Will Smith v režii vizionářského tvůrce Anga Leeho bojuje sám se sebou, a to nejen obrazně.
Henry Brogan (Will Smith) dělá pro vládu nájemného zabijáka. Pokud je potřeba někoho nebezpečného odstranit, zvládne to lépe než kdokoli jiný. Tahle kariéra ale zanechá na člověku stopu a Henry se rozhodne, že je čas jít takříkajíc do penze. Jenomže se zároveň dostane k informaci, že vždy nezabíjel jenom typické padouchy jako například teroristy, ale že pomáhal odstraňovat prostě jen nepohodlné osoby. A jak se v tom začne šťourat, stane se z něj samotného terč. A pošlou na něj někoho, kdo dokáže odhadnout každý jeho pohyb, jako by byl jeho stínem, jako by to byl on sám.
Blíženec patří mezi příběhy, které se Hollywoodem potulovaly už nějakou dobu. To se možná podepisuje na jeho archaické přímočarosti, naivnosti a absenci nadsázky, zároveň ale v kontextu soudobé blockbusterové tvorby působí jako další svěží závan.
V poslední době se s tím opakuji čím dál častěji, ale nové látky, inovativní nápady a odvážné cesty, jakkoli se při nich naseká řada chyb, jsou v poslední době ve filmovém průmyslu působivější a pozoruhodnější než komerční hity a pokračování zavedených značek. Ty jsou vyrobeny tak, aby splňovaly standard kvality, ale připomínají tak ekvivalent fast foodu v McDonald’s.
Posouvání hranic média
Režisér Ang Lee netočí tuctově. Proslavil se snímkem Tygr a drak (2000) a každým svým dalším dílem, i když jde o intimní drama jako Zkrocená hora (2005), dává najevo, jak moc vnímá rozšiřující se technologické možnosti při vyprávění filmového příběhu. Navíc je sám pomáhá posouvat. Teď je podobně jako někteří kolegové (Peter Jackson a James Cameron) uhranut natáčením filmů při větším počtu snímků za sekundu. Ozkoušel si to už na seriózním dramatu Ulička slávy (2016) a kombinaci 3D a 120 snímků za sekundu (oproti běžným 24 snímkům) aplikoval i v akčním Blíženci.
Na jednu stranu to znamená, že jen hrstka lidí výsledek uvidí způsobem, jak ho tvůrce zamýšlel, protože většina kin po světě na tento typ projekce není vybavená. Avšak i v Česku je možné film zhlédnout ve 3D a se zvýšeným frame ratem (60 snímků za sekundu), což je ideální způsob, jak Blížence vidět. I mírně zvýšený počet snímků totiž posouvá vizuální dojem z díla a představuje tak neobyčejný zážitek, který už později doma nepůjde tak dobře nasimulovat.
Blíženec je neobyčejně strhující akční podívanou, a to právě proto, že Ang Lee všechny adrenalinové momenty koncipuje tak, aby tyto chvíle to takzvané 3D+ zesílilo a diváka vtáhlo doprostřed dění účinněji než obvyklé akční podívané. O to víc stojí za to vidět tuto přehlídku vizuální jedinečnosti, jež působí hyperrealisticky, protože se nevypadá, že by budoucnost filmového média směřovala tímto směrem.
To be forever young
Lee staví Blížence na ještě jednom technologickém pokroku, se kterým se nejspíš budeme setkávat čím dál častěji – digitální omlazování herců. Rok 2019 pravděpodobně vstoupí do dějin jako čas, kdy se z této procedury začal stávat technologický standard. Extenzivně ji využila Captain Marvel, když potřebovala mimo jiné mladšího Nicka Furyho, ale nechtěla přeobsazovat Samuela L. Jacksona. Zásadní bude tato metoda i v očekávaném mafiánském opusu Martina Scorseseho Irčan, v němž se potřebovali zbavit vrásek u Roberta De Nira či Al Pacina.
Blíženec dělá možná o krok navíc, když hlavní postavu v podání Willa Smitha nejen digitálně omlazuje do doby, kdy sotva odrůstá pubertě, ale ještě ji staví tváří v tvář Smithovi v nynějších jednapadesáti letech. I když na záběrech, kde je mladší verze Henryho vidět z dálky, by se dalo ještě zapracovat, pokud jde o detailnější pohledy, je Blíženec až děsivě přesvědčivý. Věrohodnost digitální masky navíc pomáhá zvýšit onen melodramatický scénář, který však ve tvářích postavy vyvolává bouře emocí. V odlesku jejich uslzených očí se tak zračí triková revoluce.
Z hlediska charakterizace postav by se snímek mohl více ponořit do psychologie konfliktu starého a mladého „já“, který vyřeší příliš snadno a vlastně se tím okrade o notnou dávku napětí a zábavy. Ovšem jinak kombinuje efektivnost s efektností v jednom z nejzábavnějších kousků, co letos kina nabídla.
Foto: CinemArt