Ztracené město Z – bloudění pralesem

0
3.5.2017 at 17:54  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Do džungle a ještě dál.

 

   Potenciál Ztraceného města Z jako historického filmu, který se zakládá na knize Davida Granna, byl velký. Slibné bylo jméno režiséra a scenáristy Jamese Graye, který se neutápí v tuctových projektech (například Milenci /2008/), i fakt, že producentsky jde o dílo skupiny menších studií, která by si mohly dovolit odvážnější kus, než většinou předvádějí hlavní hollywoodští hráči.

   Ve výsledku ale Ztracené město Z zabloudilo někde na půl cesty mezi uměním a velkofilmem, tak trochu jako jeho hlavní hrdina – objevitel Percy Fawcett, který se opakovaně vracel do amazonské džungle, aby dokázal existenci uvědomělé civilizace, ale úspěch mu neustále unikal.

 

Tam a zase zpátky

   Struktura se ale stává i komplikací pro vyprávění. Vícekrát totiž sledujeme, jak se Fawcett (Charlie Hunnam) vydává do džungle, a to celkem třikrát, přičemž jako bonus ještě v jednom případě sledujeme, že se mu nevyhnuly boje první světové války, a tak musí na frontu. Film tak zřejmě zůstává věrný historické pravdě, ale linearita se v tomto případě stává ubíjející svou ilustrativností, přes kterou ale tvůrci nic navíc nepostaví.

   Jeden z vedlejších motivů zahrnuje Fawcettův vztah k rodině. Film si nehraje na melodrama, ale skoro vždy musí řešit svůj odjezd s manželkou. Když si k tomu přidáme ještě hádky se sponzory, snímek přes svou délku nestíhá akcentovat bezprostřední prožitek z džungle, která je jako hlavní Fawcettova touha prvořadým hráčem.

   Ve zkratce naznačí útrapy v podobě nemocí, nebo nebezpečných domorodců, ale kvůli přestávkám na návrat do “civilizace” nenastane chvíle, abychom se do džungle ponořili a prožili ji, přestože řada momentů i skvělá kamera Dariuse Khondjiho (pracoval s Jean-Pierrem Jeunetem nebo Woodym Allenem) nasvědčují tomu, že Fawcettovu obsesi chtějí zachytit a zprostředkovat.

 

Práva divochů

  Motivů film naznačí více, nechává je ale volně plynout po řece, aniž by je režisér Gray zkoušel vylovit. Fawcett tak sice má vojenský výcvik, ale jeho uvažování je spíš pokrokové, protože svými výpravami za městem Z chtěl dokázat tehdejší společnosti v čele s vědeckou obcí, že obyvatelé pralesů nejsou podřadným druhem. Hezky to ilustruje scéna na akademické půdě, kde Fawcett své teze prezentuje. Ovšem i tato myšlenka dál zůstává přítomna pouze v pozadí, aniž by se dočkala naplnění dřív než v závěrečných psaných titulcích.

   Ztracenému městu Z chybí ryzost, která by mu zaručila nesmrtelnost. Má ji mnohdy na dosah, ale jako by tvůrci scházela suverénní vize, jak ji dosáhnout. Zbývá nám alespoň neotřelý objevitelský film, který potlačuje dobrodružné manýry a vyhýbá se komediální úlevě. Kdo se nechá džunglí okouzlit, možná spolu s Fawcettem nakonec město najde. Když je něco ztracené, možná že jediný způsob, jak to najít, je také se ztratit.  

(6.5/10)

 

Jak to vidí Marek

   James Gray pořád čeká na projekt, s kterým to bude mít jednoduché. Filmy, které zrežíroval, vždy postihne buď nespokojenost producenta (nejčastěji Harveyho Weinsteina), který chce dílo přestříhat nebo je film vybučen v Cannes a strhán kritiky, případně je neúspěšný v distribuci. Se Ztraceným městem Z se Gray sice vyhnul prvním dvěma překážkám tím, že snímek v USA distribuují společnosti Amazon Studios a Bleecker Street a film nebyl ani uveden v soutěži žádného velkého festivalu, ale finanční výkonnost nelze očekávat velkou.

   Nebylo by ale spravedlivé vinit jen okolí a nezmínit, že svůj podíl na tom má i režisérova nepřizpůsobivost. Málokomu se podařilo dostat do kin sérii nebo jen jeden podobně autorský počin, jaké Gray natočil. Jeho projekty lze charakterizovat jako umělecká uchopení klasických hollywoodských žánrů. Temná zákoutí (2000) a Noc patří nám (2007) byly přirovnány ke kriminálním filmům společnosti MGM z 30. let, Immigrant (2013) je nemilosrdné melodrama a Ztracené město Z dobrodružný životopis.

   Vzniklý tvar vyvolává jistá očekávání ve spojení s původními předobrazy, ale často je nenaplňuje, což je pozitivní. Ztracené město Z jako starosvětský životopisný film charakterizuje individuální mužský hrdina překonávající překážky, chronologické vyprávění nebo délka záběrů blížící se standardu Hollywoodu 40. let. Na druhou stranu třeba nevkládá postavám zřetelně rozeznatelné vlastnosti a stejně jako Immigrant zdánlivě nikde nezačíná a nekončí (poslední záběry obou filmů jasně svědčí o autorské linii). Zhlédnutí pouti Percyho Fawcetta vyžaduje při bezmála dvou a půl hodinách trpělivost, ale objevování, na jakých místech zasáhne do známého schématu nevyzpytatelná režisérova entita, zajišťuje přemýšlivému divákovi velmi podnětný zážitek.

(8/10)

Foto: Bioscop

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: The Lost City of Z

Režie: James Gray; Scénář: James Gray

Hrají: Charlie Hunnam, Robert Pattinson, Sienna Miller, Tom Holland, Angus Macfadyen, Aleksandar Jovanovic

Žánr: drama/životopisný; Země původu: USA; Stopáž: 141 minut

Premiéra: 20. dubna 2017

Přečteno: 210x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.

Napsat komentář

Starší příspěvky:
The Circle – rozlučka se soukromím

Tajnosti jsou lži a soukromí je krádež. Nebo ne?     Dopad zběsilého rozvoje technologií na společenský řád a mezilidské...

Zavřít