Druhý největší mezinárodní filmový festival v Česku skončil netradičně po šesti dnech. Projdeme největší lákadla a zastavíme se i u celé koncepce.
Komplikace způsobené protiepidemiologickými opatřeními již pohřbily nejeden světový festival s rozsahem podstatně větším, než má Letní filmová škola. V jejím případě však bylo štěstí na straně pořadatelů a termín konání se trefil do období, kdy celorepublikové obavy zrovna nemají takovou intenzitu, že by se zakazovala shromažďování nad 100 osob nebo bylo povinné nošení roušek za všech okolností. Ačkoli počet nakažených novým typem koronaviru v Česku opět stoupá, publikum na letošním ročníku LFŠ očividně strach nesdílelo. Svědčí o tom uvolněná atmosféra v sálech či stanech a rozhodnutí mnoha diváků si roušky vůbec nenasadit.
Jak zmiňovali pořadatelé, jejich nošení nijak nevymáhali, maximálně bylo připomenuto při vstupu. V reakci na zprávy o nedostatečných opatřeních, které se začaly šířit během konání festivalu, také prodloužili upozornění na nasazení roušky, které se objevovalo na plátně před začátkem filmové projekce. Hranice, kde končí lidská tolerance a začíná ignorace hygienických opatření, je dle reakcí různá. Pořadatelé ale unisono deklarovali své odhodlání publikum k ničemu nenutit a nechat zodpovědnost (a tím pádem i za celý sál) na vlastním uvážení jednotlivců.
Němý Keaton, povídaví hosté i populární polský film
Na Letní filmové škole letos proběhlo 161 filmových projekcí, tedy podstatně méně než u běžného ročníku. Uvedeno bylo 94 celovečerních, sedm středometrážní a 63 krátkých filmů, 44 položek odborného programu včetně tří lekcí filmu, šesti divadelních představení, pěti koncertů a osmi výstav. Malá hustota promítání byla daná nejen počtem dnů, ale i nucenými pauzami mezi jednotlivými projekcemi, během kterých se sály dezinfikovaly. Výběr nebyl tak atraktivní jako minulý rok a naše redakce nacházela jen málo příležitostí, kdy se rozejít kvůli různým filmovým volbám. I tak přinesl letošní ročník několik záviděníhodných sekcí a filmových hitů a přes pět tisíc návštěvníků, o kterých referují pořadatelé, je za všech okolností úspěchem (v minulých letech byla čísla akreditovaných podobná a k tomu se ještě prodávaly stovky vstupenek na jednotlivé projekce, které však letos nakonec nebyly k dispozici).
Minulé ročníky ale připomněla největší lákadla, těmi byly tradičně němé filmy s živou hudbou. 46. ročník promítl výběr z filmografie Bustera Keatona a hudební interpreti přinejmenším při první a druhé projekci (Buster Keaton 1: „Začátky“ i začátky a Buster Keaton 2: Proměny nálad a žánrů) šli důrazně proti očekáváním. Keatonovy legendární grotesky pojaly zcela beze stop humoru nebo melancholie spojené s minulou dobou. Muž s kamennou tváří se v jejich pojetí stal znepokojujícím industriálně-elektronickým mixem. Vážně myšlené scény, případně dobrodružné eskapády (vrcholem je říční sekvence z Frigo oběť krevní msty /1923/) ale doprovázely obstojně.
Přehlídka filmů Bustera Keatona patřila k vrcholům festivalu
Jako vždy diváky hodně táhly filmové novinky z Polska. Fronta stovek lidí, kteří již hodinu a půl před promítáním čekali na Corpus Christi (2019), nás ubezpečila, že si mnoho lidí chtělo vynahradit zrušenou přehlídku Kino na hranici. Své jistě udělal i klamavě akční trailer, který běžel před některými projekcemi. Zájem ale zaznamenala i tvorba více na východ, jež byla podstatně artovější. Tam patřila například vynikající Atlantida (2019) z Ukrajiny, kterou tvoří pouze 28 často statických záběrů, přičemž snadno zaplnila celé Kino Hvězda. Velký zájem byl i o slovensko-českou novinku Žáby bez jazyka (2019), další náročný a provokativní snímek.
Návštěvníci mohli mezery v programu zaplnit i rozmanitými přednáškami a diskuzemi mimo kina. Proběhla tak například setkání s mnoha filmovými tvůrci (Vít Klusák, Viktor Tauš, Tuvia Tenenbom…) a několik koncertů. Asociace českých filmových klubů, hlavní pořadatel Letní filmové školy, udělila Vladimíru Körnerovi, Andrzeji Wajdovi (in memoriam), Krystyně Zachwatowicz-Wajdové, Hanně Schygullové a Radku Pernicovi Výroční ceny AČFK. V rámci sekce „LFŠ uvádí“ vybrali diváci film Malířka a zloděj (2020), na začátku roku 2021 ho asociace pošle do kin.
Festival tentokrát ve svůj poslední den pokračoval až do večerních hodin. Po zakončení v podobě děkovačky pro ředitelku LFŠ Radanu Korenou následovala světová premiéra filmu Bohdana Slámy Krajina ve stínu. I tato událost byla připomenutím nových poměrů. Slámovy snímky byly tradičně nejprve uváděny v soutěžích na áčkových světových festivalech, jejich rušení však zřejmě producenty donutilo k rezervování tohoto termínu. Recenzi na válečné drama vám brzy přineseme.
Další ročník LFŠ se uskuteční od 23. července 2021 (snad). Tak zase příště!
Foto: LFŠ, Moviescreen (Marek Koutesh)
- Oppenheimer – mistrovští režiséři nehrají v kostky - 23.7.2023
- Fabelmanovi – nekonvenční Spielbergovo vyznání - 28.11.2022
- Jan Žižka – dějiny českých zemí očima zatracených - 7.9.2022
