V nové vánoční akční komedii břichatý vousáč nemilosrdně likviduje teroristy.
Jason Lightstone (Alex Hassell) bude jako každý rok trávit Vánoce se svou nesnesitelnou rodinou. Bohatou dominantní matkou (Beverly D’Angelová), vypočítavou sestrou (Edi Pattersonová), jejím pofidérním přítelem (Cam Gigandet) a rozmazleným synem (Alexander Elliot). Dělá to však především proto, aby se dal znovu dohromady se svou ženou Lindou (Alexis Louderová), s níž má dceru Trudy (Leah Bradyová). Před štědrovečerní večeří však honosné sídlo přepadne ozbrojený gang, který si přišel pro peníze z rodinného trezoru. Překazit plán může nelítostným zločincům pouze ta nejméně pravděpodobná osoba – skutečný Santa Claus (David Harbour), jenž ve stejnou dobu přišel rodině nadělovat dárky.
Norský režisérský svéráz Tommy Wirkola (série Mrtvý sníh /2009–2014/, Cesta za smířením /2021/) si svou již patnáct let trvající filmovou kariéru buduje pověst tvůrce brutálních, černohumorných a mnohdy značně bizarních žánrových snímků. Nejinak je tomu i v případě jeho novinky, která svým názvem parafrázuje Tichou noc, jednu z nejznámějších vánočních koled.
Symbol Vánoc v pozici cynického akčního hrdiny
Film uvozuje scéna, která výborně nastíní styl, v němž se většina snímku následně ponese. Harbourův Santa sedí v anglickém baru, kde se opíjí pivem. Společnost mu dělají postarší barmanka a muž, který si vydělává hraním Santy Clause v obchodních domech. Oba ho rovněž mají za přestrojeného herce, ovšem jen do chvíle, kdy ho barmanka uvidí odlétat na saních tažených soby. Její údiv a nadšení ale trvají jen do doby, než ji opilý Santa ze vzduchu pozvrací…
Vše, co následuje poté, by se dalo charakterizovat jako osobitý mix Smrtonosné pasti (1988), Sám doma (1990) a Santa je úchyl (2003), přičemž na první dva tituly je zde dokonce (jakožto na zřetelné inspirační zdroje) otevřeně odkazováno. Přelomovou akční klasiku (a částečně i její první pokračování) film připomíná premisou a drsností akčních scén, v nichž nedobrovolný hrdina čelí profesionálním zabijákům. Legendární rodinnou komedii s Macaulayem Culkinem pak asociuje zejména výživná pasáž s nastraženými (a převelice brutálními) pastmi. A na černohumornou frašku s Billym Bobem Thorntonem upomíná ústřední postava, která zde zpočátku není žádným ztělesněním ducha Vánoc a zdrojem věčného optimismu, ale naopak cynickou opileckou troskou (z níž se ale posléze vyklube velký tvrďák).
Tak trochu zvrhlý vánoční film
Wirkolův film každopádně nabízí přesně to, co se od autora jeho formátu dalo – i vzhledem k roztomile absurdní zápletce – očekávat. Originální bláznivou a podvratnou zábavu, která kvůli přemíře násilí, krve, vulgarismů a zlomyslných gagů rozhodně není určena dětem a citlivějším povahám. Přesto se ale v jádru stále jedná o vánoční film. Pod velmi obhroublým povrchem totiž snadno nalezneme tradiční poselství o potřebě rodinné sounáležitosti, kouzlu Vánoc a podobně. O naprostou dekonstrukci daného subžánru se tedy nejedná – a jednat zřejmě ani nemělo.
Na kvalitě snímku ubírá především nepříliš důsledná práce s propojováním žánrů (akční thriller, černá komedie, rodinná fantasy). Zpočátku Wirkola sebevědomě přeskakuje z jednoho žánru do druhého, ve druhé polovině ale vítaného krutého a satirického humoru povážlivě ubývá a z filmu se tak ke konci stává téměř obyčejná akční podívaná, jakých už jsme viděli spousty. Zásluhou skvělého Harboura, jenž do role náramně pasuje a viditelně si ji užívá, a několika zdařilých nápadů, jako je například vysvětlení Santova původu, ale Šílená noc nikdy neklesne pod úroveň mírného nadprůměru.
Foto: CinemArt