Spielbergovo konverzační drama o spravedlnosti, podezřívání a paranoii na opačných stranách železné opony.
Steven Spielberg po Lincolnovi (2012) opět čerpá zápletku z historie, tentokrát z relativně nedávné minulosti, kdy se v době studené války řadu měsíců tajně domlouvala výměna tří zajatců. Mostem špiónu se režisér vyznává ze své lásky k špionážní tématice ve filmech nebo románech Johna le Carrého (např. Jeden musí z kola ven). Ke spolupráci přizval osvědčené kolegy – kameramana Janusze Kamińského a střihače Michaela Kahna, kteří pracovali na Schindlerově seznamu (1993) nebo Válečném koni (2011), a počtvrté točí s Tomem Hanksem. Ten hraje Jamese Donovana, uznávaného newyorského právníka, který dostane ostatními advokáty zavrhovaný úkol, a to obhajovat obžalovaného sovětského špióna. Americká justice případ bere jako předem rozhodnutý, obhájce se však odmítá vzdát.
První třetinu tak tvoří drama ze soudní síně, kdy se bojuje za práva a spravedlivý proces cizince ze znepřátelené země. Důstojný Hanks v roli člověka s vysokou profesní etikou odvádí standardně kvalitní výkon. Spielberg vytváří přesvědčivou atmosféru antikomunistické propagandy, strachu z nepřítele, závodů ve zbrojení a mocenských bojů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Výprava působí velmi autenticky, ať už vidíme dobová auta, nebo krátké kravaty z 50. let. Kamińského náladotvorná kamera sestává z promyšlených, spíše delších záběrů, a výrazné hry se světly a stíny evokující noir filmy (např. scéna v dešti), čímž podtrhává vynikající řemeslné kvality snímku.
Pomalým, ale jistým krokem k cíli
Slabinou je tak spíše pomalejší tempo, kdy vyprávění bez překvapivých zvratů směřuje k vytyčenému cíli. Absentuje větší napětí v průběhu děje, což však nemůžeme přičítat tomu, že z historie víme, jako to s výměnou dopadne. Lincoln stál také na známém výseku z dějin, a přesto byl fascinujícím portrétem jednoho státníka. Donovan je oproti němu charakterově plošší a nepomáhá mu ani neprokreslená postava pilota, jenž je spíše „zneužit“ na scénu sestřelení, která je navíc výrazně osamoceným akčním momentem, než aby dotvářela plnohodnotnou figuru. Na Mostě špiónů totiž převládá pozvolné drama o síle slova. Řada scén je tak postavena na Donovanově rétorickém umu, ale i jeho nezkušenosti se světem vysoké politiky, když doráží do Berlína, kde má domluvit výměnu zajatců. Do města nepřijíždí jako oficiální zástupce vlády, takže má ve vyjednávání relativně volnou, ale vždy neozbrojenou ruku. Lehce rušivým elementem filmu jsou humorné vsuvky scenáristického dua bratří Coenů, které někdy až příliš zlehčují potenciálně velmi nebezpečné situace, kdy ve všech vrstvách společnosti rezonuje obava z války.
Most špiónů je příběhem malého člověka ve velkém světě. Donovan šokovaně přihlíží stavbě Berlínské zdi nebo je okraden o kabát, aniž by se mohl na někoho obrátit. Zároveň je však jeho čin prezentován jako výhra jedince nad systémem, kterou však ocení jen v poklidu domova dojatá manželka, neboť v běhu dějin jedna výměna nic neznamená. Novinářská projekce však byla tentokrát společenskou událostí, neboť ji navštívil pilotův syn Francis G. Powers. Povyprávěl o „hollywoodizaci“ scény sestřelení (ve skutečnosti pilot nevisel za kyslíkovou hadici zcela mimo letadlo) i příjemné spolupráci s režisérem. Hovořil také o současných napjatých vztazích mezi oběma mocnostmi, čímž je film velice aktuální, ale spíše mimoděk, než aby implicitně komentoval současnou geopolitiku. Na konci filmu si otírali oči nejen přítomní staříci, kteří sloužili jako vojenští letci, ale také mladší diváci. Spielberg totiž ještě stále umí natočit dojemnou i vytříbenou podívanou zároveň.
Jak to vidí Marek aneb Most špionů jako návod k „správné“ demokracii
V Lincolnovi došel Steven Spielberg ke zjištění, že demokracie musí být ve výjimečných případech prosazena i na úkor demokratického rozhodování. Tématem se v minulosti zabýval i v Zachraňte vojína Ryana (1998) nebo Mnichově (2005), nikdy ale neměl potřebu toto politické myšlení legitimizovat. Zklidnění stylu patrné v Lincolnovi poklidnějším střihem a pečlivým komponování záběrů, zdá se, vede multimiliardářskou režisérskou hvězdu k větší přemýšlivostí nad látkou, kterou natáčí. Most špionů je další spielbergovka, která obhajuje „vyjednávání o demokracii“ a ukazuje ho jako umění schopné zachránit lidské životy.
Když se spojí herecká přesvědčivost a um režiséra
Motiv muže vystupujícího z davu a bijícího se za vyšší hodnoty navíc skvěle souzní s klasickou výstavbou vyprávění jakožto pole, kde je Spielberg mistrem. Právník Donovan je pak precizní postavou složenou z reálně žijící osoby, režisérovy a scenáristovy představy a hvězdné image Toma Hankse. Není schopnějšího herce, který by byl symbolem amerických hodnot a zároveň z něj vyzařovala lidská dobrosrdečnost, která, jak se film a Spielberg snaží často sdělit, vězí v každém z nás. Je zcela ideálním průvodcem dobou, kdy lidé tváří v tvář Sovětskému svazu přestávali věřit v sílu lidskosti.
Kritika, že Hanks odehrál jen svou „šarži“, není na místě – v kontextu vyprávění musí vypadat jako náš dobrosrdečný soused, ne jako hrdina sbírky klipů pro oscarový večer. Herecký výkon hodný filmových cen zato podává Mark Rylance ve vedlejší roli jako zádumčivý sovětský špion Rudolf Abel. Nejvíce vynikne v prvních devíti minutách stopáže, kdy je nám zcela beze slov a hudby ukázán jeho všední den.
Film se nejprve profiluje jako soudní drama a představí všechny potřebné postavy, podklady případu, vnitřní dilemata atd. Tato linie, kterou dynamicky vedou Donovan a Abel, ale překvapivě rychle skončí a děj se poté přeorientuje na novou zápletku, v níž se brooklynský právník vydává do zdí rozděleného Berlína. Změny v ansámblu a nastolení nových cílů pro postavy jsou početné a tento přechod není proveden úplně hladce. Prostřední část děje je ale skutečně jediná s citelnými problémy. Jinak se Spielberg opět ukazuje jako naprosto suverénní vypravěč, srozumitelně podávající komplikovanou zápletku a brilantně stlačující roky vyjednávání do 141 minut stopáže.
Jen doufejme, že pro svůj příští projekt opět sežene dvorního skladatele 83letého Johna Williamse. Toho se snaží zaskakující Thomas Newman několikrát napodobit, většinou se ale uchyluje k ohraným motivům známým už z dob Road to Perdition (2002) a Hledá se Nemo (2003).
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Steven Spielberg, Scénář: Ethan Coen, Joel Coen, Matt Charman
Hrají: Tom Hanks, Mark Rylance, Amy Ryan, Alan Alda, Austin Stowell, Domenick Lombardozzi, Sebastian Koch, Michael Gaston, Peter McRobbie
Žánr: drama, Země původu: USA, Stopáž: 141 minut
Premiéra: 3. prosinec 2015
Podobné články
Lincoln – korupcí za lepší svět
Masaryk – z historie by se jeden zbláznil
Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny – rána přímo do srdce
Hologram pro krále – Kafka v poušti
Obr Dobr – obrovitánské srdce i jazyková nápadůplnost
The Circle – rozlučka se soukromím
Ready Player One: Hra začíná – virtuální dobrodružství pro všechny
Dánská dívka – transsexuál jak malovaný
