Noc patří nám

0
13.2.2008 at 10:37  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Párty se rozjíždí, otevírá se šampaňské a připravují se lajny kokainu. Noc patří nám.

 

Bobby (Joaquin Phoenix) si žije v luxusu. Šéfuje známému klubu El Caribe, jeho přítelkyně Amada (Eva Mendez) ho miluje a známí ho zahrnují superlativy (a kokainem). Všechno by šlo dál jako po másle, kdyby se jeho otec (Robert Duvall) a bratr Joe (Mark Wahlberg) nezapletli do mafiánských obchodů mezi Rusy, kteří často navštěvují El Caribe. Problém je v tom, že Bobby pochází z policajtské rodiny – akorát nikdy nešel ve stopách svých příbuzných. Jejich snahu o dosažení spravedlnosti ignoruje a svou rodinou opovrhuje. Až do chvíle, kdy je Joe postřelen a mafiáni se pomalu chystají i na taťku…

Noc patří nám  Noc patří nám

Děj je zasazen do konce osmdesátých let a už svojí atmosférou a taktéž obsazeným Wahlbergem jednoznačně připomíná rok starou „Skrytou identitu“. Nabízí se zde srovnání, ale já toho nehodlám využít.

„Noc patří nám“ je syrové a upřímné krimi, jakých je na filmové scéně málo. Jeho největším kladem je, že zobrazuje nepřibarvenou skutečnost. V reálu není místo pro hrdiny s nespočtem škrábanců a klidným výrazem v tváři (promiň, Rambo). Představte si, že něco prozradíte na nejlepšího přítele – neměli jste na výběr. Jenže on není tak hloupý a vše mu dojde. Zaskočí s vámi do prázdné ulice. Začnete přiznávat vinu a hrdě schytáte nějaké ty rány? Nechci vás urážet, možná jste držitelem černého pásu v karate, ale pravděpodobně se sesypete, začnete bulet jak mimino, prosit o odpuštění a dokola budete mlít to známé: „Už to nikdy neudělám.“ Přesně takovéhle situace „Noc patří nám“ zobrazuje a nestydí se za ně. Ukazuje zbabělost hlavních hrdinů, zoufalost, slzy, nenapravitelné chyby (a kokain). Realističnost prostupuje každou minutou. Při sledování honičky na dálnici budete mít pocit, jako byste tam opravdu byli. Eva Mendez křičí jako pravá hysterka a vám se do cesty připlete kamión, který objedete s takovým stylem, jaký ve filmu už neuvidíte – leda že byste sami jeli po dálnici a skutečně vám tam ten kamión vjel.

Noc patří nám  Noc patří nám

Bohužel ke konci filmu nastoupí nepochopitelná scéna v jakémsi poli – nebudu samozřejmě nic prozrazovat, jen naznačuji, že skutečnost vystřídalo klišé a nelogičnosti. Jako by celému štábu došel dech a oni nevěděli jak snímek zakončit, aby průměrné diváctvo bažící po happyendu bylo spokojeno. Holt nečekejte žádnou světobornou pointu.

Celý film táhnou jednoznačně herci. A to všichni – dokonce i Eva, která jinde pouze hodí okem, popř. pozadím a má dojem, že vše jest dokonáno, se zde snaží. Problémem je ale režisér. Co si budeme povídat, James Gray není nějaký velmistr a pouze jednou za čas natočí nějaký film, aby si vydělal na gáži. Jeho typickým znakem je, že dokáže unudit každého (i ty, kteří si před filmem šňupnou kokain). Už kdysi režíroval jeden snímek, kde si zahrál Wahlberg po bohu Phoenixe – „Temná zákoutí“ ale žádný přelom nepředstavovala. Velká škoda je, že nedokáže držet tempo. Nejprve nasadí perfektní scénu s nábojem, kterou si budete ještě dlouho pamatovat, tu ale následně zadupe pomocí únavných pasáží vcelku o ničem. Někdo někde projde a nejedná se o nic stěžejního. V tomhle ho navíc podporuje image Bobbyho, kterou do puntíku dodržuje Phoenix. Jeho spojování slov do nesrozumitelného mumlání a laxnost, kterou projevuje jak v gestech, tak v pomalosti chůze, nejsou na škodu a naopak dotváří jeho osobnost – jenže určitě znáte, že když jste nadmíru unavení, tak i kvalitní pomalý Mozart vás dokáže uspat raz dva.

Noc patří nám  Noc patří nám

Jako poslední vás jistě zaujme hudební složka. Nejprve vás naladí Blondie a pak se postupně zamilujete do záhadné melodie, která by mohla připomínat ukolébavku. Pokud jste tedy zainteresováni v oldschoolových detektivkách, potrpíte si na herecké výkony (popř. Phoenixe nebo kokain) a dobře, líbila se vám „Skrytá identita“…doporučuji.

Hodnocení:  (7.5/10)

Přečteno: 2686x

Latest posts by Paya (see all)

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Pokání

V životě někdy uděláme věc, které litujeme a kterou bychom nejradši vzali zpátky. Jen málokdy se ale jedná o takový...

Zavřít