Baader Meinhof Komplex

0
21.4.2009 at 18:33  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Baader-Meinhof Komplex? Co to je? Málu z těch, kdo se narodili po roce 1980, jsou jména Ulrike Meinhof a Andreas Baader známá. Když se řekne terorista, představíme si někoho snědého v turbanu, a na otázku, co je RAF, nejspíš odpovíme Britské královské letectvo.

 

  V Baader-Meinhofově komplexu jde však o jinou organizaci. Písmena RAF znamenají slova Rote Armee Fraktion. Hlavními postavami německého, téměř dokumentárního filmu, který vykresluje vznik a působení téhle ultra-levicové skupiny, jsou teroristé, kteří vypadají jako vy nebo já.   Kdo přesně byli RAF? Mladí lidé, většinou studenti a intelektuálové. Samozřejmě mezi nimi byli i dělníci, většina členů však byla absolventy nebo studenty vysokých škol. Průměrný věk – necelých 30. Zakladatelé: Andreas Baader a Ulrike Meinhof. Psychopatický kriminálník s vůdcovským charisma a vystudovaná psycholožka, socioložka, germanistka a hlavně novinářka.

 baader_2 baader_3

   Co přesně mají RAF na svědomí? Bombové útoky, únosy, vykrádání bank, vraždy. Útočili na policejní stanice, státní zastupitelství, nakladatelství deníků, které podporovaly režim. Útočili na stát. Zabíjeli a unášeli soudce, policisty, právníky, bankéře a jiné představitele establishmentu.

   Proč? Protože jak říká ve filmu postava jedné ze zakladatelek, Gudrun Ensslin, nechtěli jen „nakupovat a žrát.“ Dělalo se jim prý špatně z konzumu, ze směřování společnosti a největším nepřítelem jim byla politika USA. Po večerech četli Trockého a jednoho dne prostě přešli od čtení a debatování k praxi.

 baader_4 baader_5

   Téma RAF je dnes možná ještě více fascinující než kdy předtím. Dnešní terorista je pro nás obvykle někdo z jiné civilizace. Někdo, kdo naši kulturu a životní styl nezná, nechápe a nenávist k nám mu prý přikazuje jeho bůh. Pro nás tedy tak trochu blázen z jiného světa. Teroristé z RAF ale nebyli zvenčí, byli to lidé, kteří mohli být vašimi kolegy, známými nebo s vámi denně ráno jezdit autobusem. Lidé, kteří vaši kulturu sdílí. A je jim natolik odporná, že dokážou jít, unášet a zabíjet. Dnes máme za to, že takové věci už dělají jen šílenci nebo kriminálníci, kterým jde o peníze. RAF však měli politické důvody, ideologické důvody. Byli to lidé ochotní umřít za to, čemu věřili. Rozumíme dnes ještě takovým věcem? Snad ano, ale jenom proto, že jsme o tom četli v knížkách.

   Sledování Baader-Meinhofova komplexu však živě připomene, že ještě před pár desítkami let jste kvůli ideologii mohli skončit s prostřelenou hlavou obličejem na chodníku i v takové zemi, jako je Německo.

   Jakkoliv absurdně to tedy dnes může znít, přesto pořád hodně z nás cítí a chápe ten osten, který se zarývá pokaždé, když někdo zasyčí, že nechce jen nakupovat a žrát.

 Kühlhorn Hofweg. 1.6.72.Festnahme Holger Meins Dt. Oper Berlin. Polizei gegen Demonstranten

   Novinář Stefan Aust, podle jehož knihy Baader-Meinhof Komplex natočili, se divil, že o zfilmování jeho práce nebyl zájem už v roce 1985, kdy vyšla. To, že se filmaři do adaptace pustili až po tolika letech, však tématu na atraktivitě neubírá. Během let získal jeho přesah další význam.

   Neobyčejně zajímavé téma není to jediné dobré na filmu Baader-Meinhof Komplex. Naopak. Dost obtížně se na něm hledá něco nepovedeného. Proč je tak dobrý? Ze tří důvodů:

   Důvod první: Režisér Uli Edel (debutoval filmem My děti ze stanice ZOO a potom sbíral zkušenosti natáčením televizních filmů v USA) vybral pro svůj film formu takzvaného dokudramatu. Jeho film silně připomíná dokument, protože se drží faktů a nehodnotí. Dává si záležet na tom, aby všechno v jeho filmu odpovídalo skutečnosti, včetně například toho, kolik ran členové RAF na jednotlivých akcích vypálili na své oběti. Edel často natáčel na místech, kde se útoky skutečně odehrály. I velké množství replik, které ve filmu zazní, je autentických. Ale především: Edel nehodnotí, nekomentuje, jen občas ironicky zaglosuje. (Scény ve výcvikovém táboře na Blízkém východě.) Zůstává věcný, neplýtvá minuty vykreslováním postav v dobrém či špatném světle. Rozhodně hrdiny filmu neglorifikuje, jak křičí některé hlasy zejména v Německu, kde je RAF přirozeně mnohem citlivější téma než u nás. Se vzteklými vrahy desítek lidí se divák těžko identifikuje. Pokud připadá jejich příběh romantický pubertálním anarchistům, musí si jejich vývoj ohlídat rodiče.

 baader_8 baader_9

   Důvod druhý:Všechny postavy jsou skvěle tipově obsazeny výbornými herci. Většinu z nich už jsme někde viděli. Martinu Bedeckovou (Ulrike Meinhof ) v hlavní ženské roli v Životech těch druhých, Mortize Blaubtrue (Andreas Baader) v Lola běží o život, Bruno Ganz (policejní velitel) hrál v pádu třetí říše Adolfa Hitlera. V tomhle filmu se sešla téměř celá německá herecká elita.

   Důvod číslo tři: Uli Edel umí perfektně natočit akční scény, svižně stříhat a snadno udrží diváka napnutého celých sto padesát minut.

 Stammheim.Mehrzweckhalle, Gerichtssaal. Baader + Gudrun baader_11

   Baader-Meinhof komplex je další ukázkou toho, jak elegantně poslední dobou němečtí filmaři vybírají a zpracovávají kontroverzní témata ze své historie. Zatímco čeští režiséři rádi točí hořkosladké komedie, Němci se nebojí točit o světové válce (Pád třetí říše), tajné policii za minulého režimu (Životy těch druhých) nebo o hnutí, které je zodpovědné za další národní komplex. Mám dojem, že na tenhle film se do kina chodí více než jednou.

Autor: Táňa Zabloudilová

Přečteno: 2593x

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Normal

Normálnost prochází tvrdou zkouškou a pokoušeni jsou samotní diváci, pro něž je film jen těžko stravitelnou záležitostí. A to ze...

Zavřít