Black Widow – návrat ztracené dcery

11.7.2021 at 22:13  •  Posted in Recenze by

Vzpomínáte? Adaptace komiksových filmů nebývaly k vidění jen na Disney+ a HBO GO/Max. Black Widow z marvelovského filmového universa je jednou z prvních snah zámořských studií opět dobýt světové kinosály.

 

   Black Widow je od léta 2019 první film studia Marvel, který vstoupí do kin – světovou premiéru měl mít již na počátku května 2020. Zatímco studio již lákalo do kin s finálním trailerem, kvůli pandemii se blížil nevyhnutelný odklad. Nyní je Black Widow stíhána vystřízlivěním, které snímku přivodila násilná pauza. Stejně tak na ni vrhá stín velikášský úspěch Avengers: Endgame (2019).

   Postava Nataši Romanovové vznikla pro stránky komiksových sešitů v roce 1964. Její predispozice, které byly v souznění s probíhající studenou válkou, Marvel Cinematic Universe transformovalo pro moderní potřeby a ve filmu Iron Man 2 (2010) jí dalo tvář Scarlett Johanssonové. Její superhrdinské alter ego „Black Widow“ v mnoha projektech fungovalo především jako parťák přednějších mužských postav. Na vztahu s Natašou ukazovali své momentální postoje, nálady a hodnotové principy. Nyní se zvláštní agentka poprvé ocitá v centru dění. Black Widow nás přenáší do minulosti, po událostech Captain America: Občanská válka (2016). Avengers se rozdělili na dva tábory a v důsledku toho hledá Nataša místo, kde by se mohla ukrýt. Camping v Norsku ji ale naruší nebezpečná zásilka.

   Pro figuru Black Widow nejde o definiční příběh, ačkoli ve vztahu s postavou objasňuje mnoho věcí, které byly v minulých filmech série načrtnuté. Film neprezentuje zrození hrdinky, je spíše odbočkou z hlavní linie, která vyvrcholila v Endgame. Očekávání, která se za více než rok nastřádala, odměňuje jen střídmě.

 

сила женщин

   Australská režisérka Cate Shortlandová se pro projekt ukázala jako pochopitelná volba. Studio Marvel při volbě režisérů dlouhodobě myslí na potřeby jednotlivých projektů – na rovině výstavby vyprávění, tematiky i postav. Shortlandová se kvalifikovala díky svým zkušenostem s ženskými příběhy. Známá je především filmem Lore (2012), v kterém sledovala německou dospívající dívku v závěru druhé světové války. Její předchozí dílo Berlínský syndrom (2017) zachycuje drama novinářky, kterou uvězní ve svém bytě muž, s kterým se na jednu noc sblížila.

   V úvodu Black Widow Shortlandová poměrně přesně opakuje první minuty Lore. Rodina ruských špionů, v které Nataša vyrůstá, se narychlo balí a pod hrozbou utíká ze svého domova. Režisérka následně prokazuje, že si poradí i s rozsáhlými akčními scénami (nebo jen dobře úkoluje asistenty režie). Následuje příliš blízká inspirace intrem seriálu Takoví normální Američané (2013–2018) s uondanou cover verzí Smells Like Teen Spirit od Think Up Anger. Na druhou stranu, přítomnost úvodních titulků je jedna z největších inovací v rámci marvelovské série. Zároveň nás stručně seznamují s nucenou převýchovou Nataši ve vrcholovou agentku.

   Nepříjemné nebo přímo traumatizující zážitky z výcviku, na které postava v minulých filmech často upomínala, však nejsou dominantou Black Widow. Tragické mládí Nataši vyprávění objasňuje jen ve velmi obecných rysech. Jako nájemnou vražedkyni Natašu tvůrci odmítají ukázat. Black Widow je příběh, v kterém se protagonistka vypořádává s důsledky – to především znamená záchranu blízkých, které v minulosti ztratila. Nataša se brzy shledá se svou nevlastní sestrou Jelenou, jejíž představitelka Florence Pughová filmu jasně vévodí a bez problémů trefuje potřebné tóniny své postavy. Ačkoli ve snímku svou starší sestru poněkud zastiňuje, pro potřeby universa je to patrně dobrá zpráva, protože studio má s Jelenou očividně své plány.

 

Vražedný slet

   Cílem sesterské dvojice se stane „posbírat“ napříč Ruskem celou původní rodinu. Čím více členů přijmou, tím více jednorozměrně skupina působí. Jakmile se připojí David Harbour (jediný sovětský supervoják Red Guardian) a Rachel Weiszová (sebevědomá vědkyně Melina), scenáristé jen opakují několik variací na téma rodinných trampot, jak si odloučení po dlouhé době nerozumí. Mělo to být emocionální srdce filmu, rodina se ale dává dohromady příliš pozdě a na příliš krátkou dobu.

   Stejně jako falešná rodina, tak i motivy zneužívání a osobní zodpovědnost jsou podány velmi těžkopádně, jako by vznikly v časovém presu těsně před uzávěrkou (zcela v protikladu zručného konstruktérství Endgame). Postavy se zastavují, hovoří ve frázích a ty očekávaně ironizují. Rušivá spolupřítomnost seriózních a humorných momentů je v sérii stabilní, nicméně její užití opět vyžaduje taktizování, které film na rozdíl od svých hrdinek nezná.

   Vyloženě ostudné je podání celé organizace Rudá komnata, která z Nataši udělala vražedkyni. Jakožto malý fikční svět v universu je Black Widow o úroveň pokleslejší a neinspirativnější než většina příspěvků z MCU. Figurují zde další séra k ovládání lidské mysli, pokračovatel Zimního vojáka a úlisný ruský záporák s pivním břichem (Ray Winston) – definice šestákového vrahouna, který ve zlomový moment vede s hrdinkou megalomanské monology. Dílo je ve scéně konfrontace dokonáno nemotornými flashbacky.

 

Černá vdova mimo rytmus

   Možná nejcitelnější problém Black Widow je její rytmická nevyrovnanost. Zatímco první hodina je zahlcená akčními scénami a cestováním po světě, druhá polovina filmu je výrazně pozvolnější. První hodina skýtá šest rozmanitých akčních scén, které vždy dělí jen pár minut „odpočinkového času,“ během kterých si postavy poví jen to podstatné. Vyprávění se poté k finále jen plouží a řeší převážně rodinné nesnáze. Black Widow se neumí ztišit, až jí dojde dech.

   Samotná přítomnost akce ještě nezajišťuje, že Black Widow kineticky, emocionálně nebo esteticky zapůsobí. Shortlandová navazuje na lekce známé z Captain America: Návratu prvního Avengera (2014), brzo ale dojdeme ke zjištění, že pro postavy není ohrožení nikdy dramatické – protagonisté sice mluví o nebezpečí, ale v potřebné chvíli se vždy překonají. V jiných situacích si nečekaně dovolují a riskují. Nebeské dobrodružství, které Nataša v závěru prožije, naznačuje, že jakékoli obavy o její život byly v předchozím dění úplně zbytečné.

   Black Widow je tak pouze jednoduché requiem pro chytlavou figuru, na kterou je navěšeno několik papírových motivů. Toto loučení s postavou bohužel postrádá eleganci.

(5/10)

 

Foto: Falcon

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Black Widow

Režie: Cate Shortlandová; Scénář: Ned Benson, Jac Schaeffer, Eric Pearson

Hrají: Scarlett Johanssonová, Florence Pughová, Rachel Weiszová, David Harbour, O.T. Fagbenle, Ray Winstone, William Hurt a další

Žánr: akční, komiksový, sci-fi; Země původu: USA; Stopáž: 134 minut

Premiéra: 8. července 2021

Marek Koutesh
Starší příspěvky:
VIDEO: Zaklínač – 2. série

Delší a nabitější akcí. Taková je nová ukázka z druhé řady seriálu Zaklínač. Na Netflixu se objeví 17. prosince 2021....

Zavřít