Kdo by to byl tušil, že nejlepším filmem vyrobeným v loňském roce, byla Zelená kniha?
Peter Farrelly spolu s bratrem Bobbym dvě dekády bavili diváky svými komediemi jako Blbý a blbější (1994), Něco na té Mary je (1998) nebo Těžce zamilován (2001). Jejich filmy nenabízely nejsofistikovanější humor, byl spíš, řekněme, fyzický. Jejich řetěz vzájemné spolupráce přerušila až Zelená kniha, která je jenom Peterovou režijní zásluhou a která je úplně jiná než jeho dosavadní filmografie.
A hle, hned je z toho Oscar za nejlepší film. Dodejme, že Oscar pro film, s kterým mělo problém co nejméně hlasujících akademiků. Možná proto, že film jakožto road movie málokdy přeřadí na vyšší rychlost, natož aby nedal blinkr a neupozornil, kterým směrem se chystá.
Absence nesnášenlivosti
Abychom to zjednodušili, Zelená kniha je pohodový film. Je to příjemná podívaná s lidským rozměrem, která divákům připomíná, že všichni jsme lidé a měli bychom se mít rádi, protože pak je svět růžovější. Hlavně žádný rasismus, jasný? Protože o to tu kráčí. Ocitáme se totiž na začátku šedesátých let minulého století, kdy ve Spojených státech ještě výrazně kvetla rasová segregace a s ní spojený rasismus.
Černošský muzikant doktor Donald Shirley se chystá se svým triem vyrazit na turné po jižanských státech. Za tím účelem si najme Tonyho „Pyska“, aby mu jednak dělal řidiče a jednak pomáhal řešit případné konflikty. Tony práci přijímá, protože momentálně nemá práci, a to přesto, že má vůči černochům sám předsudky.
Nebo to tak aspoň vypadá, když skleničky, ze kterých se u něj doma napili černošští opraváři, raději vyhodí. Jenomže pak si plácne s doktorem a rasismus je náhle fuč. Příběh se z neznámého důvodu dobrovolně zbavil jedné oblasti napětí, a tak je zápletka o napravení hrubiána dost krotká až plytká, natož aby něco skutečně vypověděla třebas i o latentním rasismu v duši člověka.
Jak si kdo prostře…
Nejlepší přátelé až na věčnost z nich okamžitě nejsou snad jenom proto, že každý má trochu jinou představu o správném vkusu, ale to jsou jenom úsměvné drobky, jako když se dohadují o muzice nebo jídle. A úsměvy se snímek snaží vyvolávat, příkladně jako správný feel-good film.
Dramatické situace nenastávají ani jako externí problém vyplývající z jejich pobytu na jihu. Ne že by se nenaplnily obavy, že si doktor na jihu koleduje o malér, ale nepříjemné chvíle nedostanou šanci vygradovat. Tony totiž potvrzuje svou reputaci člověka, který se dokáže vykroutit i z úzkých.
A tak nám Peter Farrelly nenaservíroval zasloužený oscarový flák, který by byl kombinaci autorské vize a silného příběhu, ale jenom solidní kus, kde komedie převažuje nad dramatem, a to způsobem, že se herci Viggo Mortensen a Mahershala Ali (nyní už dvojnásobný oscarový laureát!) dopouštějí téměř parodie, když své postavy zachycují ve směšných rozepřích. Navíc, méně nápaditě natočený film snad v nominacích ani nebyl.
Oscar vlastně Zelené knize škodí právě i z toho důvodu, že takové ocenění klade na film vysoké nároky. Když od něj odhlédneme, není to zlý film, jenom není a nechce být výjimečný.
Foto: Aerofilms
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Peter Farrelly; Scénář: Nick Vallelonga, Brian Hayes Currie, Peter Farrelly
Hrají: Viggo Mortensen, Mahershala Ali, Linda Cardellini, Don Stark, Brian Stepanek, P.J. Byrne a další
Žánr: drama, komedie, road movie; Země původu: USA; Stopáž: 130 minut
Premiéra: 7. března 2019
