Z Uherského Hradiště se na deset dnů opět stane epicentrum filmového fanouška. Startuje se v pátek 27. července.
Letní filmová škola patří s 44. ročníkem mezi zavedené přehlídky. Od jiných festivalů se liší edukačním rozměrem. Letos strůjci celé akce přistoupili ke změně programové koncepce, která má za cíl zjednodušení struktury programu směrem k větší srozumitelnosti a atraktivitě. Jestli se záměr povedl, se ještě ukáže. Z programu zmizel blok zaměřený na vybranou národní kinematografii (v minulosti třeba filipínskou nebo švédskou) i výběr z filmů Visegrádské čtyřky (zbylo primárně Česko a Slovensko, ale část zachytí i sekce Východní přísliby).
Místo toho nastoupila čtveřice základních bloků, podle nichž by se návštěvníci měli orientovat. Část programu se tak soustředí do kategorie historie, další se naopak podívá na současnost, třetí se týká české a slovenské tvorby a poslední akcentuje hosty a jejich filmy.
Redakce Moviescreenu bude na 44. Letní filmové škole přítomna. Aktuální postřehy můžete v průběhu přehlídky sledovat na twitterovém kanálu Moviescreenu.
Do historie s Bergmanem i muzikály
Historie nabízí minimálně tři silná témata. Jedním je retrospektiva Ingmara Bergmana, druhým jsou filmy Friedricha Wilhelma Murnaua s živým doprovodem a třetím je žánr muzikál. Bergmanovi se dostalo pozornosti díky velkému výročí – letos je to sto let od jeho narození. LFŠ tak představí kolekci filmů, které vybrala švédská profesorka filmových studií na univerzitě ve Stockholmu Maaret Koskinenová. Jeho osobnost pomůže přiblížit Katinka Farago, která s Bergmanem přes 30 let spolupracovala a byla svědkem mnoha jeho zápasů se světem i sebou samým. Někteří diváci ale mohou zažívat déjà vu, protože loni se s fokusem na Švédsko také promítalo několik Bergmanových filmů.
V případě Murnaua zase uplyne 130 let od narození a unikátního hudebního doprovodu se v Hradišti dočkají jeho filmy Upír Nosferatu, Východ slunce, Strašidelný zámek, Hořící důl, Poslední štace, Tabu, Faust a Chléb náš vezdejší. Murnauovy filmy s živým doprovodem letos nabídlo i pražské kino Lucerna a diváci, kteří toho využili, tak získají možnost porovnat, která hudební variace je lepší.
Sekce Muzikály se pak žánru věnuje napříč časem, účastníci přehlídky si tak budou moct udělat obrázek o tom, jak se vyvíjel od svých začátku (například The Broadway Melody z roku 1929) do moderních časů (mimo jiné Hairspray z roku 2007 s Johnem Travoltou nebo oscarové Chicago z roku 2002). Další muzikálové kousky přináší Projekt 100, který je tradičně integrální součástí LFŠ, k vidění tak budou i Vlasy nebo Rocky Horror Picture Show.
Čtvrtou historickou sekcí je Roztržená opona, jež se zaměří na období studené války a snímky sloužící propagandě. Na nich se často podíleli renomovaní tvůrci, kteří jim dokázali zajistit takovou míru profesionality a přesvědčivosti, aby jejich ideologická podstata byla pro běžného diváka prakticky nepostřehnutelná. Základem jsou čtyři filmové dvojice natočené v Československu a ve Spojených státech, jednou z nich bude třeba Top Gun a Vysoká modrá zeď.
Současnost s podivnými Řeky, virtuální relitou i skandálním Trierem
V rámci bloku soustředného na současnost vznikla nová sekce nazvaná Ikona. Věnuje se kultovním režisérům současnosti a jako první prozkoumá Larse von Triera. „Cílem sekce je představit méně známou tvorbu von Triera, základní prvky, ze kterých se postupně složil obraz velkého režiséra, a ozřejmit divákům genezi jeho kariéry. Festival uvede von Trierovy studentské filmy, experimentální práce, reklamy, videoklipy, divadelní záznamy a zároveň i nejzásadnější celovečerní hraná díla,“ přiblížil hlavní dramaturg Letní filmové školy Jan Jílek.
Současnost také patří nejmodernějším technologiím. Nepřekvapí tak, že se Letní filmová škola bude věnovat fenoménu virtuální reality (VR). Program představí autorské dokumenty s ekologickou či migrační tematikou, artové kousky z předních světových festivalů nebo výběr nejzajímavějších VR videoklipů.
Ze současných artových směrů Letní filmová škola představí Greek Weird Wave, jejichž nejznámějším představitelem je zřejmě Yorgos Lanthimos, který natočil Humra nebo Zabití posvátného jelena. Na festivalu se představí jeho starší snímky Špičák a Alpy. Prostor ale dostanou i další zástupci směru jako Athina Rachel Tsangar či Panos Koutras.
Tento filmový směr je podle pořadatelů bytostně spjat s politickou, společenskou i ekonomickou situací současného Řecka. Krize, ztráta identity a všeobecný chaos v zemi se do jejich filmů promítají v podobě relativizace tradičních hodnot, násilí, černého humoru či absurdity.
Hostům vévodí držitel Řádu britského impéria Mike Leigh
Jako každý rok pak budí pozornost výběr hostů, největší letošní hvězdou bude britský režisér Mike Leigh, jeden z nejslavnějších evropských režisérů, vítěz Zlaté palmy z Cannes, Zlatého lva z Benátek a držitel Řádu britského impéria, který je nejčastěji spojován s britským sociálním realismem. Představí reprezentativní retrospektivu svých filmů (včetně jeho posledních snímků jako Mr. Turner a Další rok, které potvrzují, že talent neztrácí) a v rámci “divoké karty” také tři snímky z historie světové kinematografie, které jej nejvíce ovlivnily. Volba padla i na Formanovy Lásky jedné plavovlásky.
Mezi potvrzenými hosty ze zahraničí je rovněž německý režisér Roland Klick, chilský artový guru Alejandro Fernandéz Almendras nebo Polák Andrzej Jakimowski (který uvede své výborné Imagine).
Slavnostně letošní ročník zahájí íránský tvůrce Bahman Ghobadi s filmem Želvy mohou létat. „Ghobadi je klíčovou osobností íránského i kurdského filmu, jejíž hlas zní a filmy rezonují na všech velkých světových festivalech. Pro LFŠ je nesmírnou ctí přivítat po Abbasi Kiarostamim a Mohsenu Makhmalbafovi dalšího klíčového tvůrce z tohoto kinematograficky fascinujícího prostoru,” řekl Jílek.
Mimo pozornost nezůstane ani domácí kinematografie. Slavnostní zakončení obstará Robert Sedláček se světovou premiérou filmu Jan Palach. Jako host dorazí mimo jiné herečka Iva Janžurová, která převezme ocenění.
Češi se Slováky slaví výročí
A protože se v tomto roce připomíná sté výročí od vzniku Československa, česká a československá kinematografie bude jedním z důležitých bodů programu. „Českému filmu se v programu Letní filmové školy sice věnujeme tradičně, letošní výroční rok (zahrnující i 120 let českého filmu) chceme ale využít ani ne tak k přehlídce ‚významných‘ filmů anebo snímků, které ona výročí explicitně dokumentují, ale k zamyšlení a širší debatě o nás samých. A že je jí zapotřebí,” řekla programová ředitelka Iva Hejlíčková.
Počínaje letošním rokem tak startuje tříletý projekt, během něhož chce Letní filmová škola český národní charakter zkoumat detailněji. Letos v sekci Češi – hrdinové, nebo padouši festival uvede filmy jako Past Martina Friče, Noc nevěsty Karla Kachyni či Tichou bolest Martina Hollého, kterými poukáže na to, jak tenká je v Česku hranice mezi obdivem a zatracením. V příštím roce se v sekci Češi – smějící se bestie bude program věnovat fenoménu smíchu jako českému národnímu antidepresivu a v roce 2020 dojde v sekci Češi – chcípáci na tuzemskou pasivitu a bolestínství.
Opět také dojde na retrospektivu slavného Čecha v zahraničí. Po Alexandrovi Hackenschmiedovi, Ivanovi Passerovi a Františkovi Čápovi dojde na Jiřího Voskovce. I když nejslavnější je jeho role jednoho z porotců ve Dvanácti rozhněvaných mužích, v Americe sehrál několik desítek filmových rolí, mnohokrát se coby “guest star” objevil v televizních seriálech a mimořádně zajímavé bylo i jeho působení na newyorských divadelních scénách. Hercovo rodinné zázemí v kontextu jeho kariéry přiblíží i dokument Libuše Rudinské Můj otec George Voskovec.
