Zaklínač – Geralt z Rivie vs. monstra i lidé

3.1.2020 at 20:23  •  Posted in Seriály by

Bělovlasý lovec monster hledá místo mezi lidmi v netflixovském seriálu podle známé knižní předlohy. Jak to dopadlo?

 

   Povídky a romány polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, trilogie videoher studia CD Projekt RED, televizní seriál stanice Telewizja Polska a z něj sestříhaný film, komiksová série nakladatelství Dark Horse Comics… To vše byl do loňských Vánoc Zaklínač, Wiedźmin, The Witcher. Když dvacátého prosince vtrhl na obrazovky stejnojmenný seriál streamovací služby Netflix, očekávání nebyla malá.

   Fantasy příběhy spojené postavou Geralta z Rivie, bělovlasého nájemného lovce monster, si v té či oné podobě zamilovali lidé po celém světě. Ať to Sapkowski v roce 1986 tušil, nebo ne, když mu časopis Fantastyka otiskl první povídku, začala se psát historie a postupem let stvořil ságu, kterou dnes mnozí srovnávají s Tolkienovým Pánem prstenů. Sázka na slovanskou mytologii zkombinovanou s alternativním středověkem se vyplatila, Sapkowski svůj drsný svět rozdělil na říše, kromě monster ho zaplnil šlechtickými rody, mágy, elfy, trpaslíky, dryádami… A především obyčejnými lidmi, kteří jsou mnohdy horší než všechna monstra dohromady. Geraltovo hledání místa mezi lidmi je jedním z nejdůležitějších motivů knih i aktuálního seriálu, v němž dostal tvář a svalstvo Henryho Cavilla (Liga spravedlnosti /2017/, Mission: Impossible – Fallout /2018/).

   Nejen díky předloze a počinům, jež z ní čerpají, měl nový seriálový Zaklínač dobrou startovní pozici. Pomohla mu vánoční premiéra, velká hvězda v titulní roli a jistě i to, že Netflix mohl ukojit hlad fanoušků seriálu Hra o trůny od konkurenční HBO, jenž vyvrcholil v první půli roku 2019 rozpačitě přijatou osmou řadou.

   Na druhou stranu se čekání na Zaklínače neobešlo bez obav a výhrad. Internet si smlsával na informacích, které Netflix v dobré víře zveřejňoval, a oč méně hejtrů vyfasoval Cavill na prvních fotografiích, o to více se jich slétalo na představitelky a představitele dalších rolí. Dále také na některé lacině vypadající kostýmy a na tvůrce, kteří nejsou z Polska a mohou dát Zaklínačovu slovanství na frak. Jak to tedy nakonec dopadlo?

 

Ostrý meč, ostrý start

   Troufám si tvrdit, že fanouškům, kteří Geralta znají, bude stačit úvod první epizody, aby měli jasno, že tohle je přesně to, co chtějí. Sice v bažině udolá monstrum zvané kikimora, ale to neznamená, že vystrašený kolouch na břehu je v bezpečí. I zaklínači totiž musí jíst. Cynická hláška nás i s Geraltem přenese do města Blaviken, kde se zaklínač seznámí se zbojnicí Renfri, zatímco se v království Cintra připravuje královna Calanthé na útok nepřátelského Nilfgaardu a její vnučka princezna Ciri (Freya Allanová) se brzy vydá na osudovou cestu…

   Fanoušci předlohy se teď asi znalecky usmívají a lze jim garantovat, že v Blavikenu i Cintře se budou cítit jako doma. Nováčci se budou muset trochu rozkoukávat, ale i přesto se velmi dobře seznámí s Geraltem, váhajícím mezi menším a větším zlem, a s princeznou, jež pro něj bude tolik znamenat. Zaklínačovo morální dilema i epizodu ukončí nesmírně brutální bojová scéna a seriál nás má v hrsti.

   První řada Zaklínače má celkem osm epizod a s každou další je o něco lepší. Neznamená to však, že se všechny epizody drží modelu té první. Důvod je totiž mnohem rafinovanější, protože tvůrci v čele s Lauren Schmidtovou našli velmi zábavný způsob vyprávění. V první epizodě to ještě není tak zřejmé, ale od druhé, která představí další klíčovou postavu, čarodějku Yennefer (Anya Chalotrová), už pozorný divák tuší, že se seriál odehrává v několika časových rovinách. Je třeba ocenit, že každá rovina si hraje většinu doby na svém písečku a jen tu a tam připomene, kam v té skládačce patří. Časové roviny Geralta, Ciri a Yennefer se natěsno provážou až v úplném finále a je to velmi působivé, ačkoliv samotné vyvrcholení první řady možná mohlo být poněkud velkolepější – na útržky bitvy, kterou jsme viděli už v  první epizodě, nemá, je v ní však zase hodně kouzel.

 

Místo slovanství raději světovost

  Výhrady? Najdeme je, ale jsou dost individuální. Například na milovníky epické fantasy může seriál (s rozpočtem mezi 70 a 80 miliony dolarů) působit komornějším dojmem, než by si přáli. Monster a speciálních efektů vůbec v něm možná není tolik, kolik by si představovali. A davovými scénami se šetří jako velmi vzácnou surovinou. Znalcům předlohy nemusí být po chuti nutné okleštění Sapkowského povídek, neznalce zase může mást intrikování mágů, kteří se ohánějí jim takřka neznámými místopisnými názvy a jmény.

   Nejčastější výtky ovšem míří k tomu, že Netflix, jak naznačovaly upoutávky, zbavil Zaklínače slovanské mytologie, jež mu zatím (s výjimkou některých komiksů) nebyla nikdy cizí. Je to zčásti pravda, nicméně i tak se tvůrcům v těch nejlepších epizodách se Strigou, Ježkem a džinem podaří vyvolat důvěrně známou atmosféru Sapkowského díla. Odklon od slovanství tak berme jako způsob, jakým Zaklínače zpřístupnit divákům po celém světě. Budete-li se na změny dívat právě touto optikou, nemělo by vám pak vadit ani obsazování herců různé barvy pleti do úloh lidí, elfů i mágů. Například čarodějka Triss Ranuncul není bujará zrzka, nýbrž snědá černovláska (Britku Annu Shafferovou můžete znát ze ságy Harry Potter), ale jde stále o tu stejnou Triss, která dokáže Geraltovi zamotat hlavu a nás si získá jedním úsměvem.

 

Zaklínač, čarodějka, princezna a bard

   Co se obsazení hlavních rolí týče, Henry Cavill je rozhodně nejhvězdnějším jménem. Do role Geralta se jako velký fanoušek Zaklínače doslova převtělil, a pokud se někdo bál, že není příliš drsný a lepší by byl herec typu Madse Mikkelsena, doufám, že obavy už zahodil. V Geraltovi se přesvědčivě pere jeho lidství a zaklínačství, mečem vládne stejně jako velmi cynickým humorem a často místo slov prostě jen něco otráveně zamručí.

   Čarodějka Yennefer, jak ji ztvárňuje Chalotrová, je pak především ukázková femme fatale, která si dokáže jít tvrdě za svým, a princezna Ciri je v podání dnes 18leté Allanové zajímavou a do budoucna velmi slibnou kombinací křehkosti, umanutosti a odhodlání.

   Zmínit však musíme i potulného barda Marigolda, který Geralta na cestách doprovází. Joey Batey je v této roli nejen patřičně okouzlující, jak se na nenapravitelného proutníka sluší, ale má hlavně velké komediální nadání – a je to právě on, kdo Geralta polidšťuje ze všech nejvíce. Batey navíc umí zpívat a Marigoldova píseň Toss A Coin To Your Witcher (česky Tak dej groš zaklínači) se i díky němu stala doslova hitem a po internetu koluje stejně jako nejrůznější memy, které si ovšem ze Zaklínače nedělají legraci – a pokud ano, tak uctivou, fanouškovskou.

 

„Sper to ďas!“

   Mimochodem, když jsme se dotkli české verze Zaklínače, Netflix je třeba pochválit za kvalitní dabing, jímž ho opatřil. Původní znění je sice pořád původní znění, ale dabéři jsou vybráni dobře a nejen že mluví česky, oni také opravdu hrají. Opravdu příjemné. Zajímavostí je, že na dabované a titulkované verzi Zaklínače zjevně pracovaly dva samostatné týmy, neboť kdykoliv Geralt v originálu pronese lakonické „Fuck!“, titulky to v duchu Sapkowského přeloží jako „Sper to ďas!“, zatímco dabing se drží jednoho českého slova… A asi nemusíme říkat kterého.

   Suma sumárum přinesla první řada Zaklínače velké potěšení fanouškům knih i videoher, na něž také několikrát odkazuje, a řadu těch ostatních přenesla do úplně nového světa, do něhož se budou moci vrátit zase v roce 2021, kdy Netflix dodá řadu druhou. Já osobně se těším a určitě nejsem sám.

Autor recenze: Pavel Korelus

(9/10)

 

Foto: Netflix

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: The Witcher

Tvůrce: Lauren Schmidt; Scénář: Lauren Schmidt

Hrají: Henry Cavill, Freya Allan, Joey Batey, Millie Brady, MyAnna Buring, Tom Canton, Anya Chalotra, Eamon Farren, Björn Hlynur Haraldsson, Adam Levy a další

Žánr: fantasy, akční, dobrodružný; Země původu: USA; Stopáž: 8 epizod

Premiéra: 20. prosince 2019