Ted Bundy se neslavně zapsal do historie kriminalistiky, jeho masku neviňátka se pokouší zachytit nový film.
Jméno Teda Bundyho je více známé v Americe, kde stál v záři reflektorů soudního přelíčení, které bylo v sedmdesátých letech minulého století vysíláno přímým přenosem v televizi. Z muže, který byl obžalován z bestiálních vražd, se však stal miláček mnoha diváků (respektive divaček). A místo toho, aby se film nořil do kriminálního pozadí případů a přibližoval, co a jak Ted Bundy udělal, soustředí se právě na jeho šarm, na kontrapunkt zastiňující vznesená obvinění a ukazující, jak dosáhl marketingového vítězství ještě předtím, než se porota dobrala verdiktu.
Režisér Joe Berlinger projevil neobvyklý zájem o osobnost Teda Bundyho. Kromě aktuálního filmu uvedl letos i dokumentární minisérii Conversations with a Killer: The Ted Bundy Tapes, která využívá autentických dobových záběrů a nahrávek. Hraný a dokumentární projekt ale v zásadě vypadají jako dvojčata, byť hraný film Berlingerovi umožňuje prozkoumat Bundyho charisma, se kterým veškerá nařčení a podezření odrážel.
Zájemci o krvavé detaily přijdou zkrátka
Film se záměrně vyhýbá tomu, aby diváka zaváděl na místo činu, aby byl svědkem vraždy, zohavování či znásilnění a s hrůzou odhaloval motivy a myšlenkové pochody člověka, který je něčeho takového schopen. Naopak se stáváme součástí jeho okolí, které nemělo o nějaké temné stránce Bundyho světa ponětí, a pokud divák neví, co se tehdy stalo, snadno se stává váhavým pozorovatelem jako u jiných fiktivních soudních dramat. Bundy uplatňuje svůj vliv a tvoří vlastní píárový obrázek složený ze lží a manipulací.
Filmové zpracování tehdejších událostí se opírá o ideální casting. Bývalá hvězda středoškolských muzikálů Zac Efron pokračuje v budování renomé uvědomělého herce (nedávno byl k vidění v ryze autorském snímku The Beach Bum /2019/). Jako Bundy míchá okouzlující úsměv, sebestřednou jistotu i naivní nevinnost.
Ovšem víc než u jiných tady platí, že nikdo není tak dokonalý – Efronův Bundy tak sice zanechává veřejný dojem sympaťáka, ale ve vhodných momentech je modelován s temnými konturami za odlupující se maskou neviňátka.
Sheldon zůstane Sheldonem, bohužel
Naneštěstí v jiných rolích tak šťastná ruka nebyla. Vysloveně omylné je obsazení Jima Parsonse jako hlavního žalobce u soudu, protože herec se nedokáže zbavit aury postavy Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku (2007–2019), s nímž dost možná ještě dlouho (ne-li navždy) bude spojen.
Není to ale jenom film o Bundym a jeho procesu, částečně se snímek stává i črtou o člověku, který žije s masovým vrahem, ale nemá o tom téměř ponětí. Velký prostor dostává Bundyho přítelkyně Liz v podání Lily Collinsové. Dcera Phila Collinse se snaží budovat kariéru v branži už dobrých deset let, stále však zůstává za slávou svého otce.
Zlo s lidskou tváří jí sice dává prostor rozvinout herecké dovednosti a v roli sebeobviňujícího ztroskotance je nanejvýš působivá, avšak film jako takový si nedokázal vybudovat renomé, které by automaticky akcelerovalo její kariéru. Obávám se, že dílo zůstane i ve stínu sesterské dokumentární série, kterou najdete na Netlixu.
Foto: Bontonfilm