Trans aneb Terapie – Recidiva – Amnézie – Násilí – Sex

0
12.6.2013 at 11:42  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Danny Boyle uvádí: frenetické odstranění nehtů, mozkovny a pubického ochlupení.

  „Pohodlně se usaďte a zavřete oči. Chci, abyste se vnitřně přesvědčili, že se na plátně před vámi za chvíli odehraje pokus o něco výjimečného. Představte si, že se cítíte uvolněně, svěže, netíží vás nic jiného, než jak bude vypadat redefinice žánru noir v podání oscarového provokatéra Dannyho Boylea.“ Anebo víte co? Otevřete oči a prostě si jen užijte jeho nový přitažlivý thriller.

   Kdysi bývávalo provedení loupežného přepadení na aukci výtvarných skvostů jednoduché jako facka. Stačila trocha odvahy a drzosti, než se stačili počestní přihazovační pracháči otočit za vlastním chvostem, čorkař byl za humny a ještě dál, načež prodával s tučným ziskem. Dnes hrají prim bezpečnostní technologie a vycvičení odborníci, kteří v případě náznaku nebezpečí v okamžiku vědí kudy kam. Aby se zlodějina vydařila, je třeba něčeho navíc. Nejlépe mít v rukávu insidera, který se postará, aby dokonalá opatření selhala, a stopy přesto zůstaly zameteny.

259-TRANCE-PS.tif

Tři hráči

Takovým člověkem je Simon. Plat specialisty na výtvarné umění mu nestačí a chce si přivydělat spolčením se zločinným gangem, toužícím po milionovém Goyovi. Naplánují tedy nikterak dokonalý zločin, který spoléhá spíše na Simonovo postavení než na překombinované a efektní lupičské kudrlinky. I přes přímočarost plánu se všechno pořádně zamotá.

Nikoliv však otřepaným heist-movie stylem. Akce proběhne až na drobnosti podle plánu, krádež se přesto nepodaří. Když lídr gangu Franckie v bezpečí odhalí zabalený lup, ukáže se, že mu k prodeji zůstal pouhý rám, slavné plátno chybí. Jediný, kdo má v hlavě celou pravdu, je Simon. Ten ale přišel k úrazu a odměnou za drobné zaváhání v akci je mu amnézie. Na to, co se mohlo s plátnem přihodit, si zkrátka ne a ne vzpomenout. Pomoci mu může leda schopný hypnoterapeut. Nebo radši ještě schopnější terapeutka Elizabeth.

TRASA-991.DNG

Prvotřídní karty

Ve chvíli, kdy na scénu vstoupí femme fatale s extra schopnostmi manipulovat lidskou myslí, se začne realita střídat až prolínat s výplody nejen Simonovy sugestibilní mysli a komplikovanost vyprávěnky zhoustne ještě více. Ne že by do té doby režírující Danny Boyle držel vyprávěcí roviny na uzdě. Hned na začátku vyzývá Simona k informování diváka o svém příběhu prostřednictvím flashbacků, představ i pohledů upřených přímo do kamery, aby vzápětí nechal hlavní děj běžet za dynamického stříhání a plného působení vtíravé zvukové složky, která nutí neposedné běhy poklepávat do rytmu. Počítejte pak s vypilovaným dravým vizuálem, který se nebojí přepálených barev ani efektních světelných kompozic, a nemůžete zůstat na pochybách, že se tu nabízí audiovizuální extratřída.

Po snímcích jako Sunshine či 127 hodin se od anglického tvůrce ani nedalo čekat nic jiného. Od anglického tvůrce se zálibou ve skotských a irských hercích, mimochodem. Jestli dříve rád pracoval s Ewanem McGregorem nebo Cillianem Murphym, nyní obsadil do hlavní role Jamese McAvoye a dá se říct, že tahle ostrovní spolupráce opětovně skvěle funguje. Ústřední protagonista dokazuje své herecké kvality i dosud neomylný cit na zajímavé produkce. Vedle něj září i Vincent Cassel a Rosario Dawson, ačkoliv v jejich případě se jednalo spíše o přesný casting a typovou sázku na jistotu.

186-TRANCE-PS (2).tif

Prohýřená partie

Vynikající predispozice však přece jen zhruba v polovině snímku začínají tonout v překombinovaných pletkách scénáře. Jeho autorem je Jon Ahearne (jednu verzi podobného příběhu už si kdysi sám natočil), do řemesla mu zafušoval Boyleův dvorní pisálek John Hodge (společně dělali Mělký hrob, Trainspotting, Pláž). Zápletka v Boyleově podání sice sem tam vyhřezne v nějakou dechberoucí scénu či nervydrásající sekvenci, čím více však nabízí strhujících možností, tím méně čitelnou je pro diváka, který se snaží pochytat všechny volné konce.

   Když pak všechno směřuje k onomu nutnému velkému zvratu a závěrečné pointě, nepříliš originální (jakkoliv překvapivá a šmrncovní) dohra nedostojí laťky nasazené předchozími do krajnosti dovedenými otáčkami děje. Nezafungovala tedy především gradace napětí. Pokus o předfinální eskalaci v podobě vizuálně strhujícího závěrečného rozetnutí základního vztahového trojúhelníku postrádá vnitřní působivost předchozích hypnotických vizí a jejich prokládání scénami z reálného dění.

 TRASA-1067.DNG

  Neznamená to selhání Dannyho Boylea jako vypravěče, natož jako jednoho z nejprogresivnějších tvůrců soudobé generace. Bohužel to ale znamená částečně promarněnou příležitost a pouze velmi kvalitní thriller, nikoliv filmovou událost jara.

(7/10)

Přečteno: 846x

Vašek Voslář

Odmalička vybíravý filmový nadšenec, mohl by se utlouct po koncepčních, promyšlených a nápaditých, ne však nutně experimentálních a nadšeneckých dílech. I proto jsou aktuálně jeho největšími oblíbenci sourozenci Wachowští. Na Moviescreenu tříbí své postoje od roku 2012.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
53. ZLÍN FILM FESTIVAL – nové vedení, staré problémy

53. ZLÍN FILM FESTIVAL vzbuzuje polemiky o tom, nakolik je jeho doprovodná sekce určená zájmům partnerů a sponzorů a jestli...

Zavřít