Transformers: Zánik – Michael Bay v pasti

Auta se mění na roboty a pak na auta. A zas na roboty. Nebo na cokoliv, co slábnoucí fantazie tvůrců nabídne. Že by zánik série?

Třetí pokračování filmu podle populárních hraček míří na plátna kin a ambice by se dala krájet nožem. Přesně řečeno jedna ambice – vydělat peníze – by se dala rozkrojit na dvě části – vydělat peníze a nezklamat diváky, aby se vydělalo i napříště. Zánik série tedy bohužel nehrozí. Už proto, že na rozdíl od českého tomu anglický podtitul Age of Extinction ani nenapovídá.

Úspěšná sestava se nemění

Jestliže se na předchozí Transformery stály fronty, tentokrát se budou stát zase. Herecká skvadra sice doznala změn a postavy tentokrát před tunami plechu utíkají jiné, na jména a příběhy se ale u téhle značky nikdy nechodilo. Úspěch předznamenávalo jméno režiséra Michaela Baye a záruka, že tenhle Hollywoodem odkojený čtyřicátník opět dostane do záběru efektní a explozivní akci nevídaného rozmachu.

Vrací se samozřejmě klíčoví aktéři Optimus Prime, Bumblebee a také Megatron, nyní coby člověkem vytvořený a vylepšený Galvatron, ten ale hraje protentokrát druhé housle. Příběh se točí okolo snahy CIA vymýtit všechny Transformery na Zemi (včetně Autobotů, kteří Zemi několikrát zachránili), za účelem čehož si, vedle výroby transformerů jako je Galvatron, pozve na zem transformerského lovce hlav Lockdowna. Paradoxně je pak na Zemi trochu přetransformerováno, takže musí Optimus Prime povolat gigantické dinoboty, které si osedlá, a nadělá opět trochu víc bordelu než posledně. Tolik pro fanoušky a pro naivní diváky, kteří by snad čekali záchvěv logiky v sotva existujícím příběhu.

Trikový cirkus

V prvních minutách se přitom zdá, že přece jen sledujeme jakýsi reboot, který by mohl nasměrovat robotí skotačení novým směrem. Mark Wahlberg se coby dětinský fotřík ve své stodole přehrabuje hromadou šrotu a věří, že jednou vynalezne cokoliv, co zaplatí dceři studia na univerzitě. Dcera je hodná a pomáhá mu, aby se aspoň někdy najedl. A pak už to frčí z kopce. Optimus ve stodole, CIA na dvorku, dcera v nadupané káře s boyfriendem zachraňuje tátu z vybuchující domácnosti a všechny naděje na, byť jen infantilní, byť jen brakový, byť jen trikově nadupaný filmový zážitek (třeba srovnatelný s jedničkou) se hroutí.

Dokonce ani trikové podání tentokrát není tak ohromující. Jednak už byla většina fantazií v minulých dílech vyplýtvána a to co bylo před sedmi lety dechberoucí je dnes standard za levný peníz. A jednak přidali tvůrci do koloběhu nový prvek – tzv. tranformium – které počítačům práci značně usnadnilo. Jestli bylo na Bumblebeem a spol. něco cool, pak způsob, jímž se rozkládali a skládali za běhu, za skoku i za letu. Transformium je ale programovatelný prvek, který se zkrátka vždy pouze rozloží na kostičky a složí v kýžené monstrum. Jednoznačně minusové body tedy přicházejí, i co se týká pouhé hry na efekt.

Margarín na příliš velkém krajíci

Není ale možné tvrdit, že by bylo tohle vydání hračkářské taškařice úsporné. Bay akorát zřejmě neměl chuť si s čímkoliv kromě epických akčních obrazů a ohromných výbuchů patřičně vyhrát. Také proto zprvu relativně pečlivě črtané lidské postavičky velmi brzy zanikají pod koly velkých trucků resp. pod končetinami obřích robotických (ne)přátel. Všechny další posuny v příběhu už jen slouží stupňování akce, což diváka nutně uvrhne do letargie. Po pouhé hodině se už vnucuje touha vidět něco nového, svěžího nebo aspoň vtipného.

Místo toho ale následuje další hodina téhož. A když už není nálada na vůbec žádnou mechaniku, přijde ještě půlhodinový nášup, který sice s dinoboty posouvá hranici kinematograficky nemožného, po dlouhatánské předehře však přesto působí vyčpěle.

Těžko říct, proč Bayovi stopáž takto nabobtnala, když ji ani neproložil adekvátní mírou humornosti. V tom ohledu zaznamenejme jednu čestnou výjimku, přece jen je třeba ocenit, když se do čtvrtého dílu audiovizuální atrakce podle série hraček vloudí krátký monolog o tom, že filmy už nejsou, co bývaly. To ale zdaleka nestačí, stejně jako nestačí recyklovaná hudba Stevea Jablonkého (vykrádá nejen sám sebe, ale i Zimmeroviny Počátek či Muž z oceli), nerušící, neinovativní 3D ani Ken Watanabe a John Goodman coby dabéři robotů.

Snad se tedy budou fronty před kinosály krátit a třeba to tahle série zapíchne – kdo ví? – už po šestém nebo sedmém dílu. Pro rozvoj Bayovy realizátorské zdatnosti, důvěřivosti diváckých mas a vůbec pro celé odvětví akčních filmů by to bylo jedině dobře.

(3/10)

• About
• Latest Posts

Vašek Voslář

Odmalička vybíravý filmový nadšenec, mohl by se utlouct po koncepčních, promyšlených a nápaditých, ne však nutně experimentálních a nadšeneckých dílech. I proto jsou aktuálně jeho největšími oblíbenci sourozenci Wachowští. Na Moviescreenu tříbí své postoje od roku 2012.

Latest posts by Vašek Voslář (see all)

• Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
• REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
• Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015