LFŠ 2020 v detailu. České novinky, polský velikán nebo němý Frigo

31.7.2020 at 20:20  •  Posted in Festivaly, Svět filmu by

Letoší filmová škola v Uherském Hradišti dostala od hygieniků povolení, a proto se nyní můžeme blíže podívat na tři vybrané sekce z programu.

 

   Letošní ročník „filmovky“ bude trochu jiný než v minulých letech. Na rozdíl od jiných kulturních akcí se ale aspoň uskuteční. Počet dnů je menší, program ale i tak obsáhne řadu pozoruhodných kousků. LFŠ startuje nadcházející pátek 7. srpna a potrvá do středy 12. srpna. Akreditace bude nezbytná. A teď se detailněji podívejme na…

Novinky: České a slovenské filmy

Programová sekce Novinky každoročně nabízí nové tuzemské a slovenské filmy. Festival zahájí drama Havel o prvním českém prezidentovi, které se v kinech již promítá. Naopak velmi exkluzivní bude uvedení Krajiny ve stínu (viz foto) ve světové premiéře. Režisérem je Bohdan Sláma, držitel pěti Českých lvů, tvůrce, jehož filmy se promítaly například na festivalech Sundance či v San Sebastiánu. Jedná se o černobílý snímek podle Slámova scénáře, který se věnuje fatální proměně vesnice na česko-rakouském pomezí mezi 30. a 50. lety minulého století. Film bude uveden za přítomnosti delegace.

     Pokud jste loni nestihli v kinech Nabarvené ptáče Václava Marhoula, budete mít v Hradišti hned dvě příležitosti a na jedné z projekcí bude hostem i režisér snímku. Ambiciózní černobílý film podle stejnojmenné knižní předlohy je natočený na klasický 35mm materiál. Kameramanem filmu je Vladimír Smutný – čerstvý držitel členství Americké filmové Akademie, která každoročně uděluje ceny Oscar. Do politického dramatu se nečekaně pustil Petr Zelenka se svým Modelářem a slovenským zástupcem v sekci jsou Žáby bez jazyka režisérky Miry Fornay. Film vypráví příběh o začarovaném kruhu domácího násilí a zkoumá jej formou stylizovaného absurdního dramatu. Nebude chybět ani veleúspěšný dokument V síti, který natočili Barbora Chalupová a Vít Klusák.

     V případě, že preferujete spíše méně divácky náročné snímky, tak můžete zhlédnout dokument Meky o slavném slovenském zpěvákovi. Pobavit dokáže zdařilá komedie Vlastníci Jiřího Havelky s nabitým hereckým ansámblem. Milovníci slavného animátora Jiřího Trnky mohou zhlédnout stejnojmenný dokumentu, který vznikl podle scénáře Terezy Brdečkové a natočil jej francouzský filmař Joël Farges.

 

Retrospektiva: Andrzej Wajda

Velké autorské režiséry letos na Letní filmové škole bude reprezentovat Andrzej Wajda. Světově patrně nejznámější polský režisér spoluutvářel dějiny národní kinematografie od 50. let až do roku 2016, kdy zemřel a kina uvedla jeho poslední film Mžitky. I tento snímek bude na festivalu k vidění, ačkoli více pozornosti budí jeho starší práce. Wajda byl jednou ze zakládajících osobností směru „Polské filmové školy“ a později se svými kritickými díly přispěl i do volného korpusu „Filmů morálního neklidu“. Wajdovu filmografii otevírá válečná trilogie, z nichž Letní filmová škola uvede jeho poslední a nejznámější část − Popel a démant (1959) s legendární hereckou kreací Zbigniewa Cybulského v hlavní roli.

   Podchytit všechna slavná díla režisérovy tvorby by vyžadovalo nejméně dvojnásobnou přehlídku, festival se tedy z větší části zaměřil na Wajdovy adaptace světových literárních děl. Na Letní filmové škole budou k vidění například jeho adaptace Jarosława Iwaszkiewicze (Březový háj /1970/, Slečny z Vlčí /1979/, Puškvorec /2009/), Władysława Stanisława Reymonta (vynikající Země zaslíbená /1974/, na obrázku) nebo Fjodora Michajloviče Dostojevského (Nastasja /1994).

     Jednou z hlavní atrakcí bude nicméně film podle originálního scénáře Aleksandera Ścibora-Rylského Člověk z mramoru (1976). Ten vypráví o studentce filmové školy, která si přeje natočit dokument o známém úderníkovi. Postupně však odhaluje jeho pohnutý osud a ten nám snímek odhaluje i v rozsáhlých flashbacích z doby mužovy nesmírné slávy. Politicky kritický film se do polských kin dostal jen v omezené distribuci. I tak svědčí o diametrálně odlišných podmínkách, které měli naši sousedé při umělecké tvorbě v polovině 70. let. Dohromady festival přinese dvanáct Wajdových filmů.

 

Němý film s živou hudbou: Buster Keaton

Buster Keaton je Frigo a Frigo je Buster Keaton. Umět rozesmát není lehká disciplína a Keaton v tom vynikal i ve chvíli, kdy si nemohl vypomoci řečí. V éře němého filmu byl hvězdou srovnatelnou s Charliem Chaplinem a jeho kousky v žánru grotesky dodnes zůstávají jedním z nejzábavnějších reliktů své doby. Keaton nikdy nechodil do školy, vyrůstal v kulisách kočovného života a na pódiu se tak objevoval od útlého věku. Uměl ovládat svou bolest a potlačit smích. Právě nehybná tvář doplněná o klobouček se stala jeho trademarkem.

      První drobnou roli získal v roce, kdy oslavil 22. narozeniny. Řezníkův chlapec (1917) je ale spíš Keatonovým pozapomenutým začátkem. Důležité bylo, co vzniklo, když jeho budoucí švagr a producent Joe Schenck odkoupil staré studio po Charliem Chaplinovi a Busteru Keatonovi se otevřela úplná tvůrčí svoboda. Ve svých snímcích hrál, režíroval je, psal si je. A vlastní mu přitom bylo úsilí o inovace, kterými posouvá možnosti filmové řeči, která slova potřebuje ze všeho nejméně. To je i v centru pozornosti letošní retrospektivy Bustera Keatona, která by byla atraktivní už sama o sobě, ale navrch je součástí populární sekce němý film s živou hudbou.

     Vždy se tedy přehlídka v Uherském Hradišti zaměří na určitý aspekt. Hned v sobotu se představí jeden z jeho prvních „frigovských“ filmů z roku 1920 Frigo staví dům spolu se snímkem Láska kvete v každém věku (1923). V neděli to bude o proměnách nálad – předvede se to na jednom z jeho prvních dlouhometrážních kusů Frigo, oběť krevní msty (1923), který doplní Frigo na námluvách (1920). V pondělí se stihnou hned tři kousky, a to Frigo – král střelců (1921), Frigo na divadle (1921) a Frigo jako Sherlock Holmes (1924).

     Umělecké možnosti pronásledování, jak je promýšlel Keaton, bude reprezentovat úterní dvojice Frigo jako obětní beránek (1921) a Když se Frigo ženil (1925). Jeho zapojení dopravních prostředků pak ve středu nastíní poslední pásmo složené z Friga ve člunu (1921) a Friga na mašině (1926), mého osobního favorita.

     I když nástup zvukového filmu znamenal Keatonův ústup ze slávy, jeho práce v žánru grotesky mu zajistila nesmrtelnost a LFŠ to připomene.

Foto: Bontonfilm, Wikimedia (Buster Keaton)