Tulipánová horečka – odkládané neštěstí

0
1.9.2017 at 08:00  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Alicia Vikander, Christoph Waltz a Dane DeHaan se setkávají, aby vyvolali tři roky staré duchy. Ne, to není zápletka filmu.

 

   Tulipánová horečka byla natočena v roce 2014, přičemž první testovací projekce se uskutečnily v listopadu. Nynější držitelka Oscara, původem švédská herečka Alicia Vikander, se tou dobou prosazovala v Hollywoodu, ale známou tváří ještě nebyla. Teprve posléze jí pozornost zajistily oceňované role v Ex Machině (2014) a Dánské dívce (2015). Postupně začalo být jasné, že Tulipánová horečka nebude pro společnost The Weinstein Company podobné zlaté želízko. Premiéra se odsunula a potom znovu… a znovu.

   Filmová historie zná mnoho takových nešťastných odkladů. Zpravidla mají své závažné důvody a snímky s tímto cejchem se tak netěší přízni kritiků, recenzentů, ani diváků. The Weinstein Company má tuto nedávnou zkušenost s v USA pět let pozdrženou premiérou Smrti v Šanghaji (2010).

 

Skleslé vyhlídky

   Tulipánová horečka režiséra Justina Chadwicka (Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě /2013/) jako by svou rozkolísaností, jež v sobě nese známky jak rutinérství, tak pokusů o inovace, pociťovala současný kreativní a ekonomický stav mini-majoru The Weinstein Company. V letech 2009 až 2015 se jejich produkcím dařilo ve výši tržeb konkurovat i blockbusterům (Hanební pancharti /2009/, Králova řeč /2010/, Terapie láskou /2012/, Nespoutaný Django /2013/), ale především pokračovali v dlouholeté orientaci společnosti na sbírání všemožných nominací na filmové ceny. TWC poté postihla vlna propadáků, které na firmu vrhají stín dodnes a ani s Oscary to už není tak horké.

   Co přinesou další měsíce pro bývalé revolucionáře amerického nezávislého filmu, je otázka pro povolané. Možná to budou expertízy a školení managmentu s pár dobrými radami, jak nepohřbít nadějné počiny jako Zakladatel (2016), Zlato (2016) a Tulipánová horečka.

 

Svůdnost malířských štětců

   Literární předlouhou snímku je román Deborah Moggachové situovaný do Amsterdamu 17. století. Na jeho stranách zámožný obchodník Cornelius uzavře sňatek s dívkou Sophií, jejich vztah je ovšem bez lásky. Křehká polovička tedy začne hledat útěchu v malíři Janovi, který je do domu povolán, aby manžele zvěčnila na plátno. Sophie vymění počestnost za riskantní nevěru a to vše na dějinném pozadí tulipánové horečky, jež v 30. letech zasáhla nizozemský trh.

   Film se zpočátku snaží o co největší srozumitelnost, jejímž důsledkem je zvláštní pocit, že s námi jedná jako s malým dítětem. Jde dost možná o podpis necitlivého přestříhávání, jakým měl počin za léta projít. Prolog uvozuje počítačová animace s mluveným doprovodem, popisně přibližující tulipánovou horečku. Neříká ale nic, co by z následujícího dění nešlo snadno vyčíst. Za doprovodu tklivé hudby Dannyho Elfmana, prolog nepatřičně působí jako nový fantasy film Tima Burtona.

   Historický popis plynule přejde v subjektivní voiceover. Hlas služebné Marie (Holliday Graingerová) v něm představuje postavy a zachycuje jejich vnitřní pocity. Voiceover ve jménu přehlednosti hrubou a zbytečnou formou stlačuje významy scén a sekvencí do pevných vzorců. Vyjevuje se v průběhu stopáže, aby stmeloval, většinou je ale rušivý. Jde o prostinkou vrstvu narace spoluexistující s hlavní linií, tu ale spíše obírá o tajemství, než aby ji obohacovala.

 

Netaktně z žánru do žánru

   Tulipánová horečka má žánrových poloh požehnaně. Nechceme orodovat za žánrovou čistotu, ale přítomné střídání komických a dramatických prvků si zaslouží výtky. Film se totiž velmi strategicky mění z dramatu v komedii a zase zpět. Chadwick takto kličkuje v tónu, aby dokázal podchytit náročné scény v páteři vyprávění. Pokud například zvrat v ději ustaví komplikovanou situaci pro mnoho postav, řešením je přechýlení v absurdní polohu, v níž se vše zlehčuje, a náhody se ospravedlňují humorem. Ve vhodné chvíli je poté vše zapomenuto. Jistě, prvky jednoho se občas přelévají do druhého, film tím ale není méně rozklíněný.

   Alespoň trochu osvěžujícím prvkem se jeví poměrně časté užití paralelní montáže a křížového střihu, tedy prostředků, v nichž se dvě nebo více událostí odvíjí vedle sebe, respektive směřují k protnutí. Ty jsou do sebe začleněny na principech jednoduchých náladotvorných kontrastů (tajná vášeň dvou milenců X klid navenek), do nichž se zapojuje i prostředí nebo barevné tónování.

   Křížovým střihem se ve vyvrcholení také ukazují neduhy zmíněného žánrového střídání. Ryze komická figura opilce Gerrita (Zach Galifianakis) se dostane do situace, v níž na jeho počínání závisí mnohé osudy. Jeho neupravená kštice, prázdný výraz a zmatené mrmlání je střihem dáváno do souvislosti s dramatickou situací Sophie (Alicia Vikander) a Jana (Dane DeHaan), v níž jde o všechno. Gumová tělesnost Gerrita se bije s patetickou ztuhlostí utrápených milenců. Zakončení této zápletky je skutečně nevídané a hodné schizofrenie, jakou Tulipánová horečka dlouhodobě vykazovala.

 

Minulý čas vzkříšen kontroverzí

   Film byl v průběhu let propagován jako drama předurčené filmovým cenám (viz představení v Cannes v roce 2015), letní romantika (původní datum premiéry z července 2016) a nejnověji i jako napínavý erotický snímek (skrze nepřístupný trailer). Jak projekt selhal v první poloze, bylo několikrát rozebráno. Nyní, když Tulipánová horečka vstupuje do distribuce, se můžeme přesvědčit, nakolik nedůsledně plní i další dvě pozice vyjednané TWC.

   Jako romance film selhává z důvodu, že vyprávění nedokáže přiblížit vztahy postav na jiné než jen základní rovině. Není jasné, zda bychom měli se Sophií a jejími činy sympatizovat, neboť její pouto s Corneliem (Christoph Waltz) se zdá být sice formální a nudné, ale ne smutné či bolestivé. Dívčin románek s Janem je rovněž načrtnut stroze – patrně je k sobě táhne jen jejich mládí a přitažlivost. Malířovo nečekané prohlášení „zamiloval jsem se“ je poté dalším případem, v němž je komického a absurdního užito k vyjádření komplikovaného momentu, jenž by ve vážnosti žádal uměřenost zručného scenáristy a režiséra, jakou Tulipánová horečka nevykazuje.

   Trailer je protežováním filmu jako erotického thrilleru pochopitelně lživý. Tulipánová horečka obsahuje dvě krátké milostné scény, jejichž vystřižení by dílu mohlo klidně zajistit možnost širší distribuce. Tato předstíraná (a nutno říct legitimní) kampaň není ovšem pro „Weinsteiny“ nic nového a je to poslední snaha, jak kolem prokletého projektu vytvořit diskuzi.

   Je to všechno vlastně unikátně filmově zapouzdřený čas před třemi lety. Z doby, kdy hlavním politickým tématem byly důsledky finanční krize (zde v podobě tulipánové bubliny), nikoli administrativa Donalda Trumpa, a Cara Delevingne byla herečkou pro několikaminutový štěk. Jako kuriozita, co nedokázala naplnit žádné sliby, má Tulipánová horečka své jisté kouzlo.

(4/10)

 

Foto: Forum Film CZ

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Tulip Fever

Režie: Justin Chadwick

Hrají: Alicia Vikander, Christoph Waltz, Dane DeHaan, Zach Galifianakis, Jack O’Connell, Judi Dench, Holliday Grainger, Tom Hollander, Cara Delevingne

Žánr: drama/romantický; Země původu: Velká Británie/USA; Stopáž: 107 minut

Premiéra: 31. srpna 2017

Přečteno: 235x

Marek Koutesh

Cynický cinefil snažící se neustále rozšiřovat své obzory. Milovník zejména klasického a Nového Hollywoodu. Mezi jeho nejoblíbenější tvůrce patří Alfred Hitchock, Martin Scorsese, Steven Spielberg, Andrej Tarkovskij a Jacques Tati. Čtenář, posluchač hudby i počítačový hráč. Momentálně frekventant filmových studií na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.

Napsat komentář

Starší příspěvky:
Barry Seal: Nebeský gauner – donebevolající lotrovina

Zaplést se s drogovými kartely může být podle filmu zábava, ale také poukázka na rychlý pohřeb.   U režiséra Douga...

Zavřít