Spider-Man: Bez domova – vzpomínkové sběratelské album

23.12.2021 at 13:37  •  Posted in Recenze by

Do kina se ve třetí „sólovce“ dohoupal Spider-Man s tváří Toma Hollanda a diváci se jen hrnou.

 

   Spider-Man potvrzuje, že je jednou z nejpopulárnějších komiksových postav, o níž mají zájem filmoví diváci i tehdy, když sledují životní osudy už její třetí „inkarnace“. Spider-Man tu s námi byl díky Tobeymu Maguirovi už začátkem tisíciletí. Následně nabídl alternativní „amazing“ pohled na postavu Andrew Garfield. A konečně v široce rozkročeném marvelovském vesmíru MCU Spider-Mana ztvárňuje Tom Holland. A právě aktuální tržby naznačují, že popularita chlapce kousnutého pavoukem nehasne.

   I když možná hraje roli jednak to, že letos jde v podstatě o jediného tradičního marvelovského superhrdinu, kterého se návštěvníci kin vedle Shang-Chiho a mimozemských Eternals dočkali. Ovšem nebuďme bláhoví, do kin (navzdory trvajícím covidovým problémům, které poznamenaly návštěvnost jiných blockbusterů) nalákal nový film i fanoušky předchozích verzí Spider-Mana. Upoutávky totiž prozradily, že nějakým způsobem do děje vtrhnou dřívější padouši jako Doc Ock nebo Electro v původním castingu (Alfred Molina, respektive Jamie Foxx). To pochopitelně vyvolalo očekávání i zvěsti, že velké shledání čeká i na různé verze pavoučího muže.

   Jestli v tomhle snímek lakonicky (v češtině) nazvaný Bez domova splní přání diváků, neprozradíme. Nicméně kvůli čím dal většímu ukotvení těchto komiksových filmů v multivesmíru (zdravíme jak seriálového Lokiho /2021/, tak ale i animovaného Spider-Mana: Paralelní světy /2018/), má výsledek v tomto případě určitou gulášovitou konzistenci. A ta konkrétně Peterovi Parkerovi v podání Toma Hollanda zase tolik bodů nenahrává.

 

Gotta chatch’em all

  Místo toho, aby snímek pořádně rozvíjel Spider-Mana, jehož růst jsme sledovali v Homecoming (2017) a Daleko od domova (2019), mění se spíš ve filmový ekvivalent sběratelského alba. Jen postupně shromažďujeme všechny různé postavičky, které jsme někdy v minulosti někde viděli. A přestože rozvětvené MCU si na tom čím dál víc staví svou značku, tentokrát jako by už žádné bariéry neexistovaly.

   Nutně si musíme vzpomenout i na to, jak Spider-Man 3 (2007) Sama Raimiho dojel (mimo jiné) na přítomnost příliš mnoha záporáků. Tady aby se málem stála fronta na to praštit si do Spider-Mana. Zároveň se zbytečně tráví čas tím, aby si postavy například vyměňovaly poznatky o svých rozdílnostech a svých minulostech. To je možná nezbytné pro postavy, ale redundantní pro diváka a odvádí to pozornost od toho, aby Hollandův Peter Parker sám nějak vyčněl.

   Abychom scénáři úplně nekřivdili, sice Peter dostane prostor, aby se přestal spoléhat, že ho z bryndy bude vždy tahat někdo bohatší (Iron Man) nebo magičtější (Doktor Strange) a uvědomil si, že s velkou mocí přichází i velká zodpovědnost, kterou přijme, ale nakonec v tom tento třetí díl není až tak důsledný. A navíc rezonují motivy, které srdceryvněji prozkoumávali starší Spider-Mani.

   Přitom samotný úvodní motiv toho, že je odhalena jeho identita, což je nový element, mohl poskytnout zajímavé, samostatně funkční drama, kdyby se do toho necpal multivesmír.  

   Produkce však hodně, ale hodně vsází na nostalgii publika. Zůstaňme v bezpečné zóně známého a zmiňme už profláknutého Otta Octavia. Jistě se mezi diváky najdou tací, kteří si vzpomenou, jak výrazný byl Spider-Man 2 (2004), kde právě tento padouch zatápěl titulnímu superhrdinovi. Ať už šlo o emocionální horskou dráhu, kterou prožívala samotná hlavní postava, tak i vztah, jaký byl mezi pavoučím mužem a jeho antagonistou, ale také nápadité a dechberoucí akční scény jako první střet při loupeži v bance nebo souboj na vlaku.

   S tím se teď opravdu nějaká šarvátka na mostě nedá měřit. V kontextu Spider-Mana 2 je také zbytečný způsob, jakým se nyní s Docem Ockem hlavní hrdina vypořádává. A tím vyvstává otázka – vážně bylo nutné Octavia vytahovat? Stálo to za ten efektní nástup v traileru?

 

Jako pavouk v temném tunelu

   Tentokrát se víc než dřív ukazuje, že režisér Jon Watts není úplně vizionář, neprojevuje zvláštní estetické cítění a že MCU trpí na tuctové triky, které velmi často brání tomu, aby to, co papírově působí jako naprosto epické, ve výsledku bledlo. A konkrétně velké finále Spider-Man: Bez domova je docela nepřehledné a křečovité. Už kvůli volbě lokace a nasvícení. Potemnělé momenty sice dokonale skryjí případné nedostatky v tricích, ale bez chytré práce se světlem a barevným zvýrazněním se to stává smutnou antitezí komiksovosti.

   Kazí to prožitek, přitom o něm je to v prvé řadě. Neustále je divák zahlcován novými podněty a dalšími překvapeními, takže rozhodně nelze tvrdit, že by film nudil. Představu zábavy naplňuje zdařile. Přese všechny výtky je to ojedinělý zážitek, je mu ovšem obětováno až moc. Zdá se, že éra jednoduchých příběhů bere za své. Protože „šílenství multivesmíru“ nás nějaký čas neopustí.

(6.5/10)

 

Foto: Falcon

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Spider-Man: No Way Home

Režie: Jon Watts; Scénář: Chris McKenna, Erik Sommers

Hrají: Tom Holland, Zendaya, Marisa Tomei, Benedict Cumberbatch, Jamie Foxx, Alfred Molina, Jacob Batalon, Tony Revolori, Arian Moayed, Harry Holland, José Alfredo Fernandez a další

Žánr: komiksový, akční, dobrodružný, sci-fi; Země původu: USA; Stopáž: 148 minut

Premiéra: 16. prosince 2021

Adam Fiala