Skandál – největší bitva televizního vysílání se může odehrávat v hlavě každého z nás. Jaké to je lhát? Jaké to je říkat pravdu? Jaké to je prohrát? Jaké to je vzdát se?
Aféra Watergate je největším šrámem na politické historii USA. Republikánský prezident Nixon nechával odposlouchávat několik desítek svých demokratických protivníků, a takové skandální překročení zákona rukou prvního muže Spojených států nešlo jen tak přejít. Nixon jako jediný v dvousetleté historii USA rezignoval na svůj prezidentský úřad. Ani tento čin však nedal americkému lidu odpovědi, které potřeboval. Prezident Nixon nikdy nepřiznal svou chybu, nikdy se za ni neomluvil a nikdy nebyl postaven před soud.
Televizní moderátor David Frost by za vyšší sledovanost vraždil. Po úspěších v Austrálii a Velké Británii chce dosáhnout popularity i v USA. V jeho hlavě se zrodí šílený nápad – udělat sérii rozhovorů s bývalým prezidentem Nixonem. Jaké je Frostovo překvapení, když Nixon souhlasí. Souhlasí s přesvědčením, že frajírka z talk show roznese na kopytech. Frajírek z talk show si je zas jistý tím, že má za zády celý americký lid a že nemůže prohrát. Jenomže nejen v politice, ale i v životě platí, že největší chybou je podcenění soupeře.
Režisér Ron Howard (Čistá duše, Těžká váha) umí v životopisných filmech chodit. Tato schopnost se projevila i v jeho posledním snímku. Filmovou tváří bývalého prezidenta Richarda M. Nixona se stal Frank Langella, který roli propůjčil jak charismatický hlas, tak veškerý svůj um. Z jeho vyváženého hereckého projevu je zřejmé, že ve filmu rozhodně není nováčkem a do své postavy se umí vžít tak, že hranice mezi rolí a reálnou postavou je skutečně velmi tenká. Za své ztvárnění Nixona dokonce získal nominaci na Oscara a mě by velmi potěšilo, kdyby ji proměnil, ačkoli je víceméně jasné, že Akademie projeví přízeň Bradu Pittovi. Proti Franku Langellovi stojí Michael Sheen s dokonale vyběleným úsměvem jako David Frost. I on se do své role naplno položil a ve svých frajírkovských manýrách je až báječně nesnesitelný. Aby film nebyl příliš „gay“, přivěsili tvůrci k televiznímu moderátorovi atraktivní hračičku s tváří Rebeccy Hall, kterou jsme mohli naposledy vidět ve filmu Woodyho Allena Vicky Cristina Barcelona. Mnohem větší pozornost na sebe ale poutá mužské osazenstvo Frostova týmu, v čele s vysněným Matthew MacFaydenem, kterému už snad nikdo neřekne jinak než pan Darcy. Celý herecký ansámbl je evidentně pečlivě vybraný a dobře sehraný.
Nic by ale nefungovalo bez režiséra Rona Howarda, který od samého začátku věděl, co dělá. Ve filmu se neobjeví jediné tvůrčí zakolísání, protože Howard se rozhodl nic neošidit a jít si rovnou pro pět hvězdiček, alespoň co se týče řemeslného zpracování. Na tento přístup jsou jeho příznivci zvyklí, svou pečlivost projevil už u Apolla 13 a nezaváhal ani tentokrát. Výhodou je i fakt, že ani jeden z obou hlavních hrdinů není favorizován, oba mají své mouchy a vrtochy, a tak si divák musí sám zvolit, komu bude „fandit“. Což je plus také proto, že aféra Watergate je dodnes otevřenou ranou na sebevědomí americké politiky a není vhodné na ni podávat jednoznačný názor, protože je to skandál, který se ani po dlouhé době nedá schematizovat tak, aby mohl být podnětem pro zjednodušené hollywoodské blockbustery. Pokud tedy čekáte odpovědi, není toto film pro vás. To si raději pusťte Howardův předposlední film (o kterém je lepší nemluvit nahlas) Šifra mistra Leonarda.
Duel Frost/Nixon je filmem o velkých slovech, o velkém světě politiky, o pravdě a lži, o velkých věcech. Přesto je podáván v minimalistickém balení dokumentární formy, a v tom je jeho síla. Nepotřebuje těžit ze skandálních velkohubých gest, ale nechává na divácích, aby si z něj odnesli, co potřebují. Taková je totiž politika. Každý sám sobě.
Závěr: Duel Frost/Nixon se dá vykládat velmi variabilně, je pro každého a nelze určit, co konkrétně zaujme právě vás. Jen jediné vám mohu zaručit – u Frostova „I’m…I’m sorry?“ přestanete dýchat.
- Total Recall - 16.8.2012
- Nebezpečná metoda - 26.1.2012
- Twilight sága: Rozbřesk – 1. část - 17.11.2011
