Insidious 2 – recept podle Kinga, vaří Wan, kdo ochutná?

0
16.11.2013 at 17:50  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Česká kinodistribuce si napravila reputaci a do kin zamířil sequel veleúspěšného hororu Insidious.

 

  Zatímco většina států má Insidious 2 z programu kin již dávno pryč, čeští fandové si teprve rezervují lístek. Dva měsíce čekání ovšem řada z nich českým distributorům asi hned tak neodpustí. Jsme tak navnaděni celosvětovými ohlasy, které se nesou v téměř totožném duchu, jako u prvního dílu. Tedy buďto této sáze propadnete a strachy se budete třást ještě pár temných večerů po projekci, nebo se vysmějete banalitě příběhu a na další pokračování vesele zapomenete. Jste fanouškem první epizody? Tak vyrazte do kina. Totéž platí i v případě, že slovo Insidious slyšíte poprvé. Sequel totiž dokáže efektivně fungovat i jako samostatný snímek.

Stejná jména – stejný výsledek?

  Za vznikem filmu stojí totožní tvůrci jako u jedničky, pouze s tím rozdílem, že dnes se těší větší oblíbenosti. Režisér James Wan, současný nekorunovaný mistr hororů, již letos svým filmem V zajetí démonů dokázal vyrazit dech a potvrdit svou pověst. Nároky na pokračování duchařské ságy se tak ještě zvýšily.

   Po boku malajského režiséra opět stáli nejen scenárista Leigh Whannell a skladatel Joseph Bishara, ale i představitelé protagonistů (Rose Byrne, Patrick Wilson) a kameraman. A zatím to vypadá pro tvůrce i studio velmi dobře. Za pouhý měsíc stačil Insidious 2 vydělat na horor úctyhodných 150 milionů dolarů.

insidious_2_2

Rozjezd základ úspěchu

  Hned úvodní scéna nezasvěceným vysvětlí ve zkratce základní myšlenku Insidious (2010) a fanouškům způsobí nostalgickou husí kůži. Celý druhý díl je v podstatě vázaný na předchozí a řadu věcí a otevřených otázek zpětně dovysvětluje. Pozorný divák tak ocení do detailů promyšlený scénář, který srovnatelný s prvním dílem proslulé ságy Saw (2004).

   První polovina filmu plyne ve stejném duchu jako úvodní epizoda, což znamená všechny možné klady. Wan si opět vybral neuvěřitelně prostorný dům s nespočetně mnoha dveřmi a průchody, díky kterým mohl kameraman John R. Leonetti odvést vynikající práci. Kamerou zabírá dění v rozlehlém sídle jako na horské dráze – jezdí po domě, otáčí se a podobně, a za pomoci střihače tak vznikly jedny z nejlepších lekaček v rámci novodobého hororu.

insidious_2_3

Smích a strach?

  Zvrat nastává v polovině stopáže. Zatímco v jedničce protagonisté putovali v astrálním světě a duchové a démoni se objevovali doslova na každém kroku, v druhé kapitole nic podobného nečekejte. Wan dal totiž přednost „pragmatické“ složce před mystičností. Nadpřirozeno tak převážně ustupuje ve prospěch racionálně odůvodnitelným pointám. Což ovšem vůbec není na škodu, tento fakt nažene hrůzu daleko lépe. Vždyť na rozdíl od ducha spíše potkám masového vraha, no ne?

insidious_2_4

   Nadále ovšem setrváváme v hrozivě potemnělých interiérech, kde se kolem psychicky zničené rodinky utahuje smyčka beznaděje těsněji a těsněji. Plně se také projevuje režisérův um; asynchronní střih spolu s děsivými zvuky a ruchy zapůsobí na srdce v tu nejneočekávanější dobu jako elektrošok. Největším záporem se tak ukazuje tvůrčí sázka na humor. Ono totiž když nás chování některých postav rozesměje, těžko se pár okamžiků na to k smrti vylekáte.

  Již z koncovky předchozí epizody se dalo předvídat, že se pokračování bude nést v duchu jedné z nejslavnějších adaptací knih Stephena Kinga (Osvícení). Nikdo ale asi nepočítal s tím, že se nejznámějším hororovým spisovatelem nechá Wan natolik inspirovat. Závěrečná dvacetiminutovka je totiž téměř totožná s více než třicet let starým kultem. Což v překladu znamená, že nastává totální psycho. Všechny aktéry o dvě třídy přehrává Patrik Willson, který si zde za pomocí masek vystřihnul jednu ze svých nejlepších rolí vůbec.

 insidious_2_5

   Nastává rychlé přesouvání z jedné nadpřirozené dimenze do druhé – a aby toho nebylo málo, hlavní představitelé mimo jiné cestují v čase a ovlivňují tak dění v minulosti, a to vše za hrozivého hudebního doprovodu. Jedná se totiž o vrzání houslí a bouchání do piana. Zní to šíleně? To možná ano, ale tvůrci film výborně ukočírovali a na závěr si ještě dokázali otevřít temná vrátka pro další sequel. Doufejme, že Wan zůstane alespoň na producentském křesle, a Insidious si tak udrží svou nespornou kvalitu. On sám se totiž dle jeho slov s hororem jako takovým loučí a bude se nadále věnovat jiným filmovým žánrům. Tak či onak nás to bude asi mrzet, jelikož jeho „rozlučka“ je více než povedená.

(8/10)

Přečteno: 1012x

Tomáš Hegedüš

Zbožňuje zajímavě vyprávěné snímky, a je tedy zákonitě Nolanofil, rovněž nekompromisní odpůrce spoilerů. Filmy pro něj nejsou únikem z reality, ale branou za hranice jeho fantazie. Žánrově zaměřen na psychologické thrillery a horory, špetkou akce nebo sentimentu ovšem nepohrdne. Na Moviscreen píše od roku 2013.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Velká nádhera – trocha římské nostalgie

Trocha nostalgie, trocha vtipu a malá exkurze do absurdního života jednoho italského svůdníka.   Italský režisér Paolo Sorrentino bez debat patří...

Zavřít