Panství Downton – páni a kmáni očekávají královský pár

0
17.9.2019 at 17:00  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Načechrat róby a vyprat zástěry! Postavy z televizního seriálu zamířily na plátna kin.

 

   Kromě brexitu nám Velká Británie dala i něco zcela nekontroverzního, příjemného a po všech stránkách úspěšného. Seriál Downton Abbey neboli Panství Downton se v roce 2010 mohl jevit jako jen další kostýmní historická nuda, během let se z něj však stal fenomén překračující ostrovy.

   Šest sérií, pět speciálů a nyní celovečerní film. Panství si velmi rychle dokázalo získat nejenom diváky, ale i kritiky. Na britské stanici trhalo rekordy sledovanosti a brzy se z něj stal veleúspěšný vývozní artikl, který si zamilovali i v zámoří. V USA získal nejvíce nominací na Emmy ze všech neamerických seriálů. O prestižní cenu se ucházel téměř sedmdesátkrát. Ocenili jej také novináři na Zlatých glóbech, a to hned třikrát.

   Poslední díly byly odvysílány v roce 2015. Vyrazit s rodinou Crawleyů na stříbrná plátna byl tak jen další logický krok. Tvůrcem a scenáristou seriálu je Julian Fellowes, který dostal na starost napsat i celovečerního film. S žánrem už měl navíc zkušenosti – za scénář ke Gosford Parku (2001) dokonce získal Oscara. Režisérský post připadl Michaelu Engleru, který za sebou má řadu seriálů jako např. Odpočívej v pokoji (2001–2005), Deadwood (2004–2006) nebo Unbreakable Kimmy Schmidt (2015–2019). Ukazuje se však, že na celovečerní formát nestačí.

 

Staří známí se vracejí

   V první řadě je třeba říct, že si lze jen těžko představit diváky, kteří si film bez znalosti seriálu užijí. Snímek má sice 122 minut, ale nezdržuje se s představováním veškerých postav a už vůbec se nevrací k jejich minulosti – a že se toho během šesti sezón odehrálo hodně. Sice se mnozí z nás ještě nevzpamatovali ze smrti Matthewa a nemáme nejlepší vzpomínky na slabší čtvrtou a pátou řadu, s filmem se však vždy pojí nemalá očekávání.

            Je na tom cosi uklidňujícího, když opět slyšíte ony známé tóny úvodní melodie a vidíte paní Patmorovou (Lesley Nicolová), jak se zlobí v kuchyni, hraběnku Violet (skvělá Maggie Smithová), jak kuje pikle a špičkuje se s baronkou Isobel (Penelope Wiltonová). K tomu přidejte zmateného lokaje Molesleyho (Kevin Doyle), přepečlivého majordoma Carsona (Jim Carter) a mnohé další, čímž ihned získáte pocit, jako kdyby seriál nikdy neskončil. Značně romantizující představa vrchnosti a poddaných ale zůstává neměnná. Když se však zamyslíte nad tím, že veškeré služebnictvo denně pracuje mnoho hodin, neplatí bydlení a stravu a stejně si téměř nemohou nic dovolit, je trochu nepochopitelné, kde se v nich bere oddanost k těm nahoře, kteří je ani neznají jménem.

   První třetina filmu slouží jako úvod do děje, ve které sledujeme, jak se na panství blíží královský dopis, začíná generální úklid a snahy o to, aby se vše naprosto lesklo. Do toho pozorujeme Mary (Michelle Dockeryová), jak vlastně jen otravuje své okolí, a člověk se rozpomene na to, jak hrozná postava to vlastně je. Problémem, který zcela maří jakoukoli šanci na gradaci, je fakt, že tvůrci ukáží svůj nejvyšší trumf příliš brzy. Místo budování napětí z toho, jak asi královna vypadá a mluví, nám ji ukáže ještě před příjezdem. Je úplně obyčejná, nezajímavá a její herecká představitelka dostane stěží pár vět a podobně je na tom král. Paralelně se odvíjí několik linií – jedna ohledně dědictví, do čehož šťourá hraběnka Violet, druhá ohledně zamilovávání se Toma (Allen Leech). V „podhradí“ pak probíhá asi nejatraktivnější děj, a to když se místní služebnictvo pustí do sporu s tím královským, které jej chce zcela připravit o možnost posloužit vzácné návštěvě.

 

Stará dobrá Anglie?

   Pokud však pomineme společenské faktory příběhu, máme tu jeden výrazně politický. Na panství se tedy chystá královský pár. Řeknete si, že je to asi nejvyšší pocta, které se mohlo Britům v 20. století dostat. Paradoxně je nadšené spíše jen služebnictvo, Crawleyovi návštěvu berou jako stresující záležitost, z které nic neplyne. Do toho se mluví o tom, že monarchie už má nejlepší dny za sebou, Irsko si zaslouží samostatnost a ukazuje se také temná stránka tehdejší konzervativní společnosti, která homosexuálům rozhodně nefandila, o čem se opět přesvědčíme skrze nového majordoma Barrowa (Robert James-Collier). Vše je však podáno mírně křečovitě a invenci režisér nepředvede snad v žádné scéně. Rozpočet na snímku téměř není vidět (těch pár vojáků na koních to nezachrání) a příběhově je zajímavější libovolný vánoční speciál.

   Úsměvná revoluce dopadne přesně dle očekávání, ale chybí zde jakákoli katarze, pointa nebo alespoň nějaký ten melodramatický šok. Film návštěvou monarchů zdaleka nevrcholí, nabízí jen hořkosladké vyústění osudu jedné z postav. Je to smutné, neškodné, ale nikterak nečekané, zároveň dojemné a promlouvá to ke každému, což vlastně platí i pro celý film. Jedná se o příjemnou podívanou, která nejde v ničem do hloubky, nikoho se nedotkne, avšak zároveň plně neobstojí coby samostatný kinofilm.

(6/10)

 

Foto: Cinemart

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Downton Abbey

Režie: Michael Engler; Scénář: Julian Fellowes

Hrají: Michelle Dockery, Maggie Smith, Elizabeth McGovern, Laura Carmichael, Joanne Froggatt, Hugh Bonneville, Allen Leech, Jim Carter,  Imelda Staunton a další

Žánr: drama; Země původu: Velká Británie; Stopáž: 122 minut

Premiéra: 12. září 2019

Přečteno: 118x

Marie Dostálová

Zamilovaná do kinematografie. Sledující zejména současnou americkou, evropskou, ale i asijskou tvorbu. Má nakoukáno mnoho kraťasů pro potěchu všedních dní. Kritická, avšak se slabostí pro fantasy. Nadšená málokdy, zato intenzivně. Poslouchající soundtracky, Čajkovského i rock. Milující různé seriály, drzý humor, modré nehty, větné rozbory a sáhodlouhé debaty. Na Moviescreenu od roku 2009.
Marie Dostálová

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Nabarvené ptáče – Marhoulovo životní dílo?

Očekávaná adaptace knižní předlohy chce zaujmout světové publikum.    Filmová zdání mohou klamat, obzvláště pokud se ocitneme uprostřed mediálního šílenství...

Zavřít