králové.
Tradiční kategorie Panorama představí dokumenty, které sklidily úspěch na významných zahraničních festivalech. Snímek Lepším člověkem (r. Attiya Khan, Lawrence Jackman) se věnuje tematice domácího násilí a sleduje setkání Attiye a Steva, kteří se po dvaceti letech rozhodli před kamerou mluvit o důvodech rozchodu. Ve filmu Neslyšící syn zachycuje režisér Alex de Ronde dětství a dospívání svého syna Tobiase a jeho boj za respekt k neslyšícím.
V Praze se filmová přehlídka zaměřená na lidská práva Jeden svět koná do 14. března. Během března pak startuje i v dalších městech po České republice.
Foto: Facebook Jeden svět, Jeden svět
