Smrtelné stroje – zadupaný klenot

2
24.12.2018 at 08:00  •  Posted in Recenze by  •  2 Comments

Postapokalyptická sci-fi z produkce Petera Jacksona si vysloužila velkou kritiku. A já se jen divím. Je to brak, ale nádherný.

 

   Smrtelné stroje vyznívaly jako projekt odsouzený k prohře – kvalitativní i finanční. Tato knižní adaptace totiž vypadala, že udělala všechno možné špatně. Působila jako film, který je postavený na zajímavé premise světa budoucnosti, kde lidstvo přežívá v městech na kolečkách, ale kterému chybí jakýkoli silný příběh. Vypadalo to, že má nezajímavé postavy, což podpořil casting, který většinou vybíral z prakticky neznámých tváří.

   Do toho započítejme, že do snímku je zapojený Peter Jackson, který sklidil hodně slávy se zfilmování knižní trilogie Pán prstenů (2001–2003), avšak ztratil část svého kreditu s trilogií Hobit (2012–2014). Navíc zůstal na pozici producenta a režii Smrtelných strojů byla v rukou debutanta Christiana Riverse, který předtím dělal na tricích (takový Eragon /2016/ ukázal, jak u diváků dopadají filmy, které vedou lidi přes triky).

   Prostě všechno možné hrálo v neprospěch díla, kterému nijak nepomohla marketingová kampaň, a tak se v nabitém prosinci z filmu stal komerční propadák. Přitom je to škoda, protože Smrtelné stroje jsou spíš překvapivě svěžím klenotem na poli blockbusterů.

 

Film a hrdinka spoléhající se sami na sebe

   První výhodou je, že je to originál. Žádný prequel, sequel nebo spin-off. Naši pozornost si musí získat od píky, a to se mu daří do první minuty až do napínavého finále v sevřeném vyprávění. Smrtelné stroje málokdy jedou na neutrál, do svého světa nás vrhnou po hlavě v úžasné honičce mezi motorizovanými městy. Filmaři jsou milosrdní, že všemi fakty o novém světě nezahustí hned začátek. Drobné informace rozhazují napříč dějem tak, že z toho lze poskládat obrázek o tom, kde se nacházíme. Tvůrci nemají třeba zapotřebí ani vrazit do prvního záběru titulek, že se píše rok ten a ten, protože to nemá žádný význam pro samotný příběh. A ano, Smrtelné stroje mají příběh. A nejdůležitější je, že ho budují na osobní rovině. Film opravdu není jenom o tom, jak spolu zápasí radnice v rámci městského darwinismu – to by byla záhy nuda.

   Především jsou Smrtelné stroje o Hester Shawové, o vrahovi její matky, náhradním otci, nečekané lásce i hrdinném odporu proti destruktivním silám (jako by sám název naznačoval, že hlavními stroji jsou ty smrtelné, tedy lidé). Hester Shawová působila v propagačních materiálech nevýrazně, což bylo dáno i jejím zahalením v rudé šále, která skrývá její poznamenanou tvář. Je ale skvělá hrdinka, která má silnou motivaci i pozoruhodnou minulost, jež ji pronásleduje (doslova v postavě frankensteinovského Shrikea). Dosud neznámá islandská herečka Hera Hilmarová v roli Hester je velkým překvapením. Předvedla neobyčejný talent a je velká škoda, že účast ve Smrtelných strojích bude kvůli pověsti filmu spíš k její škodě.

   Filmu neobyčejně silně fungují vztahy mezi postavami i emocionální pasáže, jejichž vrcholem je střet Hester a Shrikea v oblačném městě, který ukazuje, že i s jednou povedenou montáží funkčně vloženou do příběhu dokážete vyvolat silnější dojetí, než když se k něčemu dobíráte deset filmů. K tomu si připočtěte parádní soundtrack od Toma Holkenborga (Junkie XL), který dopad scén posiluje.

 

Nejvtipnější vždycky nevyhrává

   Smrtelné stroje jsou vážným snímkem, a byť mu to je mnohdy vyčítáno, je to naopak jeho přednost – v éře, kterým vládnou blockbustery, v nichž musí skoro každou scénu prostupovat humor a v nichž se pohybují sebevědomí vtipálci, jsou Smrtelné stroje vyprávěním, kde je cítit, že o něco jde, že sledujeme postavy s jejich slabostmi a zraněními a že jde o velký příběh, který má smysl. Ale pozor, tenhle film není suchar, umí situaci odlehčit, stejně jako ví, kdy zpomalit a nechat scénu vyznít. Jenom s tím vším šachuje se značnou obezřetností.

   Také je úleva sledovat vyprávění, které si nenárokuje širokou znalost mytologie vymyšleného světa. Na nic se totiž neodkazuje a není zaplevelen narážkami na minulé filmy ani budoucí. A byť je v tom něco z Šíleného Maxe (2015), něco ze Star Wars (1977) nebo něco z Terminátora (1984), nepotrpí si na citace a nestaví svůj úspěch na popkulturních základech. Buduje si své vlastní a poctivé. Je samostatně funkční jednotkou.

   Možná to není dokonalý film, ale to mu nebrání v tom, aby byl působivější než většina letošních blockbusterů. Hester má také jizvu na tváři, ale to neznamená, že je škaredá. Lépe by film vyšel snad jedině, kdyby byl natočen jako anime.

   P. S. Vtipnou tečkou samotného filmu je, že vypráví o zlém Londýně v době, kdy vrcholí jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Tomu říkám načasování, bez urážky.

(8.5/10)

 

Foto: CinemArt, Facebook Mortal Engines

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Mortal Engines

Režie: Christian Rivers; Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson

Hrají: Hera Hilmar, Hugo Weaving, Robert Sheehan, Jihae, Ronan Raftery, Leila George, Patrick Malahide, Stephen Lang

Žánr: sci-fi, akční, dobrodružný; Země původu: Nový Zéland, USA; Stopáž: 128 minut

Premiéra: 6. prosince 2018

Přečteno: 241x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

2 komentáře

  1. Daniel / 4.5.2019 at 22:42 / Odpovědět

    Hezky napsané. No ta scéna v oblačném městě mě zasáhla dosti hluboko. Jsem úplně naštván jak je film srážen. Také jsem ho cítil jako něco, co naopak silně osvěžuje dnešní produkci blokbusterů.

    • Adam Fiala / 6.5.2019 at 17:27 / Odpovědět

      Lze jen doufat, že si film časem ještě své diváky najde.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Roma – rozjímání nad ztraceným časem na filmovém vrcholu

Alfonso Cuarón se po mimořádném úspěchu Gravitace zařadil mezi nejváženější filmaře současnosti. Roma jako návrat do období svého dětství pojímá...

Zavřít