Předtucha

0
31.5.2007 at 22:27  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Občas je taková předtucha neocenitelnou výsadou. Někteří ji považují za šestý smysl. Dokáže vás varovat a tím pádem i ochránit. Ne každý jedinec je nadán, aby ho předtucha varovala před návštěvou filmu Předtucha. Tak to zkusíme aspoň my.

 

     Linda Hansonová žije docela obyčejný život. Má milujícího manžela, dvě krásné holčičky a obdivuhodný rodinný dům. Jednoho dne se ale probudí a policista, stojící u jejich dveří, jí oznámí, že předešlý den její manžel zemřel při autonehodě. Je z toho docela vyjukaná, kdo by nebyl, ale vše se postupně splétá ještě podivněji, než ona (či kdokoliv jiný) dokáže pochopit. Jednotlivé dny probíhají na přeskáčku, jeden den nachází svého manžela vedle sebe v posteli, druhý den je na pohřbu, jindy se zase určité věci nacházejí v jiném stavu, než by měli, a lidé z okolí po ní chtějí na první pohled nelogické věci. Ona sama se tím vším snaží prohrabat v naději, že jí osud dává možnost zachránit manžela. Otázkou je, jak moc to chce i režisér.

 predtucha2 predtucha3

     Nerad bývám neuctivý, ale okamžitě po skončení promítání jsem chtěl vědět, kdo je pro všechny svaté Mennan Yapo. Nechtěl jsem mu pogratulovat k majstrštyku, naopak, chtěl jsem, aby se vrátil tam, odkud přišel. Nejspíš tedy do Kambodže. Ale ejhle, on je rovnou ze sousedství. Každopádně, pouvažuji aspoň nad tím dopisem. Yapo totiž představuje dno nekonečně hluboké režisérské studny.

 predtucha4 predtucha5

     Nejenom on je vinen proviněním nejhorší, a to špatně natočeným thrillerem. Spolu s ním v tom jede Bill Kelly, scénárista docela povedené komedie Dožeň, co se dá. Předtucha se díky jejich spolupráci vyvinula v příběhově neoriginální a plytkou záležitost. Především bych zmínil pět let staré Proroctví z temnot s Richardem Gerem, které se neslo v podobném duchu (samozřejmě atmosféričtějším a zajímavěji podaném), ale nemuselo tolik mást diváka dějovými přeskoky, se kterými se už solidně a pořád s určitým stylem potýkal v Hranici života Marc Forster. V Předtuše slouží pouze pro tvůrčí pobavení, aby si autoři zahráli pomyslné puzzle, v němž v žádném případě neberou ohled na diváka. Jim stačí, když si příběh odvypráví tak, jak chtějí, a na závěr poslušnému diváckému stádu vše dovysvětlí (přesto je spousta činů, jejichž smysl je nevysvětlitelný – např. proč manžel zvýšil životní pojistku těsně před smrtí, když o ní vůbec nevěděl?). Aby se divák zorientoval, potřeboval by si totiž během promítání udělat stejný časový plánek, jaký si opatřila Sandra Bullock. Celý maglajz završují tvůrci finálem, které popírá existenční smysl filmu. Smyslem a tématem filmu je snaha hlavní hrdinky o odvrácení smrti manžela, a tak by měl film skončit tím, že ho zachrání. Nelze přitom brát v úvahu nějakou hollywoodskou tuctovost. Když totiž pominu, že je to hollywoodský výtvor, nelze s arogancí, jakou Yapo předvedl, pozměnit jasně definované schéma, které je po léta zavedené.

 predtucha6 predtucha7

     Jak si kdo ustele, tak si taky lehne. Sandra Bullock se hodně snaží, po dlouhé době hraje o sto šest, ale kvůli celkové nestabilitě snímku tak představuje spíše výkřik zoufalství. Své Lindě Hansonové tedy propůjčuje emoce, ale v důsledku scénáristické plochosti postrádá skutečnou hloubku. Leckdo v tom může vidět další stádium úpadku, který definitivně nastartovala série Slečna drsňák (respektive druhý díl). Přesto ve filmu působí spíš jako klad. O Julianovovi McMahonovi ani nemůže být řeč, neboť ve filmu sehrává skutečně vedlejší postavu, a jak už dokázal jako záporák ve Fantastické čtyřce, není zrovna autentickým hercem. Celá tíha dvouhodinového nudného mišmaše leží na křehkých bedrech Sandry Bullock.

 predtucha8 predtucha9

     Jedněmi z mála bodů, o něž se během filmu můžete opřít, jsou kamera a hudba, které šablonovitě dobře naplňují fantaskní formu a zápletku a tragickou linii ztráty manžela. V jejich případech není snaha o revoluci jako v scénáristické a režisérské části, a tak potěší klasické hudební tóny, jež Klaus Badelt vytvořil s pokorou k dané scéně a situaci. Stejně tak kamera Torstena Lipstocka vyžívající se hlavně v citlivějších momentech, během kterých zachytí náladu dotyčné osoby (tedy Lindy).

Závěr:
Nudný thriller, který bez rozmyslu bortí zavedená a fungující schémata.

(2/10)

Přečteno: 2098x

Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Zodiac

Filmy Davida Finchera mají tu nevýhodu, že jsou až moc chytré.      Jsou otevřeny různým výkladům a analýzám a nabízejí...

Zavřít