Liga spravedlnosti – rituální poprava slavné značky

19.11.2017 at 11:17  •  Posted in Recenze by

Stylová a námětová bezradnost dělá z Ligy spravedlnosti ostudný film, který si superhrdinové nezasloužili.

 

   Sotva se superhrdinové od DC dočkali „úsvitu spravedlnosti“, zastihl je soumrak producentské bezradnosti, který jim místo pomníku superhrdinské velikosti postavil šibenici. Přitom ještě před deseti lety zažívaly filmové adaptace od DC královský čas díky Temnému rytíři (2008) od Christophera Nolana. Jenomže v té době také začala éra Marvelu, který začal budovat svůj rozsáhlý komiksový svět čítající už přes patnáct filmů. A když dal Marvel dohromady svůj prvoligový tým Avengers (2012), který si v kinech po celém světě došel pro 1,5 miliardy dolarů, nechtělo DC zůstat pozadu a pod vedením režiséra Zacka Snydera rozjelo překotnou snahu vyrovnat se tomuto úspěchu. Jejich Liga spravedlnosti, která čítá Batmana, Supermana i momentálně velepopulární Wonder Woman (2017), však bude i o pouhé miliardě jenom snít.

   Přitom se Liga spravedlnosti snaží jít divákovi vstříc. Po Snyderově filmu Batman vs. Superman (2016), který se vyznačoval temným a vážným tónem a který měl myšlenkové ambice, byť se ztratily v překombinované záplatce, jde Liga spravedlnosti přímočarým a odlehčenějším směrem. Stylovou odchylku mohlo způsobit angažování Josse Whedona, režiséra obou dílů Avengers, který dělal na velkých dotáčkách po tom, co se Snyder z projektu z osobních důvodů stáhnul. Záchranu ale nepřinesl, naopak – z filmu se stal dvouhodinový slepenec bezduchého vyprávění a neinvenčních akčních scén, které drží pohromadě snad jenom těmi 300 miliony dolarů, které studio Warner Bros. do projektu nalilo, aniž by si včas uvědomili, že by ušetřili, kdyby tenhle blázinec raději úplně zastavili.

 

Padouch bez kontur

   Liga spravedlnosti totiž nenabízí ani důmyslné vyprávění ani radostnou oslavu hrdinství. Zápletka je chabým příběh, v níž padouch jménem Steppenwolf, mimozemská osoba, o níž nevíme nic bližšího, chce zlikvidovat Zemi, aniž bychom tušili, z jakého důvodu a co by mu to mělo přinést (stačilo by třeba říct, že mu to udělá radost nebo že získá slevu na příští nákup ve zlodušském supermarketu, zkrátka cokoli). Nevíme ani, jak je vlastně silný, nebo jestli má nějaké slabé stránky. V průběhu filmu ale bez problému odrazí a vydrží jakoukoli ránu, přesto všichni od Amazonek přes Atlanťany po titulní superhrdiny do něj rubou a rubou, místo toho, aby se zamysleli a digitálně nepřehledné scény aspoň trochu ozvláštnili nějakým nápadem, jak tuto výzvu zdolat.

   Film absolutně selhává ve vystavění celkové situace i drobností, které se pak mění v hlouposti. Jak ukázat svět, který po smrti Supermana propadl strachu a chaosu? Jeden záběr na bezdomovce a gaunery, co rozkopávají stánek s ovocem, je vachrlatou ukázkou společnosti na dně, která potřebuje získat naději, jež by měla přinést skupina superhrdinů. Z drobných stupidit je mou oblíbenou snaha Amazonek ujet s objektem, po kterém nezastavitelný Steppenwolf touží, a činí tak pomocí koně a na ostrově, ze kterého nemohou odejít. Scenáristé v tento moment museli skutečně pracovat přesčas, aby vymysleli, jak akční scénu natáhnout.

   S týmovkami pak může být problém, že sklouznou k upozadění problémů jednotlivce, které se odsouvají do sólových filmů, a jenom se řeší, jak by mohly spolupracovat nekompatibilní persóny. Liga spravedlnosti potlačuje bezmála všechny osobní konflikty superhdinů. *Varuji nyní před spoilery v příštích odstavcích.* Výjimkou se zdá být Cyborg, u kterého se neví, jestli se dokáže ovládat, a pak také Superman.

 

Liga, která je bez Supermana neschopná

   Muž z oceli je pro Ligu spravedlnosti možná vůbec největší problém, a to ne ve smyslu, který by děj okořenil a dal mu další rozměr. V minulém filmu jsme Supermana velkolepě zabili a velkolepě oplakali hned dvojicí pohřbů, aby v samém závěru levitující hlína naznačila, že Clark Kent pod drnem dlouho nezůstane. Jeho návrat v Lize spravedlnosti je tak očekávaný. Otázkou bylo jak a v jaké podobě.

   Tvůrci se rozhodli pro krkolomnou cestu, která popírá poslední scénu Batmana vs. Supermana a která má za následek jenom nějakou desetiminutovou šarvátku mezi superhrdiny, v níž je patrné, že Henry Cavill je vážně špatný herec, který nezvládá temné odstíny svého charakteru. Čas, který se mohl věnovat rozvoji hlavní zápletky, je promarněn na krátké odbočce. Tedy vlastně ji ještě natahuje kýčovité dojímání, nejprve s Lois (Amy Adamsová), pak ještě s mámou a už tam chyběl jen Lex Luthor (Jesse Eisenberg), aby také utřel slzu. A co je nejhorší? Zcela se podrývá koncept vytvoření superhrdinského týmu, protože zatímco všichni ostatní bez Supermana proti Steppenwolfovi nic nezmůžou, Superman zvládá evakuovat lidi a zároveň si podat padoucha. Na co je tedy Liga spravedlnosti?

   K tomu si připočtěme strašlivou práci s digitálními triky (vážně nevypadá digitální Superman po deseti letech o nic lépe než ten v Singerově filmu Superman se vrací /2006/?), které znevažují hrozbu hlavního padoucha (komplet digitálního) i jeho hejna nohsledů (komplet digitálních) i jakýkoli vizuální půvab závěrečného střetu. Vliv má také jeden z nejnepovedenějších soundtracků Dannyho Elfmana, který odráží koncepční nerozhodnost výsledného filmu – používá svůj hudební motiv Batmana z roku 1989 a Williamsův motiv Supermana z roku 1978, přestože nemají s aktuálním ztvárněním vazbu.

   Liga spravedlnosti je tak ostuda, který chvílemi vypadá jako nedodělek, chvílemi jako důsledek násilného slepování, ale ani na moment to nevypadá na konzistentní vizi, která by byla ať už zábavná, napínavá, nebo dechberoucí. Neumí strhnout ani chytnout za srdce. Konkurenční Avengers nepovažuji za dobrý film, ale uměl aspoň naslouchat svým postavám. Liga spravedlnosti je produkt vhodný rovnou na vyhození do koše.

(2/10)

 

Jak to vidí Mary

 Nepřipojuji se k nekonečným nářkům českých kritiků a diváků, kteří Ligu spravedlnosti považují za neskutečně slabý a mizerný film, dokonce prý horší než Batman vs. Superman. Casting hrdinů je velmi zdařilý. Jason Momoa sice už asi potřetí hraje nemluvného a drsného hrdinu s černými očními linkami (viz Khal Drogo z Hry o trůny nebo Barbar Conan /2011/), ale na Aquamana se hodí. Zamrzí však, že se jeho postava z části a hlavně dost rychle promění v superhrdinu, který infantilně pokřikuje. Tuto úlohu totiž perfektně ztvárňuje Ezra Miller coby nezkušený a dětinsky nadšený Flash. Cyborgova postava nemá příliš prostoru a Batman působí spíše jako bohatý manžel, který všem platí dopravu a vybavení. U Wonder Woman, která si vedla v tržbách a u kritiků solidně, poněkud překvapí, jak se změnil přístup k její postavě. Je velmi znát, že režisérem je tentokrát muž, protože její figura je v záběrech zbytečně sexualizována, čemuž  odpovídá i okatě smyslná volba oblečení.

    *Spoiler* Na své si ale přijdou do sytosti i divačky, které se dlouhé minuty mohou kochat až nadlidsky vypracovanou postavou Supermana, který se nesmyslně, ale pro oko velmi příhodně probere pouze v kalhotech. Osvěžující je tak kromě pohledu na sixpack také Supermanova dějová linie, která mu velí být po oživení zmatený až zlý. Žádný nudný dušínovský Supermánek, ale téměř vraždící monstrum. U toho si zároveň uvědomíte poněkud ironický fakt, kterým je to, že ani celá Liga dohromady nesahá Supermanovi po jeho kryptoňácké kotníky. Kdyby se však v podstatě bezmocný Batman nerozhodl proti zlu bojovat, neuvedl by v chod řetězec událostí, který vedl ke vzkříšení mesiáše s eskem na hrudi.

 

Solidní zábava

   Příběhově není Liga spravedlnosti nikterak objevná a studio si z komiksů vybralo příběh se Steppenwolfem, který chce ovládnout Zemi. Chybou je, že z postavy, která v kresbách vypadala lidsky, udělal režisér digitální obludku jak ze špatné videohry. Nepříjemné také je, že je to jen pár dní, co jsme v kinech viděli tutéž zápletku v Thor: Ragnarok (2017). Ten však sbírá jenom chválu a za mizerný příběh tvůrce nikdo nelynčuje.

   Liga spravedlnosti má o poznání více humoru, jehož tvůrce je asi Joss Whedon, který film po Snyderovi dokončoval. Komiksovky ale nejsou primárně komedie, nenasmějete se tak příliš u žádné z nich. Tím se dostáváme k zásadnímu tématu, kterým je odvěká rivalita marvelovek a filmů dle DC komiksů. Ani ty nejlepší filmy z MCU nepovažuji za snímky, o kterých se za desítky let bude mluvit a na které se bude i po letech chodit jako třeba dnes na druhého Terminátora (1992). Ano, první Avengers jsou dle většiny kritiků i diváků velmi dobrý blockbuster, Iron-Man je zase vtipně drzý a nápaditý. Ale co slabší jednohubky jako Iron Man 2 (2010) nebo dvojka Thora (2013)?

   LS řadím mezi ně a i přes všechny výtky nevidím důvod, proč na film hlasitě plivat. Je to dobrá zábava na jedno odpoledne, režisér se konečně zbavil tmavých filtrů a příběh se netočí jen kolem jedné či dvou postav. Film plní svůj účel, který v duchu klasických komiksů vypráví prostý příběh o hrdinech, kteří zachraňují druhé. Žádná nadstavba, žádné komplikovanosti. Nebylo snadným úkolem ve 120 minutách představit tři zcela nové postavy, první akt filmu je tak de facto jen sledem nesouvisejících epizodek. Avšak je opravdu třeba propracovanější motivace týmu? Jak praví klasik, tak s velkou silou přichází velká zodpovědnost, a proto se hrdinové musí seskupit, zanechat své (mnohdy neuspokojivé) životy stranou a zachránit svět.

P.S. IMAX filmu přidává pár procent, to se však nedá říci o 3D efektu, který téměř ničím nezaujme. A samozřejmě neodcházejte před koncem titulků, jinak propásnete návrat otravně ukecané postavy, která zase začne kout pikle.

(6.5/10)

 

Foto: Vertical Ent./Warner Bros.

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Justice League

Režie: Zack Snyder; Scénář: Chris Terrio, Joss Whedon

Hrají: Ben Affleck, Henry Cavill, Gal Gadot, Ezra Miller, Jason Momoa, Ray Fisher, Amy Adams, Jesse Eisenberg, Jeremy Irons, J.K. Simmons, Amber Heard, Diane Lane

Žánr: akční/komiksový/dobrodružný; Země původu: USA; Stopáž: 120 minut

Premiéra: 16. listopadu 2017

Adam Fiala