Tenet – Nolanovy podivuhodné hodinky

6.9.2020 at 07:25  •  Posted in Recenze by

Burácivý soundtrack a hrátky s časem? Nolan v plné polní.

 

   Běžně musíme v letní sezóně přetrpět řadu generických blockbusterů (vlastně už nejen v horkých měsících, v posledních letech se rozlézají do všech směrů napříč celým kalendářním rokem), než se zjeví dílo, jehož ambice se potkávají s tvůrčí dovedností. Dalo by se očekávat, že v létě, kdy neměl premiéru žádný blockbuster (děkujeme pěkně, covide), by bylo snadné pro kohokoli být jednookým králem mezi slepými. Ale když je tím pomalu jediným velkým filmem, co se dočkal premiéry, snímek od Christophera Nolana, bylo by mylné očekávat něco chudokrevného. A v pravdě, Tenet je v duchu jeho předchozí tvorby nekompromisní, odhodlaný a komplexní jak hodinový strojek. Nolanovy hodinky ale málokdy běží normálně.

   Jestli bude mít Nolan na svém náhrobku jednoho dne nějaký epitaf, určitě to bude nějaké chytré moudro o plynutí času, protože tímto jevem je tvůrce snímků jako Inception (2010), Interstellar (2014), Dunkerk (2017) a teď Tenet zcela pohlcen. Duchem má ale jeho nejnovější kousek možná úplně nejblíž jednomu z jeho prvních filmů – Mementu (2000), ve kterém se mysteriózní příběh pátrání odvíjí svým způsobem odzadu dopředu.

   Tenet (aby dostál palindromické podstatě tohoto slova) posouvá myšlenku zpětného toku času dál, a to za pomoci nejvynalézavějších filmařských technik, díky nimž zrak zase jednou přechází. V době, kdy už filmy horkotěžko dovedou ohromit svým vizuálem, protože se ze „speciální“ efektů staly „běžné“ efekty, je Tenet hotovým „dokonalým trikem“. Tady se nejednou vkrádá otázka, jak tuhle nebo onu scénu točili.

 

Hrdina s kamennou tváří

   I za pomoci kameramana Hoyteho van Hoytemy či skladatele Ludwiga Göranssona je Tenet vycizelovaný až technicky přesně působící snímek, ovšem chladný a neosobní není. Ačkoli přímo skrze hlavní postavu (bezejmenného Protagonisty), díky níž si Nolan může vyzkoušet film o schopném špionovi (kdyby někdy byla příležitost točit Bonda), moc emocí neproudí.

  To je trochu v kontrastu s Inception a Interstellarem, které mají podobnou DNA a které složité struktury a fyzikální myšlenky přibližovaly divákům skrze velmi emocionálně zainteresované postavy v podaní Leonarda DiCapria a Matthewa McConaugheyho.

   Nynější „hvězda“ John David Washington, kterého zatím proslavil jenom snímek BlacKkKlansman (2018), naproti tomu zůstává skoro neustále nečitelný. Jeden z mála emocionálních aspektů, který spočívá v tom, že jeho postava má určitou vazbu k padouchově manželce, je dosti dost mdlý. Scénář totiž nijak neozřejmuje, kde se v něm bere tolik snahy o její záchranu. Přímo na scéně to tedy vidět není.

  A přestože akční pasáže jdou Washingtonovi slušně, není tak přesvědčivý a charismaticky dominantní, aby bylo jasné, že se tu rodí nová celebrita. Přece jen v tomto případě musí obstát nejen v konkurenci jiných silných herců v čele s Kennethem Branaghem, který v Tenetu září jako už dlouho ne, ale zastíněn je i složitým vyprávěním, které si bere nejvíc z divácké pozornosti.

 

Proti času a tajemstvím

   Tenet Nolan opět napsal bez svého bratra a ve svých 150 minutách toho obsáhne opravdu hodně. Navštíví tunu mezinárodních lokací a mnohokrát zamotá hlavu při snaze pochopit, jak aktuální scénu, včetně samotného epického vyvrcholení, ovlivňuje inverzní technologie, jež umožňuje onen efektní pohyb v protisměru. Vyvolává to pocit, jako když člověk jede ve vlaku, ale sedí v protisměru, nebo jako byste čekali na metro, to ale přijede z opačné strany, takže nevíte, odkud jede a kam vás doveze.

   Místy však filmu škodí tajnůstkářství, na které poukazují i samy postavy, které nechtějí být sdílné. Dramaturgicky zvláštně v celém díle působí úvodní pasáž, v níž se postava, o které nevíme, jak se jmenuje a pro koho pracuje, účastní operace, v níž nevíme, o co komu jde a proti komu a – výsledkem je pseudovznešený projev na lodi a že kdovíproč skončíte ubytovaní ve větrné elektrárně. Se zbytkem filmu to navíc souvisí jen opravdu volně. Ale zkrátka Nolan asi potřeboval někam nacpat nějakou operu, aby měl ve filmu kompletní Satorův čtverec.

   Do světa Tenetu jsme ale mohli vklouznout o něco jednodušeji, protože zbytek, i když je z hlediska fantazie o dost divočejší, už zdaleka nepůsobí tak samoúčelně tajnosnubně. Naopak Nolan následně prokazuje dostatek čitelnosti i vynalézavosti, aby se Tenet dostal mezi neopomenutelné kousky kinematografie.

(8/10)

 

Foto: Vertical Ent.

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Tenet

Režie: Christopher Nolan; Scénář: Christopher Nolan

Hrají: John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Aaron Taylor-Johnson, Kenneth Branagh, Michael Caine a další

Žánr: sci-fi, drama, akční, thriller; Země původu: USA, Velká Británie; Stopáž: 150 minut

Premiéra: 27. srpna 2020

Adam Fiala